Reprezentační komise ČFbU si stojí jednoznačně za svým: nic jiného než vyměnit trenéra u národního týmu juniorů nám nezbylo. Jiří Kysel s námi nespolupracoval, omlouval se z akcí kvůli nemoci, i když normálně fungoval a tak dále, proto jsme místo něj jmenovali jeho asistenta Luďka Beneše. Kysel tvrdí pravý opak. Šéftrenéra reprezentací Zdeňka Skružného obviňuje ze lži a mluví o tom, že se stal obětí kamarádských vazeb. Stojí tu tvrzení proti tvrzení. Pravdu vědí jen sami aktéři tohoto vyhroceného sporu…
Jako nově jmenovaný hlavní trenér juniorské reprezentace jste si loni v létě spolupracovníky, čili i asistenta Luďka Beneše, k sobě vybíral sám. Proč jste si vybral právě jeho?
„Tak to bylo pouze zveřejněné. Tomas (Janeček) a Petis (Pajer) po minulém mistrovství z rodinných důvodů skončili, ale nové kolegy jsem si svobodně vybrat nemohl. Zdeněk Skružný (šéftrenér reprezentací – pozn. aut) mě dotlačil do spolupráce s Luďkem Benešem jako jedinou alternativou, kterou schválí. Navíc není tajemstvím, že hned po skončení šampionátu se unii nabízeli jako trenéři Beneš společně s Michalem Jedličkou a Tomášem Svačinkou (jeho nynějšími asistenty – pozn. aut.). Skružný mi vetoval i mnou vybraného asistenta na letní kemp talentované mládeže do Jičína, což je neoficiální reprezentační akce, nebo ještě v minulém cyklu navrhovaného kondičního trenéra.“
Můžete popsat, jaký problém mezi vámi a Luďkem Benešem přesně vznikl?
„Vlastně jsme spolupráci téměř nezačali, Luděk Beneš se mnou spolupracovat nechtěl. V minulém cyklu jsme se s Tomášem Janečkem mnohokrát sešli a probrali vše podstatné – koncepci řízení týmu, výběr a sledování hráčů, přípravu obsahů a plánů akcí, samotnou přípravu tréninků… S Benešem jsme se takřka neznali a nebylo mi umožněno s ním probrat důležité aspekty přípravy vedení reprezentace ve dvouletém cyklu. Když už jsme se sešli, o konkrétních věcech diskutovat nechtěl, odkládal je a postupem času mi došlo, že je se mnou ani nechce probírat. Poznal jsem jej jako neupřímného člověka a ani nechci znát vše, co o mě šířil směrem k unii nebo k dalším lidem.“
Jiří Kysel na střídačce juniorské reprezentace.
Oficiálním důvodem vašeho odvolání bylo především náhlé přerušení jakékoliv komunikace z vaší strany s unií. Proč k ní došlo?
„To opět není pravda, Zdeněk Skružný na tiskové konferenci před listopadovým EFT, před nímž jsem byl odstaven od týmu, vědomě lhal. S unií jsem byl v tu dobu v podstatě v denním kontaktu. Navíc sekretářka pro úsek reprezentace, která se mnou řešila 95% věcí, hraje v klubu, kde působím. Jediný komunikační kanál, který se zastavil, byl mezi mnou a Luďkem Benešem. A to v době, kdy jsem nabyl jistoty, že se mnou spolupracovat nechce, kdy už dělal věci za mými zády a tak dále. V ten moment jsem mu přestal volat a požádal jsem unii o schůzku s návrhem výměny asistenta v realizačním týmu pro EFT.“
Jak ta schůzka probíhala?
„Na ní byl Zdeněk Skružný na základě informací od Luďka Beneše už předem rozhodnutý, že mě odvolá a vedením týmu na EFT pověří právě kamaráda Beneše s tím, že se jedná o řešení pro jednu akci a po ní bude situaci se mnou řešit komise reprezentace. Pak se se mnou pouze sešla trojice Tomáš Vaculík (vedoucí reprezentační komise – pozn. aut.), Zdeněk Skružný a Libor Dinga (vedoucí úseku reprezentace – pozn. aut.), aby mi oznámili, že mě odvolávají. Že prý nemají žádné florbalové výhrady, nic po stránce odbornosti, ale že se mnou ukončují smlouvu z důvodu špatného manažerského řízení realizačního týmu. Neboli – neuřídil jsi Beneše, který ti tam byl dosazen, a to, že tam byl dosazen, popíráme.“
Zdeněk Skružný a Jiří Kysel (vedle sebe vpravo nahoře) se sešli ve zlatém týmu na předloňském akademickém mistrovství světa v Praze.
Vaše situace se však řešila ještě dlouho po návratu ze zmíněného EFT, reprezentační komise vaše argumenty plánovala vyslechnout. Jak jste se snažil situaci řešit dál?
„Na zasedání komise reprezentace jsem nebyl nikdy pozván. Reprezentace juniorů je jediná ze 4, která v ní nemá zastoupení. Takže ani nevím, na základě jakých faktů o mě rozhodovali. Z realizačního týmu na EFT mě i přes platnou smlouvu neodvolala komise, nýbrž jen triumvirát ve složení Zdeněk Skružný (šéftrenér reprezentací), Libor Dinga (pasivní účastník schůzky, dosazený bez výběrového řízení Skružným na post šéfa reprezentačního úseku) a Tomáš Frank (ředitel sekretariátu). Nejspíš s telefonickou dohodou s Tomášem Vaculíkem (šéfem reprezentační komise), kterého jsem za 2 roky neviděl na žádné akci, ani jsem s ním nemluvil telefonem, dokonce ani po mistrovství světa, ani po prodloužení smlouvy na další cyklus.“
Vedle zmíněného vám byl vyčítán i fakt, že vašim plánům s juniorským národním týmem chybí jasná vize, kam by měl celek směřovat…
„Co se týče koncepce, mnohokrát jsem slyšel od šéftrenéra Skružného, že bude vytvořena v konkrétní podobě se styčnými prvky pro všechny 4 reprezentace, ale dosud (nebo alespoň do doby mého odvolání) tomu tak není, a tak jsem vycházel z vlastního herního pojetí, stejně jