Zápas se Slovenskem se z pohledu experta hodnotí velmi těžko, protože bylo velmi záhy a velmi jednoznačným způsobem rozhodnuto. Jiří Velecký se proto zaměřil také na celkový výsledek na šampionátu. A jeho resumé je jasné: tým je na generačním vrcholu a měl by zkusit se sebevědomě poprat o finále.
Jiří Velecký: „Zápas ukázal, že si můžeme jít směle a sebevědomě pro finále. Výkon proti Slovenkám potvrdil, že náš reprezentační tým je na svém generačním vrcholu a co do útočné fáze a projevu jsme podle mě jako tým momentálně druzí na světě, Švédky jsou přeci jen dál.
Tak vysoký rozdíl skóre jsem úplně nečekal, ale ten do jisté míry přikládám i na vrub špatného výkonu Slovenek, které celkově od začátku turnaje vypadají poněkud bez šťávy, a také i mnohé jejich klíčové hráčky nepůsobí na hřišti zdaleka tak dobře a sebevědomě, jako na minulém šampionátu.
Jak je ale mnohé znám, jsou schopny ještě zabojovat a svou pátou pozici na světě obhájit, ale budou muset pořádně přidat.
Konkrétněji se zápas moc hodnotit nedá, jelikož byl velmi brzy rozhodnut. Celkově jsem před začátkem očekával, že podobně jako Švýcarky na Finky dojde k určitým taktickým šachům, ale buď nakonec nebyly záměrem anebo je rychlé góly vyřešily.
Takže kromě pár náznaků v druhé části, kdy Slovenky zkoušely měnit pořadí pětek k ničemu nedošlo. Za daného stavu ani vlastně nebyl důvod. Našim hráčkám není moc co vytknout, bylo tam vše, co v takovém zápase máme předvést a jestli už někde byla trocha nekoncentrace, tak v daném průběhu je pochopitelná.
I obranná hra mi přišla koncentrovanější a v rámci pětek přesnější, než předchozí zápasy, ačkoliv je pravda, že nebyla dnes až tolik prověřena.
Z hlediska sebevědomí pak je zápas do vyřazovacích bojů nejlepší možné razítko na to si dojít pro finále. Není důvod se toho zříkat, i na klubové úrovni už umíme dokázat, že to jde. S Polskem si můžeme obdobně zacvičit a Švýcarkám ještě více nahnat před semifinále do hlav nervozitu a obavy, které jen umocní tlak domácího prostředí, který by jim nemusel, jak už se párkrát ukázalo, vůbec svědčit.“
Autor: Michal Dannhofer
Má pravdu. Teď nebo nikdy