Na všech je vidět chuť, baví nás to, říká trenér FBC Martin Smeták

Ostravské Remedicum je v právě probíhající sezoně hitem. Z týmu, který v loňském roce neprošel ani do play off, je štika ligy. Vedení klubu angažovalo nového trenéra a Martin Smeták jako zázrakem udělal z FBC zase konkurenceschopný tým.

Ostrava se navíc v pondělí představila před televizními kamerami a svou práci dokumentovala vítězstvím nad střešovickým Tatranem. Hostem rozhovoru florbal.cz byl po utkání právě kouč FBC. „Pojďme se posadit. Sice jsme si před zápasem řekli, že pokusíme být bez nervů, ale v takovémhle zápase to nejde,“ oddechl si s úsměvem trenér Ostravy po vítězství 3:2.

Málokdo ví, že Martin Smeták už za sebou jeden výrazný úspěch s FBC má. V roce 1998 stál na střídačce týmu, kde váleli Sikora, Zálesný nebo Holovka. A Ostrava si odvezla z Prahy památné vítězství na Czech Open.

Jde vůbec porovnat oba týmy? Ten, který před 13 lety triumfoval v Praze, a ten dnešní?
To se vůbec nedá srovnávat. Ale je to myslím dané dobou. Tehdy se prostě nikdo nemusel nutit k tréninku. Ti kluci měli v sobě ctižádost, chtěli něco dokázat. Když se šlo běhat do lesa, přišel každý a nechal tam všechno. Třeba někomu bylo po tréninku hodně špatně, když to nezvládl, ale druhý den přišel znovu.

FBC Ostrava 1998 a Martin Smeták vpravo nahoře jako trenér.

Takže dnešní mladí kluci se neumějí k tréninku postavit tak, jak to měli nastavené Sikora a spol.?
Tihle kluci vyrůstají v úplně jiném prostředí. Je to sice jen neúplných 13 let, ale je to opravdu odlišné. Máme za sebou necelý rok, ale snažím se jim ukázat poctivou cestu a být spravedlivý.

Zdá se, že to funguje. Před sezonou FBC nikdo nevěřil. A možná ani sami hráči netušili, co můžou dokázat. Před zápasem s Tatranem Jan Daniš řekl, že tentokrát byste už vedení 7:3 nepustili, že jste vyzrálejší. Kde nastal ten zlom?
Dneska je ten tým opravdu jiný. Každý si věří. Vyhráli jsme dvakrát nad Vítkovicemi a kluci sami sobě dokázali, že to prostě už není náhoda.

Tatranu jste v určitých fázích vůbec nepůjčili míček…
Naše hra má tvář, jsme sebevědomí. Podržet balón, rozehrát, nepůjčit ho soupeři, dostat se do šance. Přišlo to postupně, ale už jsme se někam dostali.

Střešovice poukazovaly na to, že nejsou kompletní, chyběli jim Fridrich, Ondrušek, Hokkanen… Nemáte pocit, že by to shazovalo vaše vítězství?
Tatranu možná chyběli. Ale i tak mi Střešovice přišly takové rozhárané. Vždyť ani my jsme nebyli zrovna v pořádku. Spousta kluků byla taky po nemoci.

Autorita na střídačce FBC Ostrava - trenér Martin Smeták

Tentokrát na sebe nemusel brát roli hlavního tahouna Petr Skácel a o góly se postarali jiní. Máte z toho radost?
Síla je v tom, že dnes už neboduje jen jedna lajna. Na jednu se opravdu vyhrát nedá. Když hrajou dobře dvě řady, většinou vyhrajeme. A v současnosti, když se daří, máme myslím tak dvě a půl.

Některým z týmů není úplně po chuti hrát televizní zápas v pondělí, v pracovní den. Přece jen jsou florbalisté stále amatéři a musí si brát dovolenou, nebo volno ze školy. Jak to před zápasem s Tatranem probíhalo u vás?
Myslím, že kluci to tak vůbec nebrali. Naopak se na ten zápas těšili. Sraz byl v 9 ráno. Měli jsme trénink a do Prahy jsme odjížděli v poledne. Společně jsme obědvali. I když byl všední den, nebyla jediná omluvenka. Přišli i náhradníci. Na všech je prostě vidět obrovská chuť.

Ostrava měla léta problémy s obsazením pozice gólmana, nikdy tam nebyla úplně jasná jednička. Vy jste vsadil na Víta Schulmeistera, který je vlastně v FBC na hostování z Vítkovic. Budete ho chtít udržet i dál?
Víťa je poctivý kluk. Už jsem ho sledoval, když chytal loňskou sezonu za Havířov, a i proto jsem ho oslovil. Ve Vítkovicích by nechytal, tak jsme mu dali šanci a ukazuje, že má kvalitu. Bude jen na něm, jestli bude chtít zůstat i příští sezonu.

Ve své koncepci jste přece jen udělal jednu výjimku z pravidel. Do týmu jste vzal v zimě zpátky obránce Petra Krzyžánka, který poctivě neabsolvoval letní přípravu, a tak jste se s ním tehdy rozloučil…
Kdyby neodešli Martin Both a Lukáš Sedlák, opravdu bychom to neudělali. Nechtěl jsem, bylo to proti pravidlům, která jsme si nastavili. Potřebovali jsme ale obránce. Petr se snaží, chce to odvést. Do dneška na tom ale není fyzicky tak, jak by měl být.

Otec Martin jako trenér a syn Matěj, útočník - dvě postavy současného Remedicum Ostrava

Jak zvládáte roli trenéra a otce? V týmu vám hraje syn Matěj. Někteří koučové i v jiných klubech nebo odvětvích z toho mají strach, vědí, že to nemusí přinést jen dobro…
Uvědomuju si, že je to ošidné. Ale snad to funguje dobře. Matěje mám jako normálního hráče, jsem soudný a necpu ho někam, kde nemůže hrát. Když vidím, že na to nemá, tak prostě nehraje. Taky se někdy i ptá, proč. Doma se do toho snaží někdy kecat, ale má smůlu. Ale to je asi přirozené, je to prostě syn.

Čeká vás náročný program posledních dvou kol a třetí příčku i přes vítězství na Tatranu nemáte jistou. Dá u vás nyní mluvit o nějakých cílech?
Teď můžeme říct, že chceme skončit do druhého místa. To je cíl. Ale o play off zdaleka ještě nepřemýšlíme. Na to teprve čas přijde.

Vedle toho, že se hráče snažíte vést k poctivosti, co ještě potřebuje florbalový tým, aby pracoval tak, jak má? Sám jste odehrál spoustu let v hokejové extralize, můžete čerpat ze zkušeností…
Je to tak, něco jsem si odehrál. A vím, jak to funguje v týmu. Proto se snažím být vedle trenéra i psycholog. Psychická pohoda je totiž hodně důležitý faktor. A my hrajeme momentálně dobře i proto, že to kluky baví.

Autor: admin