Na webových stránkách IFF v sekci „Scientific Studies of Floorball“ se objevila studie „Jak střílet góly ve florbale! – ANALÝZA VSTŘELENÝCH GÓLŮ NA MISTROVSTVÍ SVĚTA MUŽŮ VE FLORBALE 2016“ (ke stažení ZDE).
Převážně finský autorský kolektiv složený ze specialistů na analýzu hry, sportovní teorii, statistiku a trenérství připravil 36stránkovou v angličtině (ke kvalitnímu jazykovému zpracování očividně přispěl jeden ze spoluautorů David Speldewinde, hráč australské reprezentace) formulovanou studii zabývající se analýzou vstřelených branek na MS mužů ve florbale 2016 konaného v lotyšské Rize.
Graficky kvalitně zpracovaný dokument umožňuje spěchajícímu čtenáři v kapitole Shrnutí (SUMMARY) na 2 stránkách vstřebat nejdůležitější statistiky z dat, která autoři o průběhu zápasů na MS 2016 pečlivě posbírali. Čtenář se však může být zaskočen množstvím údajů a terminologií (pomineme-li jazykovou náročnost), avšak ani Závěr (CONCLUSIONS) rychločtenáři nedá nic zadarmo. Poměrně složitě a místy i nepřesně resp. nejasně formulované myšlenky mohou čtenáře odradit a to by byla škoda.
Neboť po „nerelevantních“ (věnovaných IFF propagaci, úlitba spoluautorovi z IFF) odstavcích Úvodu INTRODUCTION) je zdařile formulováno pozadí studie (nedostatek vědeckých poznatků o florbale) a účel analýzy (přispět k vědeckému poznání jak a proč dochází ke skórování ve florbale, vytvořit standardy pro hodnocení vývoje mezinárodního florbalu a přiblížit možnosti hodnocení výkonnosti ve florbale a speciálně skórování gólů).
V druhé kapitole autoři studie představili systém turnaje MS 2016 a použité metody na analýzu gólů. Pro čtenáře by bylo přínosné, kdyby autoři detailněji popsali (a proložili odkazy resp. obrázky) použití nástroje MyCoazh ale i využití Microsoft Excelu. To platí ještě více v odstavci věnovanému KPIs (klíčovým indikátorům výkonnosti). Kdo nezná základy a použití Corsi resp. PDO indexů, tak musí hledat vysvětlení mimo tuto studii (stálo by za zvážení rozšířit studii o přílohu vysvětlující teorii kolem KPI).
Ve stěžejní kapitole přinášející Výsledky a otevírající diskusi (RESULTS & DISCUSSION) jsou obecně zhodnoceny výsledky turnaje MS 2016. Předložená tabulka pořadí týmů pak poskytuje přehledné srovnání týmů z pohledu pořadí před a po turnaji, počtu odehraných utkání, výher/remíz/proher, a vstřelených/obdržených branek, brankového rozdílu a průměrného skóre.
Druhá podkapitola se věnuje KPI (klíčovým parametrům) skórování. Autoři shromáždili rozsáhlé údaje o počtu střel, gólů a statisticky je všestranně vyhodnotili. Bohužel jako méně zdařilé se jeví zpracování závislosti mezi brankovým rozdílem a rozdílem v pořadí týmů na turnaji. Graf je nepřehledný a logické vysvětlení poznatků o případné souvislosti chybí. Naopak velmi přínosný je graf průměrného počtu gólů resp. brankový rozdíl na zápas z MS 2010 až 2016.
V dalším textu se autoři snažili odpovědět na otázky „Jak velký náskok zabezpečí týmu vítězství?“ a „Jak je první v utkání vstřelený gól důležitý?“, a to se jim podařilo velmi dobře, když přinesli řadu zajímavých (možná i překvapivých) poznatků, např. že se žádnému týmu nepodařilo otočit nepříznivý stav o 4 góly nebo že důležitost vstřelení prvního gólu na finální výsledek klesá.
Jen pro opravdové znalce statistiky je přínosný odstavec detailně analyzující KPI, kdy autoři hledali korelace mezi očekávanými góly (xGF) a vstřelenými góly (GF), pořadím týmů a střeleckou přesností atd. Bohužel žádná zpětná interpretace statistických výsledků uvedena není. Možná je i překvapivé autory paušalizující posouzení efektivnosti skórování – kdy český tým (jako nejlepší) měl 0,16 a kanadský tým (nejhorší) 0,05 – jako „malý rozdíl“. V zápasové realitě to ale znamená, že kanadský tým by musel vyprodukovat více než trojnásobek střel, aby dosáhl s českým týmem srovnatelného počtu branek – a to je signifikantní rozdíl nebo?
