S florbalem začal v Třinci, přes Chodov a FBC Ostrava se dostal do Mladé Boleslavi. A jeho hvězda v městě automobilů září. Jiří Curney překonává jeden rekord za druhým a stal se nepostradatelnou součástí technologů. V Superfinále 2019 si připsal tři body a se ziskem 156 bodů se tak na prvním místě vyrovnal Milanu Fridrichovi v počtu bodů získaných v play off. Sám ale v mix zóně řekl, že si přijel především pro mistrovský pohár, který si ale neodvezl.
Bodový zápis a první místo v historickém pořadí bolest ze ztráty trůnu nepřebilo. „Alespoň trochu to potěší, ale zase, nemám sedmačtyřicet jako má Jarda Jágr, doufám, že ještě několik sezon hrát budu a rekord snad překonám,“ odpověděl Curney upřímně.
Jeho prioritou byl mistrovský pohár. „Hráli jsme jen pro něj a nemáme ho. Přišel jsem tady pro něj, to je to jediné, pro co jsem tady byl. Udělal jsem sice tři body, ale byl jsem jinak celkem bezzubý,“ zlobil se. „Měl jsem týmu pomoci víc. Třetinu mi trvalo, než jsem zjistil, že hraju finále,“ peskoval se, ač patřil na hřišti mezi nepřehlédnutelné.
První třetina byla podle třineckého snipera klíčem k celému zápasu. „Fakt, že jsme ji prohráli jenom 0:1 je ještě dobrý, potom jsme se sice dostali do hry, ale neproměnili jsme šance. Utkání bylo poměrně vyrovnané, ale ten jeden gól navíc jsme nedali,“ zhodnotil Superfinále 2019.
Curney tak v krátké době zažil další zklamání, když předtím neuspěl s národním týmem na domácím mistrovství světa. „To je sport,“ břitce konstatoval. „Můžete mít milion bodů a úspěch stejně neuděláte, na druhou stranu, je mnoho významných sportovců, kteří žádnou trofej nemají, takže jsem rád, že jsme loni vyhráli,“ dívá se na celou věc z jiného úhlu pohledu. „Ale je pravda, že mistrovství bylo špatné a tohle stříbro je zklamáním,“ uzavřel Jiří Curney.
Autor: Michal Dannhofer
Nakonec to Curney pro sebe hodnotí objektivně – na MS výbuch a pohár nemají myslím zcela zaslouženě. Stejně je to ale zajímavý fenomén – bodů jak máku, ale to nejdůležitější uniká mezi prsty. Na mezinárodní úrovni se pravidelně neprosazuje a na domácí scéně je otázkou, zda by dosáhl kdy na ta čísla jinde než v kádru MB…asi sotva, ale na to se historie neptá, body mu naskakují tak nějak lehce díky obrovské převaze týmu, za nějž nastupuje. S těmi třemi v superfinále bych se ale moc neprsil. Jinak , jak sám říká, v první třetině ještě spal a potom byl bezzubý až do konce…
Na tom co se děje není nic překvapivého. Jirka hraje už jako profesor a díky elitní lajně má v každém zápase kpec šancí. A především u slabších soupeřů je to jako střílení chytání ryb na sádkách. Na vítězství týmu proti lepším soupřům ale obvykle jeden Jirka nestačí (a ani jedna elitní lajna).
A to neprosazování na mezinárodní scéně – jako důvod bych tipoval, že je zvyklej na svůj styl, kterej zdaleka neodpovídá tomu co ordinuje trenér nároďáku.
v tom bych s tebou souhlasil – Curney má prostě zažitý nějaký styl hry a nedokáže plnit taktické pokyny, on se s tím neumí vyrovnat. Kvalita na mezinárodní scéně je taky někde jinde a přesahuje to nejspíš jeho individuální možnosti. v našich podmínkách dosáhnul stropu, v naší superlize je top hráčem. proto jsem taky mluvil o fenoménu a znovu opakuji, nebylo to nic proti Curneymu…
V tom si mě ale pochopil špatně. U takhle kvalitního hráče naopak musí trenér přizpůsobit strategii jemu…
Trenére, co ty si za ubožáka? Asi nějaká ukřivděná nula z Vítkovického béčka, která si musí léčit mindráky v anonymních diskuzích
velká škoda, že nerozumíš textu, který si přečteš a vyvozuješ z toho nesprávné závěry…s vysvětlením jak byla poznámka myšlena a cílena si nebudu dělat starosti a zůstanu v hluboké anonymitě zhrzeného vitkovičáka i když vůbec nechápu proč bych jím měl být?
Ale vždyť má pravdu (trenér)
Trenere, co to tu blabolis za exkramenty, kdyz hral J. Curney jeste za Trinec, ktery se pohyboval na dolnich prickach tabulky, tak bodove vycnival… A kdyz je totim ze hraje za MB, proc vsichni co za ni hraji nemaji stejne bod? Naprosta vagínovina co tady pises
možná uvažuj o tom, jestli by ses neměl vrátit do školních lavic…ale k věci : kdyby Curney hrál za Třinec dodnes, rozhodně by neměl taková čísla. co je ale důležitější, že můj příspěvek neměl žádným způsobem snižovat to, čeho Jirka Curney dosáhl k dnešnímu dni, jeho výkony jsem se pokusil zasadit do širšího kontextu a nepoužil jsem nic víc, než výroky a sebehodnocení samotného Curneyho. Takže mi nezbývá než ti doporučit to samé co Coachovi – snaž se lépe porozumět psanému textu a raději to čti dvakrát…
Ne, díky, stačí mi pracovní stul. Ano, nějaká fakta v Tvém příspěvku jsou, ale dále hodnotíš, co ti nepřísluší hodnotit a dále hodnotis na základě nějakých kdyby. Ale můžeš nám ukázat, jak se to dělá lépe. Diváci budou určitě rádi.