Právě to, kdo bude chytat Superfinále za Vítkovice bylo jedním z největších otazníků ženského klání o všechno. Nakonec dostala přednost Nikola Příleská, která je ve Vítkovicích první sezonu. V mix zóně prozradila, že jedním z klíčů k vítězství bylo uhlídat Martinu Řepkovou.
Už od začátku sezony bylo jasné, že v případě postupu do Superfinále nečeká trenérský štáb nic lehkého. Jedné ze dvou nesmírně kvalitních brankářek musel říct, že zápas o všechno, který se navíc premiérově uskuteční v Ostravě, nebude chytat. Nakonec padla volba na Nikolu Příleskou.
Ta tak v mix zóně mohla rozdávat rozhovory s vychytanou zlatou medailí. „Myslím, že to bylo něco nepopsatelného pro všechny z nás. Připravovaly jsme se na to, ale nečekaly jsme, že to bude až tak domácí. Určitě nám to strašně pomohlo a naopak Chodovu to možná trochu bralo síly,“ přemítala se zlatou medailí.
O rozhodujícím faktoru utkání měla jasno. „Na konci jsme měly o trochu víc fyzických sil a déle jsme točily tři lajny. A pak také ta touha vyhrát – možná jsme chtěly o něco více než Chodov a přineslo to gól,“ popisovala.
V play off byly obě vítkovické brankářky nesmírně kvalitní. „Je to krásný, ale vyhrály jsme a je jedno, jestli jsem dostala dva góly nebo deset,“ usmála se.
Sama navíc nebyla zatížena loňským Superfinále. „Jsem tu první sezonu, takže to pro mě není takové zadostiučinění jako pro ostatní holky. Ale je to super, loňská prohra nás určitě nakopla a chtěly jsme ukázat, že jsme nejlepší,“ hodnotila.
Jedním z klíčů bylo uhlídat útočné duo Martina Řepková – Tereza Urbánková. „Na Řepkovou a Urbánkovou jsme se připravovaly, věděly jsme že jsou to jejich nejlepší hráčky a musíme je hlídat. To se nám myslím podařilo a byl to jeden z nejdůležitějších klíčů k vítězství,“ říkala Nikola Příleská.
Přitom Martina Řepková je její dobrou kamarádkou. „Nevím, jestli mi to nějak pomohlo. Není moc příjemné hrát proti dobré kamarádce, ale na hřišti jsem to moc nevnímala. Mám jí docela přečtenou a vím co dělá, ale tak kvalitní hráčka Vás může na hřišti kdykoliv překvapit,“ zakončila Nikola Příleská.
Autor: Dominik Hrubý a Michal Dannhofer
