Liberecké florbalistky získaly před sezonou nového trenéra v podobě Jakuba Procházky. Bývalý superligový hráč ukončil pro zranění kariéru a vrhl se trénovat extraligu žen. Erudici má pořádnou, vždyť v pro kraj vede ženské výběry. V rozhovoru se podělil o svou vizi fungování liberecké ženské složky.
Jakub Procházka patřil do libereckého superligového kádru, před sezonou se ale stal trenérem na plný úvazek. „Hlavním impulsem bylo mé těžké zranění, po kterém jsem věděl, že budu trénovat, protože jsem si už pár lety udělal trenérskou licensi s tím, že bych rád předal zkušenosti, které jsem nasbíral za nějakých dvacet let hraní,“ popisuje, jak dospěl k rozhodnutí o odchodu ze hřiště.
Předem plánoval, že se zapojí do ženského florbalu. „Určitě, protože už pět let mám na starost regionální výběry žákyň a dorostenek. Trénovat ženský florbal mě navíc baví, je to takové vděčnější,“ říká nástupce trenérského tandemu Lukáš Nesměrák – Petr Horáček.
Procházka tak má tu nejlepší možnou erudici na trenéra žen Liberce, region je pro Liberec extrémně důležitý. „Určitě je to výhoda, mám přehled, ale problémem je, že v Liberci ani blízkém okolí není vysoká škola, která by vyhovovala požadavkům hráček, které by tak případně nemusely odejít do Prahy. Je to vlastně tak, že my vychováme hráčku do juniorského věku a pokud se rozhodne studovat vysokou školu, tak s největší pravděpodobností zamíří do Prahy, tudíž hráčku ztratíme,“ povzdechne si.
Sám má ale jasnou vizi. „Bojovat se s tím dá velmi těžko. Musíme dlouhodobě pracovat, stahovat k sobě šikovné hráčky a zajistit, aby ty nejtalentovanější neodcházely. To je pro nás ten největší úkol,“ předesílá.
A pokračuje. „Je to o dlouhodobé práci s hráčkami, není to vůbec tak, že teď budeme brát kohokoliv ani to tak nikdy nebylo, ale právě kvůli tomu, že nemáme vysokou školu, tak musíme jít cestou cestou dlouhodobé práce, nikdo se k nám do Liberce vyloženě nepoženě,“ je si vědom handicapu.
V letní pauze se mu povedlo rozšířit kádr, který byl v posledních sezonách v Liberci velmi úzký. „Stoprocentně, v minulých sezonách jsme měli problémy s kvantitou. A my prostě musíme pracovat tak, abychom měli kvantitu. Nemá smysl hrát na pět hráček, které opravdu tu kvalitu mají, protože celou sezonu neodehrají. My musíme získat kvalitu, nejen pouze jednu kvalitní lajnu,“ je si dobře vědom, že na jednu formaci zápasy vyhrávat nemůže.
Pomohl týmu návrat Hany Koníčkové? „Ohromně, možná byl nejdůležitější. Hanka je ohromný dřič, který nám pomáhá a jako správná kapitánka jde příkladem,“ chválí.
Je zřejmé, že aktuálně poslední tým nemůže být se svými výsledky spokojen. „Ani zdaleka,“ přitakává liberecký kouč. „Paradoxně jsme totiž odehráli vyrovnané zápasy s těmi elitními celky, naopak v utkáních, ve kterých bychom měli získávat body, tak máme hrozné problémy, padne na nás nějaká deka. Například proti Ivanti Tigers jsme předvedli výborný zápas, ale v momentě kdy holky ví, že by měly získat body, tak je tam určitý blok,“ popisuje Jakub Procházka.
Platí jeho tým daň za nezkušenost? „Určitě. Máme pět velmi kvalitních hráček, ale nedaří se nám vhodně doplnit druhou nebo třetí lajnu. S těmito lajnami pak musíme pracovat,“ plánuje do druhé poloviny základní části.
Ačkoliv je Liberec aktuálně poslední, tak jeho trenér stále věří v účast ve vyřazovacích bojích pro nejlepší osmičku. „Musíme se zvednout, jít zápas od zápasu, získat nějaké body a zabojovat o play off. Pevně věřím tomu, že tým na to má, ale musíme tomu věřit všichni,“ zakončil Jakub Procházka.
Autor: Michal Dannhofer
A proto poslední zápasy hraješ na 10 hráček…. 😀 😀 😀