Společně s Terezou Urbánkovou a na lavičce přítomnou zraněnou Magdalenou Klímovou byla jednou ze tří žen v Ostravar Aréně, které si zahrály vůbec první Superfinále v roce 2012. Chodovská univerzálka Eliška Vrátná nakonec svůj tým k vítězství nedovedla. I tak pro ní zápas byl hezkou odměnou za návrat k florbalu po narození dcerky.
Jako jedna z nejzkušenějších hráček byla na hřišti hodně vidět. Za svůj tým bojovala, co jí síly stačily. Sváděla tvrdé souboje s důraznou Ivanou Šupákovou, vyslala několik nebezpečných střel a v prodloužení mohla rozhodnout.
Elišku Vrátnou ovšem vychytala gólmanka Příleská a o chvíli později zápas na svoji stranu zvrátily zlatým gólem Vítkovice. „Kdo něco podobného zažil, tak si dokáže představit naše pocity. Je to hrozně hořké a těžké,“ popisovala po zápase. „Zvlášť když jsme vyrovnaly a i v tom prodloužení jsme měly nějaké šance. Ale nedaly jsme je, takže gratulujeme Vítkovicím. Byly o gól lepší,“ dodává.
Přitom právě po gólu Kristíny Belicové na 2:2 jinak aktivnější domácí hráčky přenechaly Chodovu iniciativu. Pražský tým už však další branku přidat nedokázal. „Myslím si, že to na hřišti bylo vidět. Najednou si tolik nevěřily, nehrály svojí hru. Ale šance byly na obou stranách a myslím si, že dneska v prodloužení rozhodlo to pověstné štěstí,“ myslí si velezkušená florbalistka.
Také ona si pochvalovala atmosféru v ostravské aréně. „Na začátku to bylo trochu chladnější, ale ke konci už to bylo skvělé. Díky tomu, že je hala menší, to tady víc vynikne“ hodnotí. „I když poslouchat posledních 10 minut v kuse jenom ‚Vítkovice, Vítkovice‘… Škoda, že se hrálo v Ostravě a ne v Praze. Chyběli nám fanoušci,“ lituje, že z Jižního Města nedorazilo více příznivců. „Ale ta atmosféra se neokouká, je super si to vyzkoušet a zažít,“ pochvaluje si.
Vedle florbalu a své profese fyzioterapeutky se nyní Vrátná věnuje příjemnějším starostem – je maminkou ani ne roční dcery Natálky. Kolik florbalové radosti zažije i rozdá v příští sezoně tak zatím neví. „Čím bude mimčo větší, tím míň mě bude potřebovat. Ale momentálně si myslím, že už asi za 10 minut si mě bude vyžadovat,“ usmívala se těsně po zápase.
„Florbal mě zase baví a mám velkou motivaci, ale času je holt málo. Takže záleží spíš na tom, jak se domluvíme s Chodovem. Ale teď k tomu nedokážu nic víc říct,“ vysvětluje. „Tohle byl super zápas, já jsem si ho moc užila a takové momenty mě k florbalu pořád táhnou,“ uzavírá čerstvá vícemistryně ženské extraligy.
Autor: Redakce Florbal.cz
