Klíčové utkání v základní skupině má za sebou český národní tým žen na světovém šampionátu v Bratislavě. Finsku podlehl 1:5, čímž si zkomplikoval cestu do finále, kdy nyní bude s největší pravděpodobností muset čelit Švédkám.
Jiří Velecký: „Předpokládaný průběh, předpokládaný výsledek, ostatně stejný jako před měsícem na turnaji EuroFloorball Tour. Očekávaně dvojice Krupnová – Ratajová v souboji se světovou špičkou o parník před zbytkem týmu a jediná schopná Finky přehrát.
Jenže teď to byl vrchol cyklu a poměrně zásadní zápas s ohledem na vývoj turnaje, a tedy by se chtělo říci, že kdy by to z naší strany mělo vypadat aspoň trochu jinak a líp, než v tomto zápase. Je zřejmé, že se tým musel vyrovnat s některými zraněními, na druhou stranu Finky dnes také neměly k dispozici svou nejproduktivnější hráčku z posledního EFT. Chyběl mi tam prostě od toho týmu takový ten módus musíme vyhrát, nejdeme to jen zkusit.
Povedený tah s posunem Martiny Řepkové k naší elitní dvojici přišel bohužel pozdě, ale možná se tím ukázala cesta jak v turnaji dál. Nela Kapcová nehraje špatně a v týmu má své nezadané místo, přesto u elitní dvojice, zvlášť v takovém zápase, kdy uspět můžeme jen díky nim, by měl tlak na soupeřky vytvářet někdo, kdo má za poslední tři týdny přeci jen více naplno odehráno a je na vrcholu kondice.
Shrnuto: Finky prostě předvedly profesorský výkon a hrály důsledně takticky, hodně na jistotu, místy až příliš a chtělo je za to pokusit se prostě více potrestat a nebo je zkusit něčím nějak alespoň trochu překvapit.“
Radomír Maleček: „Finky zvítězily takticky a s přehledem. Rád bych se podělil o pár detailů k taktice a obraně. Finky přečetly obranu českého týmu již od druhého střídání a hrály tak celý zápas. Škoda je, že jsme na to nezareagovali.
Když to vysvětlím do detailu: rozehrávka Finska byla ve třech, někdy ve čtyřech a náš hrot, který měl vytvářet tlak na hráčku s míčkem neměl podporu křídel. Co mi v utkání chybělo, to byla střelba! Přidám jeden detail: přihrávky do rohu jsou k ničemu. Naopak Finky, když se dostaly na dostřel naší bráně, tak to zkusily a vystřelily.
Šance, které jsme měli, tak vycházely z chyby nebo z kontra útoku a moc jich nebylo. Je jedna nebo dvě za zápas a musí se proměnit.
Další věcí, která se mi nelíbila je celá střídačka, která stála po většinu času na nohách a ke konci, když už nebyly síly, tak se pár hráček posadilo. Myslím si, že by se měly více koncentrovat na svůj výkon a nikoliv nervózně sledovat, co se děje na hřišti.
Další detail, který by se měl zlepšit je postavení ke zpracování přihrávky, čímž se následně zrychlí hra dopředu, ale to už by mělo být jasné, pokud jste v národním týmu. Přechod do útoku byl zase nepřesný, špatnými přihrávkami jsme ztratili spoustu míčků.“
Autor: Michal Dannhofer
To postávání hráčů u mantinelů je podle mě příšerný zlozvyk většiny týmů a když k tomu přidají opírání nohy o mantinel to je pak žůžo. Jen jedinkrát jem viděl rozhodčího, který donutil hráče sundat nohy z mantinelu a těch keců co schytal!Jak může trenér koučovat stojící hráče je na pováženou.
Zápas jsem neviděl, ale všeobecně přihrávky do rohu jsou k ničemu? Takže holky to mají hrát středem? Nechápu tohle moudro.