Lukáš Nesměrák je legenda libereckého florbalu. Zkušenosti má také s trénováním juniorské reprezentace a v této sezoně také vede liberecké florbalistky v extralize. V neděli zažil paradoxní situaci: se svým týmem sice utržil – bohužel očekávaný – debakl s Vítkovicemi 16:0, přesto mohl o pár desítek minut později slavit postup do play off. O své myšlenky se nyní podělil s Florbal.cz.
S jistou dávkou ironie, žel poměrně trefně popisoval poměry v ženské nejvyšší soutěži z pohledu libereckého kouče. Nyní vyhověl žádosti Florbal.cz o rozhovor, ve kterém dostal prostor podělit se podrobněji o své vize. Pokračováním tohoto rozhovoru následně bude podrobná analýza hráčské struktury nejvyšší ženské soutěže.
Pane trenére, nelze si nevšimnout, že dlouhodobě kritizujete úroveň, potažmo jednotlivé jevy v nejvyšší ženské soutěži? Umíte vyjmenovat tři největší problémy?
Zápasy každý víkend
„Před sezonou 2014/2015, když byly zavedeny zápasy každý víkend jsem říkal, že se tímhle rozhodnutím zabije ženský florbal. Tento nápad podle mě přišel moc brzy. Jednalo se o kopírování modelu mužské soutěže, u které byl přechod na každotýdenní zápasy alespoň na hraně. Jenže „životnost“ florbalistky je mnohem kratší než jejího mužského protějšku. Florbal nás neživí, proto musíme myslet i na hráčky jako lidi. A tohle je hlavní důvod, proč jsme tam, kde jsme. Přišli jsme o celou generaci zkušených hráček, které prostě tohle tempo s rodinami nebo soukromým životem nemohou zvládat a já jim rozumím. Posunuli jsme náš sport zase blíže studentskému a divíme se, že v něm nejsou peníze. Zkušené hráčky byly nahrazeny juniorkami, které ale chybí zase v juniorských soutěžích a tak dále. Pokud juniorské soutěže hrají, tak jsou přetěžovány a po pár letech mezi ženami skončí totálně vyčerpané. Dříve měly starší hráčky jeden víkend zápasy a druhý víkend volno na rodinu a soukromý život. Ty mladší zase hrály jeden víkend juniorské soutěže a druhý si jely sednout za odměnu na lavičku s Áčkem. Byl prostě prostor žít i něčím jiným, než florbalem.
Jediné co je v současné době možné, jsou zápasy pátek – neděle. To je ještě mnohem horší než sobota – neděle. Celou sezónu se tvrdí, že se nemohou hrát zápasy 2 dny po sobě a pak přijde play off. Tam to problém není? Pak jako amatéři hrajeme v patnácti dnech i sedm utkání! A to nemluvím o zápasech v týdnu na které jsem vždy jako hráč spěchal z práce a riziko zranění je při nich podle mě mnohem větší než když hrajete dva zápasy v sobotu a v neděli a soustředíte se jen na ně.“
Diametrální rozdíly ve výkonnosti
„Bohužel je ohromný rozdíl mezi TOP 3, nyní s Ostravou TOP 4 a zbytkem soutěže. V lize se kříží holky, které to hrají pro zábavu s těmi, které by tomu chtěly dát vše a trénují i individuálně. Zápasy jsou pak neatraktivní a nezajímavé. Diváky tohle vůbec nezajímá, hráče to nebaví a trenéři to cítí jako ztrátu času.“
Klesající průměrný věk hráček
„Průměrný věk hráček v extralize podle mne stále klesá. Rád bych věděl i celkové počty registrovaných hráček bez tzv. mrtvých duší. Tlačí se na obsazení všech kategorií u extraligových týmů. To bude mít opět následky v poklesu kvality hráček. Tlak na kvantitu je naprosto šílený a devastující. Chybí přirozený vývoj a boj o sestavu. Dělají se speciální školení pro extraligové trenéry s různými odborníky. Jenže nové hráče vychovávají úplně jiní trenéři. Extraligový trenér by měl pouze pracovat s tím, co dostane do týmu. Vymýšlí se nesmyslné složitosti u licence D atd. Uniká nám výchova trenérů dětských kategorií. Jenže ti jsou naprosto nejdůležitější.“
Z mého pohledu, není problém také to, že ženský florbal je spíše takovou Popelkou, kterou se nechce nikdo příliš zabývat?
