Martina Řepková patří dlouhodobě mezi nejlepší české florbalistky. Svou pozici potvrdila také skvělým představením ve šlágru proti Ostravě, při kterém se na výhře 6:5 v prodloužení podílela šesti body, bez jejího podpisu tak nepadl ani jeden gól Chodova. V rozhovoru pro Florbal.cz řekla, že její ambice se stále zvyšují, ale právě nyní je nejlpší být v dresu týmu z Prahy 11.
Martino, už téměř tři sezony patříš mezi to nejlepší, co na českých extraligových hřištích lze najít. V čem podle Tebe tkví kouzlo Tvého úspěchu?
„Těžko říct. Ale určitě v tom má prsty můj oddíl Florbal Chodov, kde jsem dostala možnost růst a hrát s těmi nejlepšími, ať už to byla Eliška Vrátná s Janou Vávrovou, tak také poslední dvě sezony Terka Urbánková. Hodně jsem se od nich naučila a myslím si, že i to mě posunulo hodně nahoru a doufám, že ještě nějaké zkušenosti posbírám a že tohle ještě neni ten TOP, který bych chtěla hrát.”
V neděli se utkaly dva týmy, které papírově patří k největším favoritům na titul. Souhlasíš? Probíhala příprava na utkání s FBC Ostrava nějak speciálně?
„Ostrava pomalu roste a stává se velmi silným týmem, myslím si, že letos ty šance na titul jsou vyrovnané, přeci jen Vítkovice sice ztratily spoustu opor, ale pořád mají kvalitní základnu a určitě budou také bojovat o tu nejvyšší příčku. My kromě pár změn máme pořád stejný kádr a určitě nás všechny mrzí ta poslední finále, ve kterých jsme těsně padli a máme obrovskou chuť vyhrávat a dřít. Přípravy na zápas byly jen čistě o nás, pořád to není ta hra, kterou chceme předvádět a snažíme se to zlepšit, ale řekla bych, že jsme to do jisté míry splnily. “
Nakonec jste získaly dva body za výhru v prodloužení poměrem 6:5. Vzhledem k průběhu, převažuje spíše radost z výhry nebo kalkulujete se ztraceným bodem?
„Tak za stavu 5:3 nás ten bod asi mrzí, a to také potom, co nás Jana Christiánová podržela v dost těžkých chvílích. Niceméně pořád máme dva body nesrazilo nás, že FBC dokázalo vyrovnat a určitě musíme pak probrat co kde bylo špatně a zlepšit to do dalších zápasů.“
Sama jsi zaznamenala šest bodů, podílela jsi se tedy na všech brankách. Kde najít příčinny takového výkonu?
„Mně dost přišlo, že jsem formu nechala na letní přípravě. Ale cítím, že se do toho opět dostávám. Trápilo mě zranení se zády, takže i tím je možné, že to nebylo pořád ono. Samozřejmě se snažím pomoci týmu, jsem ráda, že jsme vyhráli. Naše lajna už si pomalu sedá a věřim, že to bude funfovat dobře.“ (usmívá se)
Čeká Tě kvůli tomu něco speciálního ve vztahu ke kabině?
„Nic speciálního neproběhne.“
Už několik let okolo Tebe krouží zahraniční kluby. Mluvilo se o zájmu Churu, naposledy se o Tobě uvažovalo ve Finsku. Chtěla bys to nějak rozvést?
„Dostala jsem nabídky ze severu, dost jsem to zvažovala, ale ještě není ten čas. Chci do zahraničí odejít jako hráčka, která něco dá tomu týmu,takže věřím, že na Chodově je přesně to prostředí, kde do toho dorostu. Určitě také hraje roli škola, kde bych ráda dokončila bakaláře a poté se vydala do nového angažmá. “
Kdyby šlo čistě o Tebe, kde by sis ráda zahrála?
„Moje ambice se rok s rokem zvyšují a mé kroky budou směřovat nejspíše do Švédska nebo do Finska.“
Autor: Michal Dannhofer
A nebude to v pětadvaceti už dlouho.