Nejpřínosnější z celé zveřejněné studie jsou klíčové kapitoly 3.3 – 3.8, které postupně analyzují:
1. Střelce branky z pohledu:
- Hráčské pozice (nejlepším střelcem je levý útočník s 32,6 % gólů)
- Držení florbaly (59 % levé, 41 % pravé držení (=pravá ruka dole))
- Příslušnosti k lajně (1. lajna 43,4 % gólů, 2. (31,6 %), 3. (22,7 %), 4. (2,3 %))
Autoři uvedli i hodnocení podílu lajn na vítězném (rozhodujícím) gólu. Z pohledu efektivity by bylo vhodné uváděné statistiky i přepočítat (normovat) časem stráveným na hřišti, protože jen tak je možné realisticky srovnat efektivitu jednotlivých lajn (např. formou parametru „Kolik času na hřišti potřebuje lajna na vstřelení branky?“).
2. Gólové střely z pohledu:
- Techniky střelby
- Pozice a vzdálenosti střelce od branky
- Umístění střely
Autoři investovali neuvěřitelné penzum času do vyhodnocení všech zápasů a zaznamenání všech parametrů od druhu střelby, přes pozici a vzdálenost střelce od branky včetně umístění do na 9 sektorů rozdělené branky. Data jsou k dispozici jako týmem dosažené hodnoty a průměr za všechny týmy.
3. Časové rozvržení vstřelených gólů z pohledu:
- Třetin
- Úseků třetin
Kolektiv autorů potvrdil mezinárodní trend, že v 1. resp. 2. třetině padá méně branek (31 %) v porovnání s 3. třetinou (37 %). 1% podíl si drží góly vstřelené v prodloužení resp. nájezdech. Ověřen je i poznatek, že v poslední čtvrtině 1. a hlavně 2. resp. 3. třetiny je pravděpodobnost vstřelení branky v dané periodě nejvyšší (absolutně nejvyšší podíl gólu je s 12,1 % v herním čase 55-60 min.).
4. Asistence (finální nahrávky) z pohledu:
- Počtu gólů s asistencí
- Délka finální nahrávky
Výzkumníci na základě analýzou zápasu (online přenosu, z videozáznamu) získaných údajů došli k závěru, že 88,3 % gólů bylo docíleno po finální nahrávce (asistenci) a její průměrná délka byla 8,3 m. Bohužel vysvětlení dopadů extrémních průměrných hodnot délky finální nahrávky týmů Thajska (5,7 m) a Kanady (12,1 m) studie nenabízí.
5. Útoky vedoucí ke vstřelení branky z pohledu:
- Druhu útoku (postupný, rychlý, …, oslabení, bez brankáře)
- Oblasti zisku míčku následně skórujícím týmem
- Doby držení míčku před skórováním
- Počtu přihrávek před skórováním
- Počtu hráčů zapojených do útoku před skórováním
- Různých možností gólových šancí a střel
Autoři nabízejí čtenáři zdařilé a přehledné tabulkové resp. grafické vyhodnocení vlivů na útok zakončený vstřelením branky. Mimořádně přínosná je mapa hřiště s vyznačením zón (útočná, neutrální a obranná) s procentuálním podílem zisku míčku a úspěšnosti skórování při následném protiútoku v časovém limitu 3 sekund. Autoři naměřili, že po zisku míčku v obranné zóně je protiútok zakončen do 3 vteřin jen v 2 % případů (do 5 vteřin v 9 % případů). Míček zachycený v neutrální zóně projde do branky v 34 % v čase do 3 vteřin – při úspěšném napadání v útočné zóně je podíl gólů vstřelených do 3 vteřin dokonce 48 %.
6. Obranné akce ovlivňující skórování z pohledu:
- Kolika gólům mohlo být zabráněno lepší obrannou akcí?
- Úrovně vyvíjeného tlaku
- Počtu bránících hráčů vs. útočících hráčů během skórování
Autoři se zabývali vyhodnocením sesbíraných dat ohledně možností bránícího se týmu zabránit útočícímu týmu skórovat. Při tom potvrdili mimo jiné i klíčová poznání, že rozhodující je míra vyvíjeného tlaku na útočící (zakončující) hráče a že většina branek (56 %) padne ve vyrovnaném počtu bránících a útočících hráčů nikoli v přečíslení.
Co říci na závěr? Studie je bezpochyby přínosem pro komunitu florbalu. Do omezeného rezervoáru vědeckých poznatků o tomto mladém sportu přináší návrhy metod, nástrojů a standardů pro vyhodnocení herní výkonnosti – zejména herní fáze útoku a střelby gólů. Autorům je třeba poděkovat za odvedenou mravenčí práci mnohahodinových analýz zápasů. Čtenáři tak mohou těžit z prezentovaných dat a těšit se na slíbené pokračování, tj. vyhodnocení MS 2018 konaného v Praze. Můžeme jen doufat, že v recenzi zmiňované drobné nedostatky a návrhy na vylepšení budou autorským týmem v dalších analýzách zohledněny.
Autor: redakce
