Michala Jedličku čeká první ženské mistrovství světa v roli hlavního kouče. Už za necelý měsíc povede domácí Slovenky za minimálně pátým místem, což je jeho základní cíl. Nebyl by to ale Jedlička, aby nemyslel výš a nechtěl pro svou družinu urvat místo v elitní čtveřici. V rozhovoru pro Florbal.cz odhaluje také zákulisí bleskové nominace.
Michale, čeká vás první mistrovství světa v roli hlavního trenéra, navíc povedete domácí tým. Jak se těšíte?
„Je to vrchol celého dvouletého období, takže se moc těším.“
O víkendu vyhrály Slovenky premiérový ročník Six Nations Cupu. Osobně se mi myšlenka takového turnaje od začátku líbila, na tiskové konferenci při losování šampionátu jste se vyjádřil podobně. Splnil z vašeho pohledu turnaj smysl?
„Pro všechny zúčastněné týmy je myslím takový turnaj výborný a můžeme poděkovat těm, kteří ho zorganizovali. Věřím, že se stane pravidelnou součástí přípravy, protože může tyto týmy hodně posunout vpřed. Většina zápasů byla vyrovnaná, což je super.“
Herně to ale úplně růžové nebylo. Na čem musíte během posledních týdnů zapracovat?
„Nemohu říct, že to nebylo herně dobré. Problémy jsme měli s nasazením a koncentrací především v úvodních částech zápasů. Vždy to vyřešila důrazná domluva v šatně, ale na šampionátu by se nám to nemuselo vyplatit. Věřím, že si hráčky už začátky zápasů nenechají utéct. Naše příprava byla poměrně systematická a hráčky vědí, co mají hrát, takže na závěrečném soustředění budeme dělat tradiční přesilovky, oslabení, standardky a dopilujeme rozehrávku a útočné kombinace.“
Slovensko už kvalifikaci na předchozí šampionát odehrálo díky formaci hráček z české Extraligy žen. Souhlasíte s tím, že pokud svou elitní formaci rozdělíte, tak nedochází k tomu, že se zvedne kvalita týmu jako celku, ale naopak se rozdrolí? Co s tím?
„My jsme elitní formaci vytvořili až teď na turnaji po zranění Zuzky Šponiarové. Díky jejímu zranění se nám první pětka rozpadla, a tak jsme museli zasáhnout i do druhé. Máme výbornou první pětku, která hraje opravdu hezký florbal, ale na jednu pětku se uspět nedá. Složení dalších dvou pětek si na turnaji v Nitře také už sedalo a věřím, že se na závěrečném soustředění ještě sehrají.“
Poměrně rychle byla známa také finální nominace. O kolika jménech jste měl před turnajem jasno?
„Věděli jsme, že Final List musíme připravit na základě poznatků z posledního turnaje. Proto jsme nechtěli nikoho dlouho napínat a hráčky jsme s nominací seznámili při hodnocení turnaje.“
Prozradíte, na kterém postu jste nejvíce váhal?
„Nejtěžší rozhodnutí bylo vyřešení brankářské dvojky. To jsme s trenérkami řešili opravdu dlouho a nakonec padlo rozhodnutí, že pojede Kristína Hlavatá.“
Nyní pojďme blíže k české nejvyšší soutěži. Je jasné, že nominaci ovlivnila také zranění hráček z naší extraligy, měly by ve finálové dvacítce místo Zuzana Šponiarová s Timeou Patakyovou, pokud by byly schopné hrát?
„Zuzka Šponiarová byla naší klíčovou hráčkou. Její neúčast je velkým oslabením, ale je to sport a tým se s tím musí vyrovnat. S Timeou jsme příliš nepočítali, takže ta by se na mistrovství nepředstavila.“
V nominaci jsou také Viktória Bobotová s Romanou Janegovou, ačkoliv ještě nemají v sezoně odehrané jediné utkání a obě léčí dlouhodobá zranění. Bylo to něco, co se dlouhodobě plánovalo, také vzhledem k tomu, že díky trenérkám Ivanti Tigers máte informace z první ruky?
„Viki Bobotová byla na plastice kolenního vazu. Ano, tady máme přesné informace o její přípravě. Její úsilí připravit se na MS je obdivuhodné. Změnila si práci na poloviční úvazek, aby mohla naplno trénovat s kondičním trenérem a být na šampionátu ve stoprocentní formě. Romana měla také operované koleno. To zpočátku nevypadalo nijak dramaticky, ale potíže se vlekly, a tak se návrat na palubovku stále oddaloval. Nyní už trénuje téměř naplno a i u ní si dovedeme představit, že se připraví.“
Nyní si dovolím spekulaci: obě hráčky mohou být s ohledem na zdravotní stav nahrazeny, ale případně by neměly koho nahradit. Je to tedy spíše tak, že jejich nominace je reálně postavena na způsobu „pokus – omyl“, kdy se rozhodnete na poslední chvíli? Z tohoto pohledu, na kolik je reálné, že skutečně nastoupí?
„Já bych nad tím nijak nespekuloval. Obě jsou zkušené hráčky, které se zúčastnily několika šampionátů. Obě se kvalitně připravují, ale po dohodě s námi nechtěly uspěchat naskočení do zápasů, dokud nebudou připraveny. Pokud bychom nevěřili, že budou fit, tak bychom je na Final List nedávali. Jsme ale samozřejmě připraveni i na variantu, že jedné nebo druhé její zdravotní stav start na MS neumožní.“
Jaký je výsledkový cíl na domácím šampionátu?
„Výsledkový cíl je 5. místo, ale chtěli bychom semifinále.“
Autor: Michal Dannhofer
Jestli ve čtvrtfinále narazí na Česko, tak mají slušnou šanci být v semifinále 😀
Ať se daří Bedlo!!! 🙂