„Zkusme se zamyslet nad tím, který ženský sport je brán vážněji než mužský? V míčových sportech si na žádný sport nevzpomenu. Vadí mi spíše ta paušalizace a aplikování podmínek vymyšlených pro soutěž mužskou.“
Dlouhodobým problémem je nevyrovnanost elitních a ostatních týmů. Sám jsem autorem výroku, že například hráčky Panthers nejezdí do Ostravy vyhrávat, ačkoliv nedávno přehrály Chodov. Zeptám se ještě vás, s čím vlastně jde takový Liberec do zápasu proti Ostravě, Vítkovicím nebo Chodovu?
„Upřímně? Proti Ostravě se jdeme pokusit o body. Proti Vítkovicím, Chodovu a Ivanti Tigers se snažíme co nejméně inkasovat. Ale rozdíl v kvalitě kádrů je tak obrovský, že těmhle týmům se stačí sejít v šatně před zápasem a stejně nás porazí velkým rozdílem. Podle toho co se ke mně dostalo, to tak s nadsázkou opravdu je. A to nikoho nikam neposune.“
Vaše frustrace tak trochu vyvrcholila po zápase s Ivanti Tigers. Nebojíte se, že se to může v ženském kolektivu obrátit proti Vám?
„To ale nebyla frustrace z výkonu našich hráček. Dělaly co mohly. Všechny hráčky, které pod mým vedením kdy hrály ví, jaký jsem člověk. Dokážu ocenit, když se někdo snaží. To, že to neumí v tu chvíli neovlivní. Je to nekvalitními trenéry, se kterými se potkal v mladším florbalovém věku.
Ale rozdíl mezi kvalitou a šíří kádru je tak obrovský, že pokud nemáte den a kopu štěstí tak prohrajete takovýmto rozdílem. Bylo mi líto našich holek, ale i holek z Tigers. Co jim takový zápas dá? Přijde mi to jako ztracený čas pro všechny, kteří mají se zápasem něco společného. S Markétou Šteglovou jsme si hned po zápase zavzpomínali na staré časy, kdy byla liga mnohem vyrovnanější a jednotlivé hráčky v týmech mnohem zkušenější a svědomitější. Dnes už si extraligu může zahrát prakticky kdokoliv. Nemusí ani moc trénovat a naprostá většina klubů ho bude brát s otevřenou náručí. My jsme u některých holek vůbec rádi, že přijedou na zápas.“
Zeptám se možná tvrdě, ale z mého pohledu to tak je. Není svým způsobem špatně, že Liberec sice dostává tolik branek a není pro něj hratelné hrát proti špičkovým týmům, přesto má své místo v play off?
„Není to ani tak špatné, jako spíše smutné. Je to prostě současný obrázek českého ženského florbalu a jeho nejvyšší soutěže. S Petrem Horáčkem tomu celému říkáme „kroužek extraligového florbalu.“ Jenže i s tímhle se dostaneme do play off. V tom pak odehrajeme 4 utkání bez šance na úspěch a sezóna končí.“
Je všeobecně známo, že Liberec svého času hlasoval pro snížení počtu účastníků nejvyšší soutěže. Vy sám s tím souhlasíte?
„Osobně s tím asi problém nemám. Hlouběji jsem o tom nepřemýšlel a je to určitě k diskusi mezi týmy – jejich hráči, trenéry a prezidenty. Úmyslně neříkám jen prezidenty, protože jejich představy bývají odlišné od představ hráčů a trenérů. Nutností by ale bylo dobré propojení mezi jednotlivými ligami a malá bariéra pro postup / sestup.
