Fanoušci při Superfinále mužské extraligy vnímali atmosféru plných tribun O2 areny, drželi palce střelcům svého týmu, byli napjatí v prodloužení. Ale jak si v duelu vítězného Tatranu s Vítkovicemi vedli oba gólmani, kteří čelili enormnímu psychickému tlaku? Jejich výkon podrobně rozebral server brankari.florbal.cz. Jako první je pod lupou vítkovický Lukáš Souček, který jednotlivé aspekty svého výkonu také okomentoval.
Základní postoj
Ten jeho je specifický. Převážnou část střehu během zápasu strávil v kleku sedmo, ruce měl nejčastěji v upažení poníž, což mu pomohlo chytit mnoho střel do prostoru několik centimetrů nad tarkettem a kolem jeho trupu. V případě2. a 3. gólu však byly ruce na nevhodném místě.
Lukáš Souček: „Lepší pocit mám s rukama dole. Reakce na míček letící nahoru mi pak přijde lehčí, než kdybych měl ruce nahoře a musel bych reagovat na míček letící nad nohu. A 2. a 3. gól? Obě střely mi šly přímo nad rameno….“
Dle závěrečného komentáře by pak řešil situaci při 4. brance jinak, sám si asi uvědomuje, jestli bylo nutné, aby ve chvíli, kdy procházel míček před branku, nemohl být v základním postoji, nebo v kleku.
Pohyb
Lukášovou předností je fyzická kondice, která je předpokladem pro jeho aktivní styl chytání. Při pohybu míčku kolem velkého brankoviště bylo hodně vidět, že mění své postavení vůči míčku, byť při jeho minimálním pohybu. Dlouhé přesuny i skoky do míst, kam mířil míček, několikrát zabránily vstřelení branky. Při přesunech se velmi často odrážel jednou z horních končetin. Během hry za brankou využíval k přesunu od jedné tyčky ke druhé převal z kleku přes sed opět do kleku.
Lukáš Souček: „Pomáhání rukou při pohybu mi přijde jako takový můj zlozvyk, kterého se asi nezbavím. U přesunu od tyčky k tyčce používám jak způsob přes sed, tak i způsob, kdy jsem čelem do brány. V Superfinále jsem ho, myslím, pořádně neuplatnil.“
V případě nastřelení postranní síťky jeho branky dokázal Lukáš vždy rychle zareagovat a míček zpacifikovat dříve než soupeř.
Zmenšování střeleckého úhlu
Souvisí s pojmutím brankářského stylu a jak už bylo naznačeno, Lukáš pro zmenšení odkrytého prostoru branky využíval celé brankoviště. Se svými89 kilogramya190 centimetrydokáže v brankovišti pracovat a ve chvílích, kdy to situace vyžadovala, prováděl aktivní zmenšení střeleckého úhlu. Velkou pochvalu zaslouží za chytání míčku do dlaní, během tak důležitého zápasu se mu tato činnost povedla snad častěji než některým extraligovým brankářům za polovinu uplynulé sezony.
Lukáš Souček: „V Superfinále jsem měl štěstí, že mi většina míčků letěla na tělo a měl jsem celkem dobrý výhled, takže nebyl problém je chytit.“
Výhozy
Ty Lukášovi plnily svou úlohu podle vyhodnocení situace, vidět byly jak rychlé na nabíhající útočníky, tak krátké na obránce pro uklidnění hry. Konkrétní výhoz, který nebyl vhodně vyhodnocen, byl na obránce Jakuba Hubálka (video 3:17-3:50), jenž byl v té chvíli napadán Tomášem Vávrou. Vávra dobře vystihl Součkův záměr a ještě před samotným rozehráním se rozběhl k Hubálkovi, který si však se vzniklou situací poradil. Této situaci šlo zabránit naznačením výhozu na některého z útočníků a poté provedením výhozu na obránce.
Lukáš Souček: „U výhozů, nebo spíše při rozehrávce na beky se míček snažím dávat tak, aby nebyli hned pod tlakem. U výhozů na rozběhlé útočící spoluhráče často dávám míčku určitou rotaci tak, aby měli soupeřovi obránci těžší jej zpracovat a eventuálně aby zatočil ke spoluhráči.“
Zajímavější než o výkonu číst, je jej shlédnout. Sestřih Lukášových zákroků je zde.
K ZAMYŠLENÍ
Moment ze zápasu, situace v prodloužení, která předcházela vyloučení Filipa Heczka za sekání (video 9:46-9:56). Několik vteřin před hvizdem rozhodčích projel brankovištěm míček, který se snažil Lukáš zachytit, ale nepodařilo se mu to. Následoval souboj, který bezprostředně po této situaci vedl k oslabení jeho týmu. Lze pouze spekulovat, jak by zápas dopadl, kdyby se Součkovi podařilo míček lapit…
Lukáš Souček o zápase celkově: „Můj výkon nebyl špatný, ale některé situace jsem mohl vyřešit lépe. Hlavně tedy vyrovnávací branku na 4:4…“
Během zápasu působil vyrovnaným a vhodně nabuzeným dojmem a za svůj výkon sklízí pochvalu. V tak důležitém zápase předvedl 7877 divákům v O2 areně a dalším u TV obrazovek, jak chytá jeden z nejlepších brankářů české extraligy.
Poděkování za pomoc při realizaci projektu patří: ČFbU, Petru Fořtovi
Autor: Jakub Koráb
Kubo, díky za poučný rozbor hry brankářů. To muselo stát hodně času probírat se hodinami natočeného materiálu.
Už se těším na Kafku.
Plánuje se i rozbor superfinále žen z pohledu brankářek?