Nyní patří k absolutní světové špičce, ale začátky v cizině pro ně kolikrát jednoduché vůbec nebyly. Dvě úspěšné české brankářky vám přiblíží, na co se připravit a co očekávat při zahraničním angažmá. Daniela Kreisingerová přibližuje svou pouť do země tisíců jezer a ostrovů, Jana Christianová pak do nejvyšší švýcarské ligy.
Daniela Kreisingerová, SC Classic (Finsko)
Daniela Kreisingerová došla s celkem Classic až do finále Poháru mistryň 2011 v Mladé Boleslavi, zároveň byla zvolena do All star týmu turnaje.
„Do Tampere jsem přijela studovat na Technickou univerzitu. Samozřejmě, že jsem nechtěla zanevřít na florbal, a proto jsem kontaktovala trenérku SC Classic. Ta byla popravdě docela ráda (alespoň na začátku sezony), protože 2 brankářky ze ženského týmu zrovna skončily s kariérou. Naopak musela oslovit ještě jednu gólmanku, která v předchozí sezoně nechytala. Řešit jsem naštěstí vedle přestupu z Bohemky nemusela vůbec nic, i poplatek za transfer a licenci zaplatili za mě. Jen bylo třeba uzavřít pojistku na účast ve sportovních soutěžích, protože Naisten salibandyliiga to vyžaduje, bez ní nelze nastoupit. To jsou výdaje, se kterými je třeba počítat. Pokud bych měla doporučit jednu věc našim gólmankám a gólmanům, kteří by rádi hráli ve Finsku, byla by to dobrá fyzická kondice. Finové neskutečně dřou (všichni!) a gólmani nemají žádné úlevy. Jinak si myslím, že po brankářské stránce jsme velice konkurenceschopná země a naši gólmani se rozhodně ve světě neztratí.“
Jana Christianová, Red Ants Rychenberg (Švýcarsko)
Jana Christianová pomohla národnímu týmu k historickému bronzu na loňském MS, sama byla vyhlášena nejlepší brankářkou šampionátu.
„Hraní v zahraničí rozhodně není pro slabé povahy. Když pominu odloučení od vašich blízkých a rodné země, od prvního dne se na vás valí spousta problémů. Začíná to bydlením, pojištěním, prací, povoleními, a to vše samozřejmě v cizím jazyce. Například vyhrát švýcarskou ligu bylo proti sehnání povolení k pobytu procházkou růžovou zahradou! Půl roku jsem hrála, pracovala a bydlela ve Švýcarsku načerno a každý den se bála, že mě jednoho dne přijde někdo zatknout. 😀 Měla jsem štěstí, že můj nynější tým si mě sám vybral, kontaktoval a pomohl mi se zařizováním. Psát sama od sebe do cizích týmů se mi trochu příčí. Ať je to však, jak chce, pokud někdo uvažuje o odchodu do zahraničí, měl by se ujistit o tom, že tým, do kterého se chystá, mu zajistí dostatečné podmínky nejen pro florbal, ale hlavně pro život!“
Autor: Jakub Koráb
