Po deseti letech přichází další zklamání na domácím mistrovství světa ve florbale. Češi v boji o bronz stejně jako v roce 2008 nedokázali zdolat Švýcary a po porážce 2:4 končí čtvrtí. Cenný kov z domácího šampionátu tak nevybojovali ani na třetím šampionátu, který se konal v České republice.
Česko – Švýcarsko 2:4 (1:2, 1:1, 0:1)
Branky: 19. Rýpar (Garčar), 34. Ondrušek (Dóža) – 9. Kanzig (Hofbauer), 14. Hofbauer (Conrad), 40. Braillard (Mendelin)., 47. Riedie (Braillard). Rozhodčí: Boström a Söderman (oba Švéd.). Vyloučení: 2:2. Využití: 0:1. Diváci: 16 112.
Sestava Česka: Souček – Němeček, Kisugite, Veltšmíd, Pražan, Suchánek, Garčar – Curney, Jendrišák (C), Šebek – Ondrušek, Dóža, Delong – Rýpar, Langer, Beneš. Trenér: Petri Kettunen.
Češi měli v úvodu dvě šance a do obou se dostal nejlepší střelec týmu Delong. Tentokráte však na výborně chytajícího Meiera nevyzrál. Jen pár vteřin po jeho druhé příležitosti vyrobil v obraně chybu Veltšmíd, Matthias Hofbauer posunul rychle míček na Känziga a ten ho neměl problém poslat do sítě.
O pár minut později bylo ještě hůře pro domácí tým. Nahození Conrada si do vlastní branky nohou srazil Kisugite. Češi přesto odcházeli do šatny po úvodní části povzbuzeni snížením. Beneš našel před brankou úplně volného Garčara, který sice minul, míček se však od mantinelu odrazil k Rýparovi a ten ho uklidil pod břevno.
Gól Josefa Rýpara a následná trefa Ondruška vnesly do českého týmu naději na úspěch. Foto: Martin Flousek, Český florbal
Branka Čechy viditelně povzbudila. Konec úvodní třetiny následně nabídl pěknou podívanou plnou šancí. Souček na jedné straně výborně zlikvidoval šanci Švýcarů a okamžitě výhozem oslovil unikajícího Dóžu. Český útočník v samostatném úniku tváří v tvář Meierovi neuspěl.
Naplněná O2 arena se vyrovnání dočkala až tři minuty po přestávce. A opět u toho byl aktivní Dóža, který pro své spoluhráče pravidelně připravoval šance. Na začátku 34. minuty vyvezl míček z vlastní poloviny, chytře ho posunul na volného Ondruška a ten ze své oblíbené pozice opět dokázal skórovat.
Češi museli v prostřední dvacetiminutovce čelit dvěma přesilovým hrám soupeře a v té druhé se neubránili. Braillard natáhl ke střele z dálky a jeho pokus skončil za brankovou čárou. Po čtyřiceti minutách tak Švýcaři hájili jednogólový náskok.
Zatímco ve druhé části se Češi místy prezentovali dobrým florbalem, od třetího inkasovaného gólu to šlo s jejich hrou spíše dolů. A pak přišlo potvrzení. Ve 47. minutě domácí tým ztratil míček na útočné polovině, první střelu z následného protiútoku ještě dokázal Pražan zablokovat, ta následná z hole Riediho už skončila za brankovou čárou.
Svěřenci finského kouče Petriho Kettunena si v závěru vytvořili několik šancí. Do té největší se dostal Beneš, ale kýžený kontaktní gól nevstřelil. V dobré pozici pak byli také Delong nebo Veltšmíd, ale další zásah už český tým nepřidal. Na domácím mistrovství tak Češi opět končí bez medaile. Poslední cenný kov vybojoval národní tým v roce 2014.
Duel v O2 areně sledovalo 16 112 diváků, což je rekordní návštěva, která kdy přišla na utkání florbalového šampionátu.