Extraliga žen by se po první polovině mohla rozdělit na 2 poloviny. Prvních 6 týmů by si to ve druhé polovině rozdalo o 4 místa pro play off. Druhá polovina by se pak mohla doplnit o 2 týmy z nižší ligy a 8 týmů by si to rozdalo o 6 míst pro další ročník. Zápasy by byly pro všechny atraktivní a odstranila by se postupová bariéra do extraligy.
Nebo by mohla mít extraliga klidně jen 8 týmů. Po odehrání prvního kola – stylem doma / venku – by se mohly týmy rozdělit na dvě čtveřice První by měla dostatek času sehrát zápasy o Superfinále. Ta druhá čtveřice zase o postup/sestup. Bylo by dost času na odehrání nadstavby o víkendech a ne při nesmyslných zápasech uprostřed týdne. Čas by byl i na reprezentační srazy apod.“
Jak obecně z té situace ven?
„Myslím, že odpovědi se dají najít mezi řádky mnou napsanými. Nejsem ale někdo, kdo si myslí, že „sežral“ všechnu moudrost. Líbí se mi, jak se tyhle věci řeší ve Finsku. Týmy se sejdou před sezonou a řeknou si, jak by chtěly soutěž hrát. Možná by se zjistilo, že první kolo play off nechce nikdo hrát na čtyři vítězné zápasy. Při takhle velkých rozdílech mezi úrovní týmů v extralize je to totální nesmysl a mrhání penězi a lidskou prací. O nedostatku prostoru v halách ani nemluvě. To se tady ale bohužel nikdy nestalo. Vše je řízeno centrálně bez jakékoliv snahy poslouchat ty, kvůli kterým vlastně extraliga existuje – kvůli hráčkám a trenérům. Ne kvůli sponzorům, ne kvůli divákům. Nejsme profesionální sport! Ale z pohledu unie je to takhle super. Zajímalo by mne jestli někdo na unii už vyhodnotil, kolik stojí jeden divák, který přišel na zápas díky skvělé práci marketingových pracovníků, barevným vstupenkám, plakátům nebo bulletinům. Jsou to zbytečně utracené peníze, které mohli dostat trenéři dětí. To je cesta, kterou se dá český florbal posouvat. Zmizela svoboda v tom, jak k pořádání zápasů přistupovat. Řešíme jen nesmyslné předpisy místo florbalu samotného. A propadáme se stále hlouběji a hlouběji…“
Autor: Michal Dannhofer
zajímavé názory, rozhodně stojí za povšimnutí, za diskusi…otázkou je, jestli to na unii vůbec bude někoho zajímat…mám obavy, že nikoho, jsou tam příliš teplá místečka, velké pohodlí a to je jak známo velký nepřítel toho, jak cokoliv posunout vpřed. ale konečně příspěvek, který by mohl, nebo spíše měl zajímat širší obec florbalu, za to díky redakci…konečně!
