Nejvyšší ženská soutěž se už několik let potýká s velkou nevyrovnaností jednotlivých soupeřů. Letos je ale situace extrémnější, než kdy byla. Z elitního kvarteta se výkonnostně stala trojice, která soupeřům utekla ještě více. Na konci tabulky se pak krčí Liberec, který po odchodu klíčových hráček pelotonu nestačí. Na druhou stranu, vyrovnanost středu tabulky nutí k zamyšlení, zda-li není právě teď ten ideální čas na změny.
Aby bylo jasno, úvodní slova nejsou namířena proti Liberci, asi každý dokáže pochopit, že po odchodu klíčové trojice Hana Koníčková – Michaela Mlejnková – Klára Leierová jeho výkonnost zákonitě musí poklesnout. A také poklesla, Liberec zbytku pole nestačí a je to jasný kandidát na sestup. V deseti odehraných zápasech vstřelil pouze 25 branek a naopak inkasoval 116 gólů, což dělá hrozivý průměr 11,6 desetin branky na zápas.
Liberec je přitom v problémech už několik let, až letos jeho situace ale vyloženě graduje. Jeho bývalý trenér a tamní klubová legenda Lukáš Nesměrák je autorem výroku, že vede „kroužek extraligového florbalu,“, a to je možná klíč k pochopení celé situace.
On totiž Nesměrák nemluvil hanlivě o hráčkách, ale spíše narážel na fakt, že rozdíly mezi elitními a ostatními týmy byly již tehdy velké.
A letos je to v tomto ohledu ještě horší: na výsluní zůstala trojice Vítkovice, Chodov, Ostrava, od které se oddělily florbalistky Ivanti Tigers, které už – poměrně logicky – nemohly neustále reagovat na odchody svých hráček do jiných pražských týmů. Navíc jsme se už dožili také toho, že každý jeden vítěz v kole dokázal vstřelit ve vítězném utkání vstřelit více než deset branek.
U Ostravy by se mohlo namítat, že třeba s Židenicemi hrála pouze 8:7 a navrch ztratila bod proti Panthers, jenže na druhou stranu vidíte, jak kouč Robenek svůj tým neustále peskuje v pozápasových hodnoceních za výkony, před týdnem by pak dokonce sám sebe nejraději odvolal.
Nabízí se otázka, jestli extraliga žen hráčky FBC baví? Odpověď nabídlo televizní utkání. Každý mohl vidět, že pokud se hráčky FBC postavily v exponovaném utkání Vítkovicím, tak je dokázaly porazit. Lepší odpověď podat nemohly.
Podobně je na tom Chodov, jehož trenér Lukáš Procházka se v posledním rozhovoru na klubovém webu vyjádřil tak, že úroveň nejvyšší soutěže je zoufalá.
Poslední dva ligové ročníky vyhrály Vítkovice, které těží – kromě jiného – také z toho, že vlivem neustálé fluktuace hráček tým prakticky pořád staví znovu, tudíž se jejich hráčky extraligou „neunaví.“ Už ale také jejich kouč Martiník po utkání na Tatranu uvedl, že tým si musel zvyknout na tempo zápasu. A sobotní ligové kolo s Panthers moc florbalové krásy věru nenabídlo. Klubový šéf Krásný se pak názorem na potřebu výrazných změn v ženské nejvyšší soutěži netají.
Za tímto kvartetem je usazená Bohemka, která ale ze tří zápasů s elitními týmy má skóre 5:38 a ani bod, naposledy navíc podlehla Jičínu. Tomáš Grigar se nezdráhal výkon označit jako nejhorší v sezoně. Zase jsme u přístupu hráček k jednotlivému utkání.
Na šestém místě je Tatran, který by se v krátké budoucnosti mohl vyprofilovat na „lídra středu“, zatím mu v tom ale brání několik skutečností. Nicméně, už také on byl schopný z pozice sedmého týmu porazit například Liberec 16:2 nebo Bulldogs 15:6.
O Židenicích již byla řeč. Právě na jejich prvním prodlouženém víkendu je krásně vidět paradox současné ženské nejvyšší soutěže: v pátek porážka 2:13 ve Vítkovicích, za necelé dva dny výhra 12:2 s Olomoucí.
Solidně se zatím prezentuje nováček z Bulldogs Brno. Mohlo se sice zdát, že po úvodním nadšení mu trochu došel dech, v posledních zápasech ale získal cenných šest bodů a drží se v postupové osmičce.
Jičín se díky nečekané výhře na Bohemans dotáhl na osmé místo, letos je ale objektivně o něco slabší než loni, jelikož hráčky formátu Gabriely Žůrkové s Anet Jarolímovou jsou prostě nenahraditelné.
