Mateřská přestávka Elišky Vrátné trvala přesně jeden rok a den k tomu. Její návrat navíc poměrně pikantně vyšel na pohárové finále, které Chodov odehrál v Mostě proti Vítkovicím. Sama hráčka věděla pouze to, že do zápasu bude nominovaná, nakonec byla jedním z žolíků při honbě za vyrovnáním. Po zápase přiznala, že život po narození dcery Natálky je jiný, ale aktuálně je velmi šťastná.
Na jednu stranu se jednalo o pikantní návrat, na druhou byl ale plánovaný. „Vyšlo to tak, že jsem naposledy byla jako hráčka napsaná 15. ledna loňského roku, což znamená, že jsem poprvé mohla hrát 16. ledna,“ naráží na fakt, že před mateřskou přestávkou v Chodově hostovala z Bohemians, poté, co rok nenastoupila do utkání, se mohla stát kmenovou hráčkou Chodova, což se také stalo.
Eliška Vrátná věděla pouze to, že bude k finále nominovaná jako hráčka. „Jestli budu hrát nebo ne, to jsem nechala na trenérech, pouze jsem věděla, že budu napsaná na soupisce a o spoluhráčky jsem se starala z pohledu fyzioterapeuta. Fakt, že jsem nakonec hrála, byl o trenérech. Nevím, jak dlouho se jim to rodilo v hlavě,“ usmála se.
Vrátit se vždy chtěla. „Už před porodem jsem věděla, že se budu chtít vrátit a hrát, byli jsme tak domluvení a doufali, že to vyjde,“popisuje. „Jde to díky tomu, že Natálka je zatím v pohodě a nechává nás vyspat, navíc se o ni manžel skvěle stará, takže si můžu odskočit na zápas a nemít těžkou hlavu,“ pochválila oba zbývající členy rodinného krbu.
V úterý tak odehrála první zápas jako stále ještě čerstvá maminka. „Určitě to v hlavě je, člověk si tomu musí přizpůsobit celý den, manžel si musel vzít dovolenou, ale s postupujícím časem už se člověk soustředí na víc věcí a navíc, pro mě je to radost, aktuálně jsem v životě hrozně šťastná,“ vyznala se Eliška Vrátná.
Návrat po porodu ale není jednoduchý z pohledu fyzické kondice, například švédská útočnice Malin Andreáson na prosincovém šampionátu přiznala, že musela od základu změnit celou přípravu. Bylo to stejné u Vrátné? „Určitě, dala jsem se opět dohromady s Petrem Brabcem, který mi napsal kondiční přípravu, a snažím se pětkrát týdně chodit na tréninky, Natálka je naštěstí skvělá v tom, že se na mě vydrží v klidu koukat, jak okolo ní běhám,“ zmínila aktuálního kondičního trenéra fotbalové reprezentace.
Je ale jasné, že její zapojení bude postupné. „Myslím si, že více jak jednu třetinu na dvě lajny bych aktuálně neodehrála, cítím to na sobě. Na druhou stranu vím, že v rukách to pořád mám, kdybych si více věřila, tak bych také střílela na branku, zatímco takto jsem většinou přihrávala. Ale jsem ráda, že jsem se vrátila,“ usmála se.
Co podle ní finálový duel rozhodlo? „Individuální chyby a fakt, že jsme neproměňovaly šance. Bylo to podobné jako proti Tigers,“ srovnala s prestižním extraligovým zápasem.
Zároveň je jasné, že trojice Chodov, Tigers a Vítkovice doufá primárně právě v extraligový titul, v závětří pak číhá FBC Ostrava. Jak důležitý byl zápas z pohledu ligové sezony? „Tento zápas z pohledu ligové sezony není důležitý vůbec, protože nic neřeší a nehraje se o body,“ odpověděla Eliška Vrátná. „Je důležitý v tom, že se jedná o finále a každý chce finále vyhrát,“ dodala.
Chodov podle ní získal cenné zkušenosti. „Na druhou stranu víme, že máme na to Vítkovice porazit a v Mostě jsme si zahrály skvělý zápas, což je také důležité, protože sbíráme zkušenosti. Ale z pohledu ligové sezony neznamená nic,“ uzavřela Eliška Vrátná.
Autor: Michal Dannhofer