Na unii budou především půl roku řešit, která komise by to měla řešit, dalšího půl roku pak bude komise řešit, jak to řešit, pak odstoupí její předseda a půl roku se bude řešit, jak to má komise řešit, když nemá předsedu, no a pak přijde nový předseda, který bude řešit, co a jak s mým má řešit, aby měla komise možnost to řešit…..no a pak je konec funkčního období a nevyřeší se nic. Unie žije v zajetí komisí a kolektivního rozhodování. Sám z klubu vím, že je to mnohdy únavné a složité. Takže dokud se neobjeví osobnosti, které budou ochotny svůj daný úsek, za který ponesou odpovědnost, posouvat (mnoho z nich už na unii je, anebo by měly zájem) a dostanou k tomu volnou ruku (skoro až autokratickou), bude to pořád stejné. Protože jim do toho budou kecat jiné komise, členové výkonného výboru, lidé jako já, ale i jiní představitelé klubů. A tohle je pak hrozně moc únavné. Pokud jde o ženskou ligu, tak už 2 roky tvrdím, že jediná cesta ke zkvalitnění je udržet v jednotlivých zápasech kvalitu a zvýšit konkurenci. Pokud bude mít možnost extraligu hrát v podstatě každá holka, která se doma zrovna nudí, tak se kvalita do zápasů a tím i celé soutěže nedostane. Dokud je takových týmů málo a tím i zápasů je třeba zvolit takový model ligy, aby lepší hrály více s lepšími a horší s horšími. Vyrovnanost zápasů přispěje ke kvalitě zápasu, neboť holky budou vědět, že se o něco hraje a budou mít tak větší zodpovědnost za výsledek a tím se budou herně i mentálně posouvat. Jenže to je v současném rozpoložení v českém florbale sci-fi a upřímně říkám, že jsem jakékoliv snahy na změnu vzdal. Přirozené konkurenční prostředí, kde nemá nikdo nic jisté není prostředím pro každého, neboť spoustě lidí vyhovuje rovnostářství, které se často zaměňuje za rovnost v příležitostech, ale i v klubu vidím, že je to cesta, jak vychovat kvalitní hráčky. Mnoho našich juniorek si u nás myslí, že už by dávno měly hrát extraligu, ale proč? Když budou na sobě makat, tak si ji zahrají, ale jen ty nejlepší, které to nevzdají a dokáží se prosadit. Ligu prostě musí hrát ty nejlepší z nejlepších a ne ty nejlepší z těch, které zbyly, nedejbože že se časem dočkáme, že ligu budou hrát jen ty, co zbyly.
Konečně se o něco nepokouší sám Dannhofer!
Doufám, že si to ti břídilové (ano opravdu Vás tam na Unii takhle vnímám) čtou. Velmi dobré a kvalitní názory, které stojí (při nejmenším) za zamyšlení.
Je škoda, že přestože má p. Nesměrák v několika věcech pravdu, tak z jeho projevu a chování je cítit pohrdání, nedostatek respektu ke všem, kromě sebe. Všechno ví nejlíp a kritizuje ostatní a sám se nemá čím chlubit, vymlouvat se na nedobrou práci ostatních asi umí každý a kdo dostal 16 gólů na domácím hřišti by měl sedět a zpytovat spíš než poučovat ostatní. Přesně takovýhle přístup extralize škodí, jací jsou trenéři, takové budou i hráčky – pokud budou trenéři mluvit o tom, že je zápas předem prohraný, tak neumí pracovat s motivací hráček a měli by se zamyslet nebo dělat něco jiného.
Nevychází náhodou limit výkonnosti hráčky na její dlouhodobé výchově od dětských let? A pokud tato není, tak z ní i při nejlepší motivaci trenér v ženách víc, než je ten její limit, zkrátka nedostane.
A pan Nesměrák neříká nic jiného – stačí číst.
Ano, motivace je jednou důležitou součástí sportovního výkonu. Nicméně její význam roste až v momentě, kdy jsou soupeři na podobné výkonnostní úrovni. Já když si půjdu zahrát z regionu proti Bolce nebo Chodovu, tak můžu být motivovaný třeba zlatým prasetem a bude mi to houby platné. A k těm hráčkám obecně. Když hráčky nemají základy z mládí, tak s nimi v dospělosti sebelepší trenér moc nenadělá. Částečně se dají chybějící schopnosti a dovednosti nahradit bojovností a taktikou, nicméně jsme opět u toho. Když je výkonnostní rozdíl příliš velký, tak nenaděláš nic.
Jsou to jednoduché životní počty uplne v kazdém amatérském sportu.
Pokud náklady obětovaných příležitostí v seniorské lize nejsou vykompenzovány adekvátním finančním ohodnocením, jde počáteční juniorské nadšení časem do kopru.
Ve své podstatě má pan Nesměrák i pravdu. Zajímavé by bylo srovnání třeba extraligy volejbalistek nebo basketbalistek, zda je tam také takový rozdíl ve výkonech a kvalitě (ve smyslu 3 TOP týmy a zbytek soutěže) jako ve florbale…
Co se týče Pana Janovského, toho za (slušně řečeno) nekompetentního nepovažovala ani spousta hráček, které ve svém výběru měl. Ty holky ale hlavně chtěly hrát v repre, tak držely ústa a krok.