Panthers prožívají útlum, ačkoliv se mi nadále daří být aktivní na přestupovém trhu a naposledy pro sebe získali Nelu Havlíkovou. Nicméně také jim se nevyhnula pořádná houpačka: nejprve debakl s Chodovem, aby následně získaly bod v Ostravě.
Předposlední Olomouc pak zahájila sezonu výhrou v Liberci, na domácí palubovce si poradila ještě s Jičínem, na další body ale zatím čeká.
Zcela esenciálním problémem v nejvyšší ženské soutěži se ukazuje přístup hráček k zápasům. Florbalistky totiž respektují určité rozložení sil a proti silným soupeřům nastupují s tím, že porazit je se rovná prakticky zázraku.
Na druhou stranu pak nejsou schopny zareagovat na to, když zápas nejde podle předpokladů. Ideálním příkladem je víkendový zápas Bohemians s Jičínem nebo již zmíněná ztráta Ostravy s Panthers.
Jediným týmem, který v těchto kolejích od začátku sezony nefunguje, jsou Židenice. Povedl se jim začátek soutěže, vybojovaly důležité body, a ačkoliv v minulých kolech přišly porážky s Bohemians nebo Tatranem, stále je vidět, že těží z určité pozitivní tabulkové změny.
Židenická „fazona“ má dvě strany mince: jednak nelze vedení upřít, že se povedly příchody Urbáškové nebo Sedláčkové, na druhou stranu je třeba férově přiznat, že zatímco Židenice posílily, ostatní týmy oslabily.
Výstupem ale jednoznačně je, že nejvyšší soutěž začala zase brněnské hráčky bavit. Proč? Protože se staly – v rámci své výkonnostní kategorie – najednou vysoce konkurenceschopné, a tak to nyní zkouší i na silnější týmy.
Cílem změn by tedy mělo být to, jak docílit, aby se takových zápasů hrálo v nejvyšší soutěži co nejvíce?
Zajímavý nápad měl už před lety opět Lukáš Nesměrák. „Extraliga žen by se po první polovině mohla rozdělit na 2 poloviny. Prvních 6 týmů by si to ve druhé polovině rozdalo o 4 místa pro play off. Druhá polovina by se pak mohla doplnit o 2 týmy z nižší ligy a 8 týmů by si to rozdalo o 6 míst pro další ročník. Zápasy by byly pro všechny atraktivní a odstranila by se postupová bariéra do extraligy.
Nebo by mohla mít extraliga klidně jen 8 týmů. Po odehrání prvního kola – stylem doma / venku – by se mohly týmy rozdělit na dvě čtveřice První by měla dostatek času sehrát zápasy o Superfinále. Ta druhá čtveřice zase o postup / sestup,“ uvedl.
Na druhé straně je jasný a legitimní zájem na tom, aby nejvyšší soutěž hrálo co nejvíce týmů, částečně proto, ať je rozprostřena po republice. Ale v konečném důsledku divák znovu přijde na vyrovnané zápasy, fanoušek chce vidět svůj tým vítězit. Ano, podívá se na Řepkovou, Ferenčíkovou nebo Mlejnkovou v exponovaných zápasech, ale stejně více ocení, když jeho tým někoho porazí a ze zápasu si odnese také přidanou sportovní hodnotu.
Ve florbalovém zákulisí se již dlouho hovoří o variantě, kdy by prvních jedenáct kol bylo odehráno systémem každý s každým, následně by se soutěž rozdělila na dvě poloviny a hrálo by se systémem doma – venku. Celkem by se tak znovu odehrálo 21 zápasů, přičemž „elitní“ skupina by měla play off jisté, ve druhé skupině by se hrálo o zbývající dvě místenky.
Zajímavě na to šli ve Finsku. Po loňské sezoně snížili počet týmů v elitní soutěži na osm, přičemž ji fakticky rozdělili na dvě divize s celkem šestnácti týmy a rozšířenou baráží. Výsledek? Kdysi elitní Classic, který ale absolutně nezvládl generační obměnu a jehož výsledky jsou už druhou sezonu v řadě špatné, dokázal z 8. místa hrát s prvním SB-Pro vyrovnané utkání a prohrál o jednu branku.
Určitě je i toto námět k zamyšlení, protože změna je nutností…
Autor: Michal Dannhofer
Tyhle články jsou plácání prázdné slámy. Dvojice M&M, co o tom sama rozhoduje, přitom sportovní povědomí a schopnosti má na stejné úrovni jako hajzlbába na pražském hlaváku, chce love z kvantiny, hrát se bude vše a všude. V nejhorším zkrátí čas, aby nestihli ti slabší dostat takové kotle a opticky to pro média vypadalo lépe, ale rozhodně se nenechá připravit o prachy z licencí a startovných. S nimi by měl být na tato témata rozhovor, aspoň bychom se posmáli,ti znalejší problematiky pak znovu si prohlédli svou snídani.
