První utkání na šampionátu v podání českých žen bylo utkáním dvou paradoxů. Nikdo nemůže Češkám upřít, že se snažily, byly lepším a aktivnějším celkem, který byl schopen tvořit na balonku. Na druhou stranu je zde začátek utkání, který se našim barvám hrubě nevydařil. Jak Miroslav Janovský, tak Denisa Ratajová se shodli, že je dobře, že takový zápas přišel.
Miroslav Janovský v mix zóně po utkání vzpomínal na své působení u reprezentace juniorek. „Připomnělo mi to utkání z juniorského šampionátu v Polsku, kdy jsme byli považováni za favority, rozdíl mezi týmy byl zhruba stejný a tuším, že v desáté minutě to bylo rovněž 0:3,“ vrátil se do května 2014.
Pro někoho bylo možná pozoruhodné, že si nevyžádal oddechový čas, realizační tým ale hráčkám věřil. „Hráčkám jsme opakovali, ať jsou v klidu, že naše branky přijdou. Je totiž rozdíl, když to tak řeknu, tak pokud prohráváte 0:3 a nestačíte kdežto když prohráváte 0:3 z toho, že vám soupeř třikrát uteče a vy přitom máte tlak na balonku,“ popisoval reálný stav věci.
Obavy si nedělala ani Denisa Ratajová, která společně s Eliškou Krupnovou a Nelou Kapcovou tvoří hlavní útočnou sílu českého týmu. „Je dobře, že takový zápas přišel, naše výkony už mohou pouze růst a je dobře, že jsme si něco takového vybraly nyní,“ usmála se. „Začátek nebyl z naší strany optimální, ale to se stane,“ shrnula.
Sama působí ve finském SB-Pro, takže o zítřejší duel má enormní zájem. „Ano, probíhala mezi námi komunikace, spolubydlící je finská brankářka, takže jsme se o tom dost bavily, přejeme si štěstí, ale ne v tomto utkání,“ odlehčila situaci, aby vzápětí zvážněla. „Každá si uvědomujeme, o co zítra jde, jak to může ovlivnit naši cestu za medailí a dáme do toho všechno,“ slíbila.
Autor: Michal Dannhofer
