Michaela Mlejnková zažila v létě přestup a stěhování přes celou republiku, když z Liberce zamířila do ostravského FBC. Poprvé v kariéře si tak bude moci reálně zahrát o ty nejvyšší příčky, zatím se jí navíc daří bodově, když je nejproduktivnější hráčkou svého týmu. Osobní statistiky ale podřazuje týmovému úspěchu, přičemž tvrdí, že je mnohem těžší chodit do zápasů v pozici favorita.
Michaelo, v létě jsi zamířila z Liberce do Ostravy a posílila FBC. Jak se Tvůj přestup rodil?
„Přestup se nerodil zrovna lehce, táhl se v podstatě celé léto. Nakonec to ale všechno dopadlo tak, jak jsem si přála.“
Hana Koníčková zamířila do Švýcarska, Klára Leierová se sice v posledním zápase Liberce objevila v sestavě, ale oficiálně ukončila kariéru. Není tajemstvím, že se Tvé jméno objevovalo ve přestupových spekulacích poměrně často už v minulosti. Přispěl také odchod dalších dvou stěžejních hráček k tomu, aby sis řekla, že právě teď je ten pravý čas?
„Určitě mi to k tomu pomohlo, ale chtěla změnu týmu i nezávisle na nich. Hodně jsme se o tom s holkama bavily a dospěly jsme k závěru, že je ten správný čas. Nebylo to ani pro jednu z nás snadné rozhodnutí, ale věřím, že jsme všechny udělaly správný krok.“
Ambice Ostravy jsou ty nejvyšší a Ty si vlastně poprvé ve své kariéře zahraješ za opravdu elitní tým. Může Ti nějak pomoci zkušenost ze švýcarských Red Ants, kterou máš?
„Zkušenosti ze zahraničí jsou vždycky ty nejcennější. I když Red Ants v té době, kdy jsem tam působila nebyli ten top tým a už jsou to dvě sezóny, co jsem se vrátila, tak věřím, že tam ještě něco zůstalo a budu to moct využít tady v Ostravě.“
Liberec v posledních letech bojoval o účast v play off, což v reáliích soutěže znamená, že měl určité zápasy, ve kterých mohl pouze překvapit, kdežto Ostrava musí prakticky stále bodovat, pokud chce bojovat o ty úplně nejvyšší příčky. Je to rozdílný druh tlaku?
„Je to úplně něco jiného. Jsem teď v týmu na opačné straně barikády, kdy jsme v téměř v každém zápase vždy papírově silnější soupeř. Jsem ráda, že si to můžu vyzkoušet i z té druhé strany, než tomu bylo v Liberci, na druhou stranu si myslím, že je to mnohem těžší být stále v roli favorita.“
Do nového týmu jsi zapadla skvěle a jsi jeho nejproduktivnější hráčkou. Jak se zatím v Ostravě cítíš?
„Zatím se cítím skvěle. S holkama si rozumíme jak na hřišti, tak mimo něj. Jsem ráda, že se mi bodově daří, ale individuální výkony jdou stranou, mnohem důležitější jsou ty týmové.“
Ve všech třech domácích zápasech jste měly určité problémy, až nakonec Vám Panthers dokázaly sebrat bod. Umíš vyjádřit, co se s týmem v domácích zápasech děje? Jak z toho ven?
„Těžko říct, co se děje. Domácí prostředí by pro nás mělo být výhodou, ale zatím tomu tak bohužel není. Musíme se na zápas soustředit celých šedesát minut. V zápasech se Židenicemi a v druhé třetině s Jičínem nám hořela obrana a hodně jsme si koledovaly, v zápase s Panthers nám chyběla lepší koncovka, což se nám nakonec vymstilo. Věřím ale, že nám to už dost otevřelo oči a v zápasech, ve kterých musíme jednoznačně brát body už nezaváháme a naopak nám pomůžou se pořádně připravit na ty nejdůležitější zápasy.“
Na druhou stranu, Ivanti Tigers jste jednoznačně porazily. Nemůže být problém v určité motivaci na papírově snadnějšího soupeře?
„Možná ano, možná ne. Asi si občas myslíme, že to půjde samo. Nesmíme podcenit žádného soupeře ať je to kdokoliv, naopak jít do každého zápasu naplno, mít ten správný přístup a disciplínu.“
Jaké máš s Ostravou cíle?
„Jednoznačně ty nejvyšší.“
Autor: Michal Dannhofer
Myslím, že ženská florbalová Ostrava je něco podobného, jako býval hokejový Litvínov. Samá hvězda, ale žádná disciplína.
Myslím, že nevíte o čem mluvíte
Myslim,ze FBC to strasne moc proziva. Delaji to dobre, ale tlaci na pilu. Chcete vysledky, tak vydrzte…Jdede spravnou cestou, ale…