Souhlas. Ukaž, že jsi novinář Michal Dannhofer a dojeď za Mlčouškem a s ním udělej rozhovor. Témat najdeš spoustu. A budou to číst i lidé , co jsou ve florbale dlouho. Nikdo totiž nechápe, co se tomu člověku honí v hlavě… a proč nikoho neposlouchá a dělá si všechno podle sebe.
6 týmů, každý s každým čtyřikrát, dva poslední týmy baráž se dvěma prvními z nižší soutěže na 4 vítězné zápasy.
Bohužel je to pouze pokus o solidní reportáž nebo úvahu, spíše je to bohužel snaha vyvolat za každou cenu kontroverzi a nesmyslnou diskusi… mnoho polopravd a nepřesností. V žádném zákulisí se o změně neuvažuje, historicky to řeší pouze špička ligy ve své vypočítavosti, krátkozrakosti a omezenosti. Všichni, kdo k tomu přistupují věcně, tak vědí, že současný systém je jediný možný a udržitelný, všechny ostatní vypadají na první pohled líbivě, ale u každého se zapomnělo na nějaký podstatný detail 🙂 Navíc extraliga i superliga se postupně vyrovnávají a to i přes ty zmíněné úlety, takže zbytečné čeření vody. Pokud se na to budete ptát trenérů, tak ti vždy budou odpovídat svým egem, ale nebudou přinášet řešení pro celek.
A proto Fini, kteří jsou o dost dál, či Švýcaři, přičemž obě země mají daleko širší základnu hráček než my, mají v lize méně týmů a Fini zcela radikálně. Asi to dělají z neznalosti a vlastní neschopnosti. Zřejmě by do Finska potřebovali brněnský sekretariát, aby těm mistrům světa vysvětlil, že dělají florbal úplně blbě.
Mají prostě jiné podmínky a souvislosti, nejde přece kouknout do jiné země a bez kontextu přenést nějaký systémový prvek do našeho prostředí, jen proto, že máme pocit, že díky němu jsou lepší. To není obhajoba brněnského sekretariátu… kdyby někdo vymyslel lepší systém, pro naše prostředí, tak by se použil – ale nevymyslel, všechny ty navrhované jsou nakonec bohužel horší.
Článek měl asi zejména vzbudit diskuzi, což se povedlo, proto některé cíleně upravené části ponechme stranou. Dovolím si nesouhlasit s tím, že se ženská extraliga vyrovnává, to totiž prostě fakticky není pravda, a každý, kdo to alespoň vzdáleně sleduje, to vidí.
Těch problémů je ale vícero, pořád se tady mluví o tom, že by se měl zmenšit počet týmů, které elitní soutěž hrají, ok, to může být asi řešením pro týmy z TOP 4 (respektive nyní již spíše TOP 3), ale pomůže to v konečném důsledku českému ženskému florbalu jako celku?
Co tady nikdo zatím nezmínil, a co je jednoznačně problematické je predátorské chování týmů z vrcholu tabulky, které si svou nejen ekonomickou silou uměle odstraňují konkurenci, protože jednoduše vytáhnout talentované hráčky ve věku starších žákyní nebo dorostenek, tak aby bylo zaručeno, že se ta obrovská propast v kvalitě mezi týmy nesrovná.
Kažopádně těch problémů je prostě více a nevím, jestli by samotné zúžení tuto věc vyřešilo.
To je snad ale základ a podstata jakéhokoli sportu. Přestupy, postupy atd. za lepším (resp. domněle lepším). Tohle bude vždy, protože to je přirozenost. Nebo snad Slavia či Real hrají s odchovanci? Už v dorostech je v těch akademiích tak desetina hráčů, co tam odmala vyrostli.
No počkejte, přestupy jsou podstatou sportu? Osobně sportuji od malička a podstatu sportu jsem viděl úplně jinde.
Nevím, jestli se principy, které popisujete dají aplikovat ve všech sportech, obecně asi ano, ale prakticky spíše ne. Navíc počítám, že ve fotbalovém prostředí dostane mateřský klub nějaké rozumné odstupné, které mu alespoň částečně umožní kompenzaci ztráty talentovaného hráče nebo hráčky a následnou investici, která může podpořit jeho celkový růst. O něčem podobném se ve většině případů nemůžeme v našem prostředí bavit.
Dobře, tak přímo podstatou ne, ale jedním z principů fungování. No a to teda protože se ve florbale netočí miliony, tak se zakáže přestupovat?Navíc co to změní na tom, jestli někdo někam jde jako junior, žák nebo muž? Pořád ten kdo ho vychoval bude tratit, pokud tu výchovu bude přepočítávat na peníze a né na pocit, že něco dokázal – vychpvat někoho úspěšně,aby se dostal výš.
