Slovenky zažily první těžké chvíle. Německý tým, jehož síla byla především v zadních partiích vydržel po celý zápas kroužit jako orel uvnitř slovenského víru a vrhal se do každé své šance střemhlav.
Když chytl míček do spárů, držel… Když domácí přichází o parťačku s nejhezčím úsměvem a k tomu je vyrovnáno, kapitánka se zamračí a otočí kormidlem v přesilovce. Do konce třetiny nad Tatrami třikrát zahřmí. Slovenskému parníku přiloží pod kotel všichni ti, co si koupili lístek a loď nabírá kurz k finskému čtvrtfinále.
Finky přijely z Dubaje, domácí tým se soustředil v Púchově. Zda bude kvalitní zimní obutí stačit se uvidí. Na hřišti čekejme horko jak Emirátech. Týden v Bratislavě stál za to, na vánočním trhu na starém městě pod hradem jsem potkal hned několik týmů ochutnávající místní speciality.
Horké nápoje na medu nebo víně stavěné a k tomu lokše rozličných náplní vás zcela jistě naplní. Skočte si určitě na hrad, ten majestát nad řekou nemůžete minout a rozhlédněte se. Fouká to, ale je to nádhera. Slovnaft, UFO, Petržalka, zleva doprava.
Pod hradem také a musím říct, tramvaje, busy i trolejbusy fungují znamenitě. Retro kousky i nové Škodovky, my jsme se nikdy nerozdělili, všude kolem české pivo! Mozart by dodal: tady mně rozumějí!
A propos, nevíte kam po zápase na opravdu fajn baštu, zkuste Avalon kousek od haly. Točený Bernard 1,20 € a jídlo jako od maminky. Ne, žádný sponzorský oběd pro mě se nekoná, jen že bych tam vydržel rád i ‚deal‘, nebýt florbalu… Tým našich sousedů šlape.
Hráčky jsou možná více pod palbou novinářů než soupeřek, emoce však neskrývají, úsměvy a radost. Lodivod Michal „Bedla“ Jedlička je ve svém živlu, rozhovory jej baví, chuť se nezastavit před ničím má v sobě a kolem sebe výborný tým lidí s kapitánkou, kterou prostě chcete.
Když běží sprintem Useina Bolta pro míček znamenající první reprezentační branku své týmové kolegyně, na lavičce takticky klidní emoce excentrického trenéra, rozhovory kdykoliv, soustředění, trpělivost a k tomu projev na hřišti… K domácímu týmu patří i osobní poděkování do hlediště.
Má to kouzlo, komunikace s publikem funguje, radost se sdílí rychleji než on-line. Přemýšlím o tom, jak by bylo skvělé, kdyby Slováci přišli podpořit Češky a my je. Nám Čechům totiž bližší tým není. A platí to i naopak.
Přijeďte!
Autor: Jan Kratochvíl