Jako kapitánka vedla tým na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Zažila další prohru v zápase o třetí místo, medaili si znovu neodvezla. A v Elišce Krupnové už tak trochu bouchly saze: „Každé dva roky si říkáme, že příště už to vyjde a pokaždé prohrajeme,“ uvedla v rozhovoru s novináři.
Po prohraném semifinále se hráčky snažily dát dohromady pomocí společného večera. „Určitě, bylo to velmi spontánní, vůbec nevím, kde se to vzalo. Vzniklo to vlastně z nějakého vtípu a byl z toho příjemný večer. Nabudil nás a sebral ze dna, na kterém jsme se ocitly,“ popisovala Krupnová.
Výsledkem bylo naladění se na zápas s Finskem, který ale začal opatrně. „Je to zápas o bronz, v hlavách strašně moc chcete, ale není to tak snadné. My nastoupily dobře naladěné, ale dostat se do hry posledního utkání na mistrovství je něco jiného, takže to trvalo déle,“ hodnotila průběh první třetiny zápasu.
Na konci první části Češky jako první v oslabení inkasovaly. „Škoda, finský styl je trochu jiný než švýcarský. Ale ano, gól k druhé tyčce, no… Nechci se k tomu vyjadřovat,“ uvedla česká kapitánka.
Druhá část utkání byla čistě v české režii. „Holky tam předvedly výborné individuální výkony. Góly Denisy Ratajové a Naty Martinákové nás obrovsky zvedly, ale věděly jsme, že zápas ještě rozhodně není vyhraný,“ vracela se v čase.
Jenže třetí třetina se českému týmu vůbec nepovedla. Co se před ní dělo v šatně? „Může se mluvit sprostě? Řekli, že se z toho nepose*eme. Jenže Finky nastoupily brutálním způsobem odhodlané, byla na nich vidět obrovská odhodlanost střílet a prorvat to do brány za každou cenu. Možná to vypadá, že jsme začaly vlažně, ale spíš to bylo o finském tlaku,“ uznala kvality soupeře.
Prim opět hrála brankářka Jana Christianová. „Předvedla skvělé výkony, v obou zápasech. Měla skvělá utkání, skvělé zákroky, a o to je to horší, že nás takhle držela a pak nám daly Švýcarky góly do prázdné. Nebo necháme soupeřku vystřelit jako dnes,“ pochválila českou brankářku.
Po remíze v základní hrací době se nakonec šlo do prodloužení. „Možná chyběl kousek štěstí. Měla jsem Finku na zádech, a to se nedá moc mířit. Jen jsem chtěla trefit bránu, asi jsem trefila gólmanku. V sobotu jsem takový gól dala, dnes bohužel ne,“ pokrčila rameny.
Jaké byly pocity po zápase? „Naštvání, smutek, to vše tam je,“ prozradila. Je na tým hrdá? „Ano, také. Mám teď hrozně moc pocitů. Je těžké to vidět pozitivně, protože po takových dvou výkonech a výsledcích to bolí o moc víc,“ přiznala.
Češky odehrály v bojích o medaile dva zajímavé zápasy. Je to příslib do budoucna? „Snažím se to nějak tak vidět, ale je to dost těžké,“ přiznala. „Z jiného úhlu pohledu by to naděje do budoucna měla být, protože Švýcarkám končí hodně hráček, říká se, že snad půlka týmu,“ popsala.
Vzápětí přiznala jednu krutou pravdu. „My na to měly ale teď a tady! Je těžké se koukat na to, co bude za dva roky. Vždyť si to říkáme v podstatě každé dva roky, že to bude lepší. A pokaždé zápas o třetí místo prohrajeme,“ uzavřela smutná Eliška Krupnová.
Autor: Michal Dannhofer
Ano, medaile být měla a to stříbrná. To, že za dva roky je bronz minimem vzhledem k tomu, že Švýcarky to balí je také fakt a žádný velký úspěch to nebude, stejně jako teď není úspěch toto MS.
Tak, a o tom, jak šampionát dopadne se rozhodlo již druhý hrací den po zápase SUI-FIN. I když je nutné uznat, že dost zápasů skončilo těsně.
Když jsem psal, že je hotovo a finálová dvojice, i ta v zápase o bronz, je jasná, dostal jsem hate.
Co se týče Češek – vše jim hrálo do karet, tohle stříbro by bylo oproti jiným šampionátům „zadarmo“, bohužel skončily poslední.
Ty zkrate, já ti žádný hatě neposlal a jestli je všechno jasno, když zápasy dopadnou o gól, nebo v prodloužení, tak si prostě d…l