Jinak vždycky se musím pousmát nad stesky a kritikou na vedení Českého florbalu a napadá mě jedna jediná otázka:
Kolikrát ten který kritik zkusil kandidovat byť třeba jen do regionálního výkonného výboru, neřku-li do „velkého výkoňáku“? Český florbal je velmi demokratický spolek, alespoň pokud se týče možnosti kandidovat do těchto volebních orgánů a nechat se do nich i zvolit.
Jestli se fakt něco někomu nelíbí, bez jakékoliv jízlivosti a ironie doporučuji a vyzývám: Pojď do toho, jestli máš svou vizi, energii a chuť změnit systém, pojď do toho.
Já myslím, že pár lidí už se našlo a taky otráveně skončilo a nebo možná ještě působí, ale rezignovaně (namátkou mě napadá předseda komise rozhodčích či jiné další návrhy, které zrovna ohledně žen posledních několik let inicioval ať Herbadent s Chodovem, nebo Vítkovice a FBC). Problém je, že všechno ve florbale řídí jakýsi CML (centrální mozek lidstva), který si myslí, že ví co dělá, přitom v organizaci žádného klubu už není víc než dvacet let. Výsledek – návrh ze strany CML o pohárové super soutěži, kde by se hrála podzimní super pohárová skupina nejlepších šesti týmů v lize, kteří by hráli kromě ligových ještě navíc mezi sebou zápasy v týdnu. Po tomhle nápadu, který je mimochodem zcela v rozporu s tím, po čem 90% extraligových týmů volá, viz. i sdělení pana Nesměráka si myslím, že všichni kompetentní už na cokoli rezignovali a budou si to šolichat jen na svém klubovém rybníčku a jen čekat s hrůzou, až CML zase pošle nějaký chytrý nápad, jak zlepšit ligu.
florbal , jak se zdá, se příliš rychle dostal na výsluní a přitom zůstal v podstatě školním sportem. to, že má druhou nejširší základnu, je možná kontraproduktivní v tom smyslu, že unie jaksi postrádá nějakou rozumnou vizi do budoucna a především není schopna řešit ty aktuální problémy. soustředila se tak na to, jak vypadá a přišla se superfinále, marketingem jež předběhl samotný vývoj a žije si svým vlastním životem, problémy okolo nejvyšších soutěží naznačil nesměrák a tak by se dalo pokračovat rozhodčími, trenéry atd. vypadá to, že se utopíme nakonec ve vlastní šťávě. možná jsme na jakési pomyslné křižovatce, je třeba se zastavit a rozhlédnout…
Problémy s docházkou a celkovým zápalem pro florbal řešíme v dorostenkách. Prostě s holkama je to těžký,pár jedinců v týmu do toho dává co je potřeba a ostatní to berou jako kroužek. Ve výsledku máme průměrný tým. Taková je situace podle toho co jsem četl i v týmech extraligy.Všichni vědí jak to chodí v top 4 týmech ,každý den trenink a pokud nechodíš tak nehraješ! Jinak to ale snad ani nejde,je to extraliga a měly by tam hrát jen hráčky,který do toho dávají maximum.Pokud na to holky nemají čas a chuť tak ať hrají ale ne extraligu. Potom jsou samozřejmě velký výkonostní rozdíly a nikomu to neprospívá.Poražení mají deku a zmar celou sezonu a vítězové s jednou rukou v kapse si myslí že jsou hvězdy,ovšem jen do doby než se střetnou v repre s konkurencí!!! Prostě když na to nemám tak nehraju extraligu. Za všechno může unie,ona nutí slabé týmy aby hrály extraligu? Je to o soudnosti,možnostech a důsledcích!
