Český ženský florbal měl v první polovině sezony zastoupení také ve finské nejvyšší soutěži. Dres Koovee totiž při Erasmu v Tampere oblékala Tereza Pitterlingová, která se před Vánoci vrátila do kádru Panthers Praha. V rozhovoru před play off mapuje nejen severskou zkušenost, ale také prozrazuje cíle před boji o medaile.
Terezo, první část této sezony jste strávila v Koovee. Jaká byla finská zkušenost?
„Zkušenost to byla k nezaplacení, nejen po florbalové stránce. Hrát florbal v zahraničí mi donedávna přišlo jako něco nedosažitelného, ale když jsem se dostala na Erasmus do Tampere, rozhodla jsem se, že se o to alespoň pokusím. Sehnala jsem si kontakt na trenéra v Koovee a všechno se tak nějak sešlo, že jsem po pár trénincích měla zařízený přestup.
Byla to pro mě obrovská změna. Měla jsem dost času poctivě trénovat a snažila jsem se načerpat co nejvíce zkušeností. Tempo tréninků bylo větší, než na jaké jsem byla zvyklá, hra byla hodně rychlá a tvrdá, ale největší rozdíl byl asi v celkovém přístupu k florbalu, ať už na týmové úrovni, ale i jednotlivě každé hráčky. Myslím, že v tomto ohledu máme tady u nás v Česku ještě co dohánět.“
Koovee opustila dvojčata Kauppi, jaká byla atmosféra v týmu?
„Dvojčata Kauppiovy patří mezi mé florbalové vzory a dokonce jsem se s nimi stihla k mé radosti potkat, i když s velkým štěstím – na mém prvním treninku, který byl zároveň jejich posledním tréninkem v Koovee před přesunem do švédského IKSU. Koovee je tým plný kvalitních hráček a s odchodem takto důležitých hráček se dokázal dobře vypořádat. Holky mě hned přijaly mezi sebe a byly vždy ochotny mi pomoci, například abych rozuměla všemu, co se dělo na trénincích, kde se mluvilo jen finsky.“
Finská ženská soutěž je především letos specifická tím, že v ní opravdu každý může porazit každého, a to včetně dvou týmů, které jinak bodově zaostávají. Jak velká to byla změna proti české soutěži?
„To je pravda, letos je finská liga velmi vyrovnaná. Do každého zápasu bylo potřeba jít se stejným odhodláním a respektem k soupeři. Myslím si, že u nás se lepším, zkušenějším týmům častěji stává, že soupeře prostě podcení. Hlavní změna pro mě ale nebyla ve vyrovnanosti soutěže, ale spíš v její celkové úrovni. Sama jsem v zápasech moc prostoru nedostávala, takže jsem se naučila si více vážit každého střídání na hřišti.“
Po návratu jste se opět zapojila k Panthers. Jak Vás spoluhráčky přijaly zpět?
I když jsem se v Koovee po půl sezóny docela stihla zabydlet, na návrat do Prahy jsem se těšila. Hned den po příletu jsem šla na trénink a stihla také poslední zápas před vánoční pauzou, kde jsem konečně dala gól, což se mi ve Finsku bohužel nepovedlo… Zpátky do Panthers jsem – myslím si – zapadla v pohodě.“
Od týmu se – také vzhledem ke změnám v nejvyšší soutěži – čekalo možná o něco více. Dá se už nyní analyzovat, proč tomu tak nebylo?
„Netroufám si analyzovat, jestli Panterky splnily nějaká očekávání. Stejně tak jako od všech ostatních týmů v extralize se i od Panthers očekává především to, že budou odvádět ty nejlepší výkony, jaké jim jejich možnosti dovolí. Ano, do týmu přišlo pár nových tváří, ale pořád je to pro nás historicky teprve třetí extraligová sezona a já osobně si myslím a troufám si říct, že i většina mých spoluhráček by se mnou souhlasila, že současná šestá příčka po základní části je pozitivní výsledek. Samozřejmě došlo i na pár zaváhání, ze kterých jsme se ale poučily a můžeme z toho těžit teď v play off.“
Play off je ale úplně jiná soutěž a vás čeká souboj s Chodovem. Co bude z pohledu Panthers nejdůležitější?
