Pavel Skazko je novou postavou v extralize žen. Po konci Miroslava Vybírala měl sice ženy Tatranu převzít Jiří Uher, nakonec je jejich hlavním trenérem ale Pavel Skazko. Mladý trenér, který má zkušenosti také z německé reprezentace juniorek se v rozhovoru rozpovídal nejen o tomto zajímavém angažmá.
Pane trenére, začněme nejdříve u reprezentace. Jak jste se k německým juniorkám dostal? „Dostal jsem se k tomu tak, že jsem se přestěhoval pracovně do Německa a současně k tomu jsem v Drážďanech trénoval mužský bundesligový tým. A postupem času jsem se dostal, díky situaci v německém florbale, k reprezentaci juniorek. Ženský florbal pro mě nebyl nic nového, protože jsem dlouhodobě v Tatranu trénoval juniorky. Takže se dá říci, že si mě tak nějak vyhlídli. Předchozí trenér byl u obou ženských kategorií, což chtěli změnit.“
Jak probíhá Vaše práce u německé reprezentace?
„Srazy máme pravidelně v každé pauze, kterou poskytuje Mezinárodní florbalová federace. Musíme hodně spolupracovat s kluby, které nám doporučují kluby s tím, že mají potenciál v juniorské reprezentaci být. Proto vždy na začátku cyklu uděláme obrovský kemp, kde všechny nominované pozveme. Potýkáme se s tím, že v Německu není soutěž juniorek a holky si tak nezahrají soutěž formátu 5 plus 1, hrají 3 plus 1, pak už ty další soustředění probíhají normálně.“
Sám jste zmínil, že hráčky nemají zkušenosti s klasickým florbalem. Je to něco, co je musíte na srazech vyloženě učit?
„Je to složitější v tom, že nemáme zrovna široký okruh hráček, které mají potenciál a výkonnost k tomu, aby v reprezentaci byly. Proto aktuálně pracujeme se čtyřmi ročníky – 2000 až 2004. U těch mladších je v uvozovkách problém právě v tom, že nehrají 5 plus 1, takže třeba žádáme kluby, aby alespoň trénovaly s ženami. Na druhou stranu to není tak, že bychom je vyloženě složitě učili, jak hrát takový florbal. Spíše je hodíme do vody a ať se učí hrou, za pochodu.“
Jak Vaši práci ovlivnilo to, že jste se přestěhoval zpět do Prahy?
„Je to prakticky bez problémů. Ani jeden trenér, který trénuje nějakou německou reprezentaci není Neměc, protože ostatní jsou Švýcaři. A jezdit z Prahy do Německa není problém.“
U žen Tatranu jste původně působit neměl, jak se Vaše angažmá zrodilo?
„Původně jsem měl jít k juniorkám a u žen měl být pan Uher. Zvolili jsme model, kdy oba týmy měly letní přípravu. Někdy v polovině července se pan Uher rozhodl, že z osobních důvodů trénovat nebude, takže jsem dostal nabídku od Jiřího Jakoubka a přijal ji. Přeci jen holky znám, takže jsme se shodli, že to bude nejlepší řešení.“
Jak na Vás zatím z pozice trenéra působí česká ženská nejvyšší soutěž?
„Je to určitě rozdíl proti nejvyšší juniorské soutěži, vše je větším tempu a na hráčky jsou větší nároky. Pozoruji také obrovský výkonnostní rozdíl mezi tím, jak jsem holky viděl před třemi lety, když jsem odcházel do Německa. Spokojenost s prvními šesti zápasy je částečná, jsme spokojeni s utkáním proti Brnu a jsme spokojeni s utkáním proti Liberci, kde nás mrzí, že jsme ztratili bod. Proti silnějším soupeřům typu Bohemians se nám nedaří udržet koncentraci po celou dobu zápasu a stává se nám, že třeba během pěti minut dostaneme šest slepených branek a je prakticky po zápase. Na to se snažíme zaměřit, druhá věc je naše produktivita.“
Jaké máte s Tatranem ambice?
„Ambice jsou takové, že podle mého názoru jsme schopni hrát s kýmkoliv, pokud budeme koncentrovaní. Výsledkově chceme do play off.“
Autor: Michal Dannhofer