Každý den trénink v top 4 týmech?? Nenechte se vysmát… Např. v jednom z nich je trénink 3x a to ještě zdaleka ne v plných počtech. Neúčast se vyhozením ze sestavy rozhodně netrestá, není ani žádný jiný postih. A holky přesto bez větších problémů válcují ostatní, což činí „extraligovou“ realitu snad ještě smutnější. Jinak ale zcela souhlasím – nemáš na to (čas, chuť, talent, vůli,atd.), tak extraligu hrát nemůžeš. Taky nepůjdu studovat jadernou fyziku, když sotva chápu zákon zachování energie :))
Jj,myslel jsem spíš treninky mládeže. Tady platí „co se v mládí naučíš“.
Nazory jsou asi k zamysleni ale urcite se neda uplne se vsim souhlasit. Unie ze nedela nic pro kluby a jen narizuji nesmyslne pozadavky je pravdou. Mozna by stalo za to najit pricinu proc jsou takove rozdily mezi tymy. Je tezke kdyz si vytrenujes sikovnou hracku ktera by byla prinosem a tymy z top4 ji pretahnou k sobe. Pak maji tyto tymy nejlepsi hracky a muzou vybirat no a na tymy ktere se paplaji s vychovou zbudou jen hracky prumeru. Pak tymy z top maji pretlak a pousteji sve holky na hostovani do slabsich klubu, kam to potom vede?????Navic se stava, ze hracka ktera mela talent si ani moc nezahraje v top tymu tak radeji ukonci sportovni cinnost. Ano je to i o holkach a trenerich, neni trener co by holkam dal pak jsou vysledky katastrofou,
Přístup k ženskému florbalu. Proč nemají st.žákyně mčr? Nevedou se jim ani tabulky a statistiky. Mčr dorostenek na pokraji zájmu,U17 jen spousta řečí a skutek utek! Pak se nedivme že holky nemají motivaci a přežije do dosp. kategorie jen zlomek.Billá už to asi nezachrání a kdo porazí konečně to Finsko,to je ve hvězdách:-)
Souhlasím. Ještě bych doplnil, jak se v některých regionech unie „zajímá“ o dívčí potažmo ženské soutěže. Příklad za všechno. Na ligu juniorek nebyli rozhodčí? Byl jeden certifikovaný rozhodčí, s ním to musel odpískat někdo z pořadatelů ,sice taky rozhodčí s licencí, ale jen z povinnosti. Dále na starší žákyně, nebyl rozhodčí.Unie je nám to u prdele však oni si to trenéři odpískají sami (Vždyt plno z nich jsou zároveň rozhodčí )Že se musí starat o ten tým, to je jedno. Ani na záchod si díky tomu pořádně nedojdou. Ale to nám na Unii je přeci u zadele. Semináře trenérů jsou zaměřené na všechno možný, ale vyloženě na žesnký florbal? Loni byl jeden seminář v Plzni a to je celý..S vedením tabulky taky souhlasím, proč stejně starý holky nemají tabulku a jejich spolužáci ,mnohdy i mladší jo? O MČR nemluvě. Mladší žáci mají ,stržky ne? ..to by bylo na dlouhý psaní. Sice existuje cosi ,jako komise ženskýho florbalu, ale zatím výsledky po nich nejsou vidět za tu dobu. Atd atd..Ale jinak Buldog to správně popsal tady v komentáři i v komentářích výše.
Pan Nesměrák to ješte nezabalil před play off jako pri rozehrany serii v mužich v Pardubicich pred par lety? Mel zvednout Liberecky zensky florbal a tahne ho jen ke dnu. Me teda přijde ze narezy od top tymu dostava vetšinou jen Liberec. Až na par vyjimek.
Už to nehul. Nebo popros doktora o silnější léky. A až budeš někdy při smyslech, jestli někdy budeš. Tak se podívej na kompletní výsledky extraligy žen. A pak možná uvidíš, že ty „nářezy“ dostává hodně týmů. Ale jak píšu, bude potřeba nejdřív změnit léky nebo vystřízlivět.
Velmi zajímavé postřehy a názory. A ještě se bude Lukáš muset bát, aby nebyl povolán před disciplinární komisi. Víme jak vedení Českého florbalu reaguje na kritiku. Byť je konstruktivní.