Švýcaři v Praze obhájili bronzové medaile. Foto: Martin Flousek, Český florbal
Autor: Gustav Ondrejčík
Schválně jsem čekal až na konec mistroství, poctivě fandil a přál klukům úspěch, teď si pojdmě ale celé vystoupení českého týmu shrnout. Předem upozorňuji, že sám hraji florbal pár let na celkem vysoké úrovni včetně trénování, na repre to sice není, ale jestli se tu zase objeví příspěvek ve stylu “běž si to zkusit sám, či gaučovej povaleč” tak právě tyto lidi florbal zabíjí. Kritika je jediná věc, kterou se dá posouvat dopředu a pokud si budeme pořád mazat med kolem pusy, opravdu nám ten pomyslný rychlík ujede. Začněme tedy úplně celkově – rozhodčí – úroveň pískání mimo ČR je absolutně jinde, naši rozhodčí jsou nejslabší v top 4 a absolutně ničí naši ligu, popřípadě naše hráče – Ti nejsou na důrazný florbal nikterak připraveni a to se pak přemítá do předvedené hry. Když vezmu vystoupení našeho týmu během šampionátu , zápas s Německem i Lotyšskem jsem chtěl přehrát na nervozitu, díky bojům o medaile se ale na na nervozitu vůbec vymlouvat nemůžeme. ve 4 z 6 zápasů náš tým nebyl schopný normálně rozehrávat, jak může mít REPREZENTACE PROBLÉM S ROZEHRÁVKOU?! Dále řešení základních situací 2 na 1 ( nejvíc bijící 2 góly s Finskem) nebo jen blbé střídání či přesilovky bez ohrození soupeřovo branky. Podle zdejších odborníků nemáme kvalitní hráče , jenže paradoxem je, že v zahraničí hraje více lidí než v roce 2008 – my ty kvalitní hráče máme, jenže zůstali doma a to jde na vrub trenéra. Atmosféra – na zápasech českého týmu nulová, ale kdo za to může? Diváci/Fanoušci? Když i já, celkem zarytý fanoušek jsem neměl chuť fandit, protože se na zoufalost českého týmu nedalo koukat, tak jak má fandit Franta z Horní Dolní? 10 let zpátky to byli přesně hráči typu Zálesný či Frída, kteří dokázali zblnout celej tým a ten zase fanoušky – další semifinále mezi Švédskem a Švácarskem to bylo krásně vidět, kdy Švýcaři svým výkonem strhli celou halu a ta jim začla fandit – absolutně nejlepší zápas, co jsem kdy viděl. No a teď pojdmě konkrétně – neříkám, že kluci nechtěli udělat úspěch, hodně dřeli a snažili se – víme všichni, na druhou stranu pojďme si nalít čistého vína. Souček – Měl být 1 šampionátu, prakticky ale co ho netrefilo, neměl – v bráně zalezlej a když jej srovnáte s Kosonenem či Meierem, v klíčových momentech tým zkrátka nepodržel a to dostal góly, které sice nebyly úplně jeho, ale rozhodně nechytatelné nebyly. Za mě obrovské zklamání Pražan – tatínek o něm prohlásil, že je sebevědomý a cilevědomý – to ukázal když se rval o šampionát (dieta, cvičení) – shodou okolností ale ukázal krásně svůj charakter v rozhovoru , kdy svým “sebevědomím” sváděl chybu na ostatní z týmu. K čemu je bek, který se bojí tvořit a jen přiťukává? Když byl na hřišti vůbec jsem neměl strach, že by ohrozil soupeřovu bránu. Langer – bezesporu talent, ale nemůžeme chtít po 16 letém klukovi, aby rozhodoval zápasy – jeho čas ještě přijde. Delong – naprosto fantastickej – takhle by se mělo hrát za repre. Pořád ale mlaďas, už se na něj těším na MS za 2 roky. Dóža – černou práci a šance co připravoval Delongovi společně s Ondruškem absolutně nedoceněná – celkově jediná trojka, která celý šampionát nepůsobila uplně špatně Šebek – největší zklamání turnaje, nebezpečný asi jako krabice s koťaty a jeho výběhy od mantinelu by uspěly možná před 10 lety, ale ne teď. Curney – bojovník, ale když dáte chlapa, co hraje celej život centra, na hrota, co z toho asi vznikne? Prokaučování Kettunena a nevyužití Karasovo předností. Rýpar – tak jak ho nesnáším v lize, tak teď se mi líbil. Skvěle se přizpůsobil hře na repre úrovni a věřím, že za dva roky bude tahoun 3 lajny. Suchánek, Velštmíd, Kisugite, Němeček – naši turisti – jenže absolutně nemasní neslaný – to oni mají dostávat míčky k útočníkům a tvořit šance, jenže když se Jendřišák a spol k míčku vůbec nedostanou, je to těžké. Sumasumárum – Náš tým měl sice potenciál, ale krásně se ukázalo, že spousta hráčů není mentálně vyzrálá , když jsem viděl, že na hřišti lítají hráčí místo Hubálka, Hájka, Garčara, bylo mi do breku.
Snad nas tahle facka trochu probere a na šampionátu za 2 roky budeme úplně jiní
Kdo tam běhal místo Garčara? Garčar?
Souhlas, Šebek bohužel tragický
co to dostavaji za 4. Misto, brambory? 😀
Táák jsme čtvrtí no a cóóóó, no a cóóóó, no a cóó???? 🙂
Ale super zapas
Prvni naseho tymu na ktery se vazne dalo koukat.
Pokud do toho opravdu dali dneška všechno, tak je to prostě málo a čtvrtý flek je ve správných rukou. I když na jak dlouho? Nahoru se tlačí Slováci, Norové, Lotyši i Němci.
Ano, přesně tak. Vedení unie žvaní o tom, jak doháníme Švédy a Finy, což ani není pravda nebo jen hlemýždím tempem, ale ve své namyšlenosti se odmítají podívat přes rameno, jak se na nás řítí zejména Slováci a Němci. Překvapila i Kanada a Austrálie.Propadá se Estonsko, zmizelo Rusko a Itálie. Těším se na první africké týmy.
Nechci se nikoho dotknout, ale bohužel musím. Nebudu hodnotit výkon Tomašíka s Krbcem, to byly jen figuríny, místo kterých tam mohl být nějaký zajimavý kreativní hráč. Nevím, čím si zasloužili nominaci.
Golmani – něco chytili, nepřidali ale nic navíc, co by tým nakoplo
Pražan – Totální zoufalost, se svojí postavou ať jde na soutěž v pojídání hot-dogů, vždyť ve florbale je potřeba běh
Kiaugite – protlačený bohatým tatínkem, za celé mistrovství měl dvě šance, které nedal, jinak vracel míčky zpět. Hubálek, Jelínek by týmu pomohli o mnoho více
Bauer – to asi nepochopíme nikdy 🙂
Zbytek obrany by asi obstál, ale nepřidali vůbec nic navíc.
Langer – protěžovaný Kettunenem, ačkoli svými výkony v Superlize si nominaci nezasloužil. Jeho čas přijde, tím jsem si jistý, ale musíme si bohužel počkat.
Šebek – totální fiasko, absolutní nula. Jeho tupe strely do bloku mi cukaly s nervy. Na levem kridle by mohl hrat Natov, Melis. Malinko by to rozhybali.
Jendrisak – delal co mohl, ale je rozdil mit spoluhrace ze Švédska a z Česka. Sám to nutrhne.
Curney – hrac pro ceskou ligu, nic vic, nic min. Hajek na jeho postu by urcite zahral lepe
Benes – na mistovstvi se od nej cekalo, ze tym potahne, ale ne ke dnu! Mozna jsme chlapce trochu precenili drive, nez by bylo zdravo. Kazdopadne velke zklamani.
Na závěr pan Kettunen. Předvedl nám názorně, jak se vydělávají peníze. Svojí tučnou výplatu by měl za to, jak český tÿm “posunul”, odevzdat zpet! Vynutil si vylet na Tenerife, za 590 tisic, ktere mohli byt investovany do mladeze. Kazdopadne dekujeme, odejdete.
Pokorena navstevnost se pocita.
Pražan ji hambáče?
K těm rozhodčím.. Naše Sojky jsou mizerný, ale to, co předváděli třeba Finové, bylo naprosto žalostné. Tolik faulů, které přímo hrubě ovlivnily hru a oni je neřešili, jsem dlouho neviděl. Jediní, kdo pískal byli Švédové.
Tak snad konečně budou doceněny úspěchy českých trenérů u repre. Trnavský i Cepek medaile udělali a experiment a la „Stramaccioni“ s Ketunenem nějak nevyšel.
Nejlepší český obránce Hubalek zůstane mimo nominaci stejně jako Natov co Hájek, pak se není čemu divit. O komunikaci trenéra s hráči ani nemluvě…
Už prestaňte s tím Hájkem. Odmítl jet na poslední eft před mistrovstvím tak nemohl být v nominaci, to dá rozum. A jestli by byl v nominaci místo jednoho hráče jiný, tak by nám to tři góly navíc v zápase nepřineslo.
Byl zraněný a proto nejel. Ale máš pravdu, jeden hráč by tu naší bídu nezlepšil
V žádném případě neodmítl, ale měl určité zdravotní problémy a s reprezentačním trenérem to konzultoval. A věřte, že z nenominace mu do smíchu nebylo. Jinak je pravda, že o jednom hráčo to není.
Říkáte to tak, jako by odmítl jet jen tak z plezíru- ve skutečnosti se z posledního EFT korektně omluvil, a to díky zdravotní indispozici a krátkodobému tréninkovému výpadku, který před ligovou pauzou před MS dohonil (10 bodů v posledních 4 ligových zápasech). Tak byli na šampionát nominováni někteří atleti, splňující běžecké testy, a florbalisti zůstali doma.
Nevytahuj namistrovanou primadonu, která nevyjde s hrací a je příznivcem totálního betonu. Mr. Noriziko. Všichni zasvěcení vědí…….
PŘIPRAVTE SE NA DALŠÍ FACKU
Pro všechny, kteří by chtěli český tým posunout dál, vidět výš a kteří tu mají objektivní pohled na věc… unie prý řeší neskutečnou věc – jako kandidát na nového hlavního trenéra má být… ZDENĚK SKRUŽNÝ.
ano? A na to jsi přišel jak? Nic takového jsem nikde nepostřehl, ani jsem o tom od lidí, kteří by o tom mohli něco vědět, neslyšel … Tak nešiř nesmysly.
jaký nesmysly? na tribuně jsem to slyšel kolikrát.
I na tribuně se vyprávějí vtipy.
To jak dopadli Češi mě nijak nepřekvapuje, taková normálka. Ale jak Finové zametli se Švédama? To jsou věci, to co předvedli byla florbalová paráda!
Je třeba si nalít čistého vína.Tento sport je díky p.Šumanovi a dalších lidí obrovská bublina.“Bublina“která se chce rovnat popularitou hokeji.Bohužel už jen svými až hysterickými výstupy p.Zamazala (o dalších moderátorech co mají na starost florbal se radši nebudu vyjadrovat) se ukazuje jak tento sport je na amatérské úrovni.Ano,reprezentace má fantastické podmínky,na klubové úrovni většinou také ale to je asi tak vše.Hraju florbal už skoro 20 let,tento sport mám opravdu rád ale tady se chce udělat ze Škodovky Ferrari.Ti kluci co hrajou hlavně v ČR tak na to nemají mentálně,a bylo to vidět první zápasy, to nebylo specifikum prvních zápasů,nervozity z návštěvy, většina si myslela bohužel díky médiím že to půjde samo.Pan Šuman z toho chce vytřískat co nejvíc a staví ty kluky do role hvězd a oni tomu uvěřili.Florbal v ČR je a bude dlouho amatérský sport tak prosím pány z unie aby si to už konečně uvědomili.
To,že Šuman propaguje florbal úspěšně, je jen proto, aby ze státních dotací získal co největší podíl a i od sponzorů. To je pro celé florbalové hnutí prospěšné. Jak se pak ty peníze rozdělí, je další věc.
Po celý turnaj mi v naší hře chyběli dost důležité věci. Chuť,vůle a srdce. Doporučoval bych každému z nominovaných hráčů shlédnout včerejší zápas Švýcarů se Švédy, jak se bojuje o cenný kov. Neskutečný výkon Švýcarů, kteří sice prohráli, ale nechali na hřišti skutečně vše, co v nich bylo. Nemůžu si pomoct, ale semifinále s Finy, mi připadalo, jako přátelské utkání, prakticky bezkontaktně nechat Finy v pohodě dokráčet do finále(výjimka Jendrišák ve třetí třetině). Možná se pletu, ale takhle jsem to viděl já.
Tady všichni řeší nějaké výsledky a hráče, ale tu největší blamáž celého MS všichni vynechávají. Máme jedny z nejkrásnějších žen na světě a na předávání cen jsme vybrali první kolemjdoucí a ještě jim zakázali se alespoň usmát. To je amatérismus. Takhle se nikam neposuneme 🙁
Celou noc a většinu rána jsem přemýšlel, jak ze sebe dostat pocity z výkonů repre.
Začnu od podlahy. Úspěch na turnaji je často o jednom zápase. S tím souhlasím avšak si myslím, že tímto zápasem byl letos z pohledu české repre zápas Lotyšska s Německem. Proč? Psychologie. Po dvou utkáních byla psychika týmu celkem nízko. Mírně řečeno „nepovedené“ utkání s Lotyšskem muselo především s nováčky v týmu zamávat. Teď utkání se švýcary a repre MUSÍ vyhrát. Tlak se stupňuje ať se vedení týmu snaží o cokoli. A najednou zpráva, že GER poráží LAT. Najednou je vše jinak, ten pocit úlevy navíc se představou, že nyní můžeme se švýcary odčinit předchozí nezdar. V zápase to bylo vidět. Pak zklamání.
V čem zklamání? Pod posledními trenéry repre stagnovala a ani její hra nebyla dobrá. Od trenéra Ketunena jsem čekal, že do české repre přinese svěží vítr. Finské prvky, které zdobí jejich hru. Svěží vítr. Rok a půl měl trenér na zavedení tohoto nového svěžího větru do naší repre, a zpočátku k tomu byly i náznaky. Nicméně nyní, po skončení MS a po tom, co nám česká repre předvedla výsledek své přípravy, se neubráním přesvědčení, že jeho práce přinesla nějaký pozitivní efekt.
Zklamaný nejsem však jen z herní koncepce naší repre, ale také z nasazení našich reprezentantů. Především hráči, kteří mají zkušenosti ze zahraničí, měli jít příkladem a jejich nasazení inspirativní. V soubojích nekompromisní, ve hře precizní. Toto však bylo nedostatkové zboží.
Herní projev repre, sázka na „špatné“ hráče … to jde na vrub trenéra a organizačního týmu. Nasazení, hloupé ztráty míče, prohrané souboje, podcenění situací … to jde na vrub hráčů.
Čtvrté místo je realita. Opět jsme ukázali, že SUI porazit můžeme, ale porážet je nebudeme. Zároveň však vnímám signál zespoda, že už jsou zase o krok blíže.
Nemyslím si, že herní koncepce by byla špatná. Vycházíme z podobné jako Fini a Švýcaři (Švédové hrají jinak). Avšak přihrávky jsou v rozhodných momentech nepřesné, na druhé straně chyby ve zpracování přihrávek neumožňují střelu z první. Chybí moment překvapení, prudké zrychlení hry prudkým náběhem a prudkou přihrávkou, nejsou na to typy nebo chybí odvaha se o to pokusit. Další a zcela podstatnou věcí je pohyb hráčů bez míčku, respektive nepohyb, neboť hráči stojí a čekají na přihrávku (jaký rozdíl oproti stále se hýbajícím Finům a Švédům). Pak pochopitelně vázne kombinační hra, do staticky postavených hráčů nemůže přijít přihrávka, aniž by hrozilo, že ji bránící hráč zachytí a přejde do protiútoku. To vše si myslím, že se hráčům Kettunen snažil vysvětlit. Avšak hráči se pod tlakem vždy vraceli k tomu, co znali z domácí ligy, a to včetně těch, co hrají ve Švédsku a Švýcarsku.
Samostatnou kapitolou byly chyby obránců, nedobíhání a absence v prostorech, kde byli soupeři a zakončovali odtud. A nakonec dávání si přednosti v zakončení při pokusech o útok s plejádou zbytečných přihrávek navíc, jakoby se báli vůbec vstřelit branku. Tady platí jedině přímočarost a značná míra sobeckosti v zakončení, hráče na to máme, tak proč to nedělali.
Kettunnen může vysvětlovat do alelujá, ale když to nebudeš nacvičovat v reálu, tak to do krve nedostaneš. Repre trenér není od toho, aby s hráči vedl fyzické testy, to je na hráčích (v podstatě celoroční příprava). Na repre srazech se má v reálu nacvičovat herní systém a situace (oslabení, přesilovky, standardky, power play…) tak, aby hráči, kteří si společně zahrají max. 4x do roka, byli schopni spolu hrát co nejvíce „poslepu“. Pouze kreslit na tabuli to nemá smysl. A podle předvedené hry, obzvláště v power play, jsem měl pocit, jakoby tyto situace hráči v repre znali právě z tabule. Možná se pletu, ale přesně takový dojem jsem z naší hry měl.
Kbyby byl Kettunen nýmand, tak by s Finy nevyhrál MS před dvěma lety, natož aby se vůbec dostal k jejich reprezentaci. U nás dostal na starost úplně jiný hráčský materiál a s jinou mentalitou a jak se ukázalo, dva roky na změnu je evidentně malá doba.