No ale já jsem netvrdil nic o zákazu přestupů přeci. Já jsem jenom řekl, že si týmy z vrcholu tabulky stěžují na velké rozdíly v kvalitě, s čímž souhlasím, ale jednou z těch věcí, která toto způsobuje je to vysávání talentů z jejich strany na úkor menších týmů, kterým tak znemožňují ten rozdíl alespoň postupně zmenšovat.
Osobně si myslím, že je rozdíl jestli hráčka přestupuje jako žačka nebo v dospělém věku, protože když se takových hráček vysaje 15, tak se některé z nich s tou kvalitou nesrovnají a tenhle brzký neúspěch může mít z následek například opuštění florbalu úplně. O přestupech v ženském věku bych se už asi ani nebavil, souhlasím, že tam by to mělo fungovat již skutečně na klasické bázi.
Myslim,ze to je potreba brat z vice pohledu. Take se nesmi zapominat,ze to je zatim amatersky sport. Urcite neni snadne sehnat penize jak pro kluby tak pro svaz. Samozrejme cim vic klubu tim vetsi financni obnos to prinese pro svaz.
Zuzeni sxtraligy by mozna pomohlo atraktivnosti zapasu, na druhou stranu opet jen 3 zapasy. A to mozna ani to ne. Vysledky.vitky-chodov, ostrava – chodov moc atraktivnosti neprinesl. Tak za pul sezony zbyl jen 1 vitky-ostrava. Stred tabulky byl pro divaky asi vetsim nabojem.
Osobne bych klidne nechal 12 tymu, jen bych hledal jiny system hrani. Proc vybirani souperu? Dle umistneni a.zadne kaukalace, proc play down??? Posledni dva tymy baraz. At se tymy musi rvat o kazdy bod a ne celou sezonu se placat a pak zachranit soutez napriklad z posledniho mista. Je to preci rocni soutez a ne o 4 zapasech. Tak kde je zvyhodneni toho ze makam a skoncim treba osmy a pak mne vyradi 12. Tim by se mel svaz zabyvat a vyzkouset neco se systemem. Kdyz nepomuze tak pak treba snizit pocet tymu. Ale potreba zkouset a konat.
Amaterský sport. Dyť se ví, že některé holky na Chodově či FBC berou několik tisíc měsíčně za to, že jsou ochotné tu extraligu hrát. A v jiných týmech beztak taky, stejně jako u chlapů.
Kvuli tomu, ze je v lize tymu tolik, tak ji mohou hrat i hracky, ktere v tydnu trenuji mene nez deti, ktere hraji florbal ve skole.. tam je ten zakopany pes..
To není počtem týmů, ale ochotou některých týmů tyhle „lemply“ tolerovat.
Zužování extraligy by mělo být až tím posledním krokem. Důvody pro něj totiž leží v malém počtu KVALITNÍCH!!! hráček. A to je věc k řešení.
1) V ženském florbalu je minimum kvalitních trenérů. Jistě se snaží a dělají maximum, ale chybí jim zkušenosti, nadhled a jakýkoliv přehled o mezinárodním florbalu, takže se pořád snaží o ten “bezkontaktní” sport, díky kterému pak neumí hráčky hrát pod tlakem a nemají adekvátní kondici.
2) Týmy brání hráčkám v časném odchodu do silných klubů. Realita je, že pouze několik klubů v ČR je mladým hráčkám schopno zajistit adekvátní zázemí a trenérské vedení. A jde právě o rozvoj. Nedám ruku do ohně, že někomu nejde jen o medaile, ale placka z dorostenek nebo juniorek pro klub zase tak moc neznamená. Když se ale menší klub brání pustit 14- nebo 15-leté hráčky do silnějších klubů a mluví o predátorském chování, jen zabíjejí jejich potenciál. V 17-18 už je u drtivé většiny hráček pozdě pro přepnuti na vrcholovou úroveň. Když mají talent, nejspíš se do ligy dostanou, ale někam do slabších týmů co hrají na 10 hráček a od vršku dostávají desítky.
Takže buď musí menší kluby pořádně šlápnout do kvality rozvoje, nebo svoje hráčky VČAS pouštět těm, co to už kvalitní mají. Pak bude větší naděje na výchovu více kvalitních hráček a naplnění extraligy.
Navrhuji tyto změny po skončení základní části v extralize žen za 1/ boj o titul prvních 6 oddílů; za2/oddíly na 7 až 10 místě boj o umístění s tím,že umístění na 7 a 8 místě by dostalo bonus – postup do Českého poháru do 2 nebo 3 kola;za 3/oddíly na 11 a 12 místě by hrály turnaj s oddíly 1 ligy které se umístily na 1 a 2 místě po skončení soutěže.Do extraligy by postupovaly by první družstva z tohoto turnaje