Útočnice Šárka Bol’ová v minulosti patřila mezi jeden z největších talentů slovenského ženského florbalu, vždyť už v patnácti letech hrála také za tamní národní tým žen. Přesto se své průlomové sezony dočkala až letos, po přesunu do Vítkovic z Ivanti Tigers, tedy mezi týmy, které se utkají v semifinálové sérii. Sama říká, že v jejím životě se tohoto v poslední době hodně změnilo.
Šárko, v Česku působíš již poměrně dlouhou dobu a přicházela jsi jako velký talent. Vzpomeneš si ještě na tu dobu?
„Samozřejmě si na své florbalové začátky v české lize vzpomínám. Přeci jen to zas tak dlouhá doba snad není. (usmívá se) Je hezké vracet se zpátky k časům, kdy byl pro mě florbal v podstatě jedinou prioritou. Teď je však vše jinak a já svůj čas i energii dělím mezi sport, vysokou školu a cestování. Někdy mám pak pocit, že dělám vše najednou, ale nic z toho pořádně.“ (usmívá se)
V minulé sezoně jsi se přesunula z Prahy do Ostravy, většinou je obvyklé, že lidé volí přesun opačným směrem. Co Tě k tomu vedlo?
„Hlavním důvodem mého přesunu bylo studium na vysoké škole. Navíc, po třech letech v tak velkém městě mi přišla Ostrava jako vítaná změna. (usmívá se) Nelze také nevzpomenout mnohem menší vzdálenost domů na Slovensko.“
O průvanu ve vítkovické kabině se napsalo již hodně, přesto, jak jsi tehdy v létě situaci vnímala?
„Musím říct, že naši odchodovou situaci po minulé sezoně beru z toho nejlepšího možného hlediska. Holky se díky sportu můžou podívat do světa, zkusit si jaký je život profesionálů, posunout se někam dál i lidsky a nabrat obrovskou porci zkušeností do budoucna. Moc jim držím palce a doufám, že všem ukážou, co se v nich skrývá!“ (usmívá se)
Ve Vítkovicích jsi zpočátku neměla jisté místo v základní sestavě, to se změnilo až před letošní sezonou. Cítíš, že jsi začala prodávat potenciál, který v Tobě byl vidět už před lety?
„Oproti minulé sezoně se změnila spousta věcí jak v týmu, tak i v mém osobním životě. Dříve mě rozhodilo, když jsem nedávala góly nebo se mi nedařilo. Nyní jsem ráda i za tu „černou práci“, kterou vám žádná statistika neukáže, ale bez které to jednoduše nejde. Myslím si, že právě tohle trenér vidí a dává mi prostor v základní sestavě.“
Základní částí a čtvtfinále jste prošly jednoznačně, v sezoně jste dvakrát porazily jak Ivanti Tigers, tak FBC Ostrava. Čekala jsi takový průběh sezony?
„Na naší hře je stále co zlepšovat, nicméně tým má svoji kvalitu a je také dobře poskládaný. Nevidím tedy důvod, proč bych takové výsledky neměla očekávat.“
Pro semifinále jste si možná překvapivě zvolili za soupeře Ivanti Tigers. Můžeš prozradit, co rozhodlo pro volbu pražského soupeře?
„O tom, jak náš výběr probíhal by se snad dal napsat samostatný článek. (směje se) Ve zkratce, každá hráčka měla možnost vyjádřit svůj názor, k tomu se přidaly argumenty od trenérů a výsledkem bylo právě Ivanti Tigers. Koneckonců rovnice je jednoduchá. Pokud chceme myslet na příčku nejvyšší, musíme porazit každého soupeře a myslím si, že s pražským týmem si zahrajeme sérii velice kvalitních zápasů.“
Je jasné, že každý ze čtyř semifinalistů má za cíl postup do Superfinále. Co pro něj bude nejdůležitější z pohledu Vítkovic?
„Jediný, kdo nás může porazit, jsme my samy. (usmívá se) Když předvedeme týmovou hru s energií jako na Champions Cupu, nemám o nás strach!“
Autor: Michal Dannhofer