„Karty do play off už jsou rozdány a osobně jsem ráda, že si nás vybral právě Chodov. Naše zápasy s tímto soupeřem jsou vždy hodně v tempu a osobně cítím takovou zdravou motivaci, jelikož jsem na Chodově vyrůstala a přesto, že hraju za Panterky už druhou sezonu, je pro mě pořád zvláštní být na opačné straně. Do nadcházejících zápasů bude důležité se soustředit na poctivou obranu, jít naplno do všech soubojů a hlavě si věřit – nejen každá hráčka sama sobě, ale i v celý tým. I když je Chodov papírově silnějším týmem, víme, že máme na to je porazit a potrápit je. Úplně nejdůležitější ale je, abychom se tím bavily.“ (usmívá se)
Autor: Michal Dannhofer
A co tam dělala? Nosila pití a uklízela rozlišováky?
Petro, Vy nerozumíte psanému textu? ? Tepi sama píše, že primárně jela na Erasmus, a i přesto si alespoň nějaký herní čas urvala. Myslím si, že Váš komentář je trochu mimo mísu.
Trapné? Závidíte?
Slečna Petra je typická Češka, sama nic neumí, nic nedokázala, ale do jiných se strefuje.. Je super nebát se a překonat hranice, ať už své nebo státní.. Dá to člověku rozhled a nějakou zpětnou vazbu nejen na sebe, ale i na své okolí.. Tereze moc fandím a přeji hodně úspěchů nejen na hřišti, ale hlavně v životě 🙂
Těším se na článek se slečnou Petrou, kde nám ukáže, že příprava pití a úklid rozlišovacích dresů není její denní chleba.
Myšlenku textu i smyslu cesty slečny Terezy jsou pochopila. Vyjet na erasmus je super, jak píšete, každý se tím určitě posune jako člověk a otevře mu to nové možnosti. Proti slečně nic osobního nemám a také ji přeji jen to nejlepší do života, jen jsem se tady, asi pro někoho nepříjemně nahlas, zamyslela, co florbaloveho tam mohla dokázat, když ani v našem florbalovem rybníčku si velké jméno neudělala. PS. Ne každý, kdo komentuje příspěvky na florbal.cz musí nutně byt florbalová hvězda nebo florbal hrát, aby měl o florbale přehled. Máme tady 21. století a svobodu vyjadřování ne? ???
Nešlo o to, že jste se vyjádřila, ani o to, že jste se vyjádřila nahlas, spíše o to, že jste se vyjádřila trochu hloupě nebo minimálně nešťastnou formou 🙂 Když by ta myšlenka byla zformulovaná trochu citlivěji, možná by nevzbudila následné reakce 🙂
Svoboda vyjadřování je samozřejmě pravdivá, na druhou stranu by každý měl nést alespoň pomyslnou odpovědnost za své výroky 🙂
Uznávám, forma mého vyjádření nebyla úplně šťastná.. Na druhou stranu, reakce některých z vás byla taky až zbytečně dotčená. Odpovědnosti za své výroky se vůbec nebojím, klidně se do mě pusťte 😀
Petro, pokud rozumíte florbalu, tak byste také měla vědět, že v tomto sportu je jakákoliv zkušenost z týmu nejvyssi ligy Finska, Švédska, nebo Švýcarska hodně cenná. I kdyby s nimi TePi jen absolvovala pár tréninku, dá ji to vic než pul roku v česke extralize.
Ve Švédsku má i tým z druhé divize žen lepší zázemí než vetšina týmů v naší extralize.
Kdybyste rozuměla florbalu, upřímně byste Tereze pogratulovala 😉
Okolo florbalu se motám docela dlouho, takže vím, že úroveň SWE, FIN a SUI týmů je úplně jinde. Jak po florbalové stránce, tak co se týká zázemí, managementu, lidí ve vedení a podobně. Jak už jsem řekla, proti slečně Tereze nic nemám a když se jí bude dařit, určitě jí klidně i osobně pogratuluji. Omlouvám, se že hold česká nátura nedovolí lidem přijmout nadsázku a hned každý musí kopat kolem sebe 😀 osobně proti nikomu nic nemám, Erasmus je super a každá zkušenost hráčky „ze světa“ pomůže i naší lize, ve které není moc velká úroveň. Škoda, že člověk napíše svůj názor, ikdyž ne šťastně formulovaný, a jak se říká dostane bídu 😀 😀
Slečně Tereze přeji hodně štěstí, snad udělá díru do florbalového světa a této diskuzi dávám sbohem