Fyzické testy byly finálním výstupem jejich individuální přípravy. Herní plán a tabule jsou nezbytné. Poslepu spolu mohou hrát tak jedině Dóža s Ondruškem, ostatní hráči byli poskládání z odlišných týmů nebo rozdílných domácích formací (na rozdíl od Finů), a to si evidentně nesedlo.
Jak jsem ale psal, základem špatné hry byla pasivita v herním pohybu, z toho plynoucí špatná rozehra a celkem rychlá ztráta míčku. Výsledkem bylo, že hráči nedrželi balón, nediktovali hru a když už se do šancí dostali, byli netrpěliví, zbrklí nebo měli strach zakončit. To bylo viditelné zejména při přesilovkách.
Jí bych rozhodně Kettunena nehaněl a nechal ho dál pokračovat, pokud by měl zájem. U nás není mnoho trenérů, kteří by repre mohli vést na takové úrovni, aby hráče donutili (anebo naučili) hrát rychle, přesně a efektivně.
Netvrdím, že je Kettunnen nýmand, nicméně faktem je, že z našich hráčů, které si sám a dobrovolně pozval, nedokázal na MS vytřískat ani to, co předvádějí v klubech.
To, že se v repre setkají hráči z odlišných týmů, by nikoho nemělo překvapit, ani Kettunnena. Právě v tomto je práce repre trenéra naprosto odlišná od klubového trenéra, který v podstatě se stálou sestavou pracuje celou sezónu. Proto tvrdím, že se repre trenér nemá na srazech zabývat fyzickými testy, ale měl by se snažit poskládat a vyladit sestavu týmu tak, aby hrál jako tým. A můžete s tím kdokoliv a jakkoliv nesouhlasit, tohle se zkrátka Kettunnenovi a jeho asistentům nepovedlo.
Hráče z mnoha týmů má prakticky každá repre, a když to někdo považuje za příliš velké riziko, má každý repre trenér možnost postavit pětky z klubů hrajících na špici domácí soutěže. Myslím si, že hůř by to rozhodně nedopadlo.
Sestava nebyla příliš odlišná od té, která hrála poslední EFT v říjnu. Tam se repre prezentovala takovou hrou, která přinesla těsné vítězství nad Švýcary a těsnou prohru se Švédy. Takže z tohoto pohledu mohlo v konečné nominaci jít jen o menší změny. To, že některým hráčům odešla před MS forma a neprezentovali se svojí obvyklou hrou a kvalitou, bylo viditelné, avšak těžko předvídatelné při EFT v říjnu.
Mark Spitz – mnohonásobný olympijský vítěz v plavání měl trenéra, který měl podle zažitých představ jednu, zato podstatnou chybu – on totiž neuměl plavat. Přesto dokázal vychovat a trénovat plavce, který ve své době neměl konkurenci. A tady se dostávám ke Kettunenovi. Je správná domněnka, že musí být vynikající trenér, když dovedl Finy k titulu mistra světa ? On může být zcela průměrným neřkuli špatným trenérem – exaktně to nelze nijak posoudit, neexistuje žádné měřítko, neexistuje žádná metoda podle které lze určit odborné kvality. Může nastudovat tuny odborné literatury a nemusí být dobrým trenérem. Existuje pouze jedno jediné a spolehlivé měřítko – medaile, výhry a prohry. Podle toho Kettunen a jeho působení u české reprezentace u mě propadá a je mi šumák, že trénoval mistry světa.
Kettunen dovedl finský tým k titulu mistrů světa. Svou kvalitu a správný směr vývoje potvrdili Finové i v neděli.
Představa, že finský trenér za necelé dva roky změní zásadně český herní styl a přetvoří ho na něco podobného finskému, se při vší snaze ukázala jako nereálná a předčasná. Zapomněl jste na jednu podstatnost, a to, kam to dovedl Cepek. Porazil sice Švédy, avšak následně už přicházely prohry a někteří hráči nechtěli reprezentovat. A hra vypadala bídně.
Čtvrté místo je z pohledu vynaložené energie neúspěch, avšak také přetrvalý standard.
Pokud by Kettunen nechtěl pokračovat, kdo pak na jeho místo. Další zahraniční trenér nebo někdo domácí, když u nás ale není moc z čeho opravdu kvalitního vybírat?
PS Nelze srovnávat individuální sportovce s týmovým sportem. Spitz byl úkaz asi jako Phelps, tam pak trenér působí spíš jako osobní psycholog. To je v kolektivním sportu sice dobré, ale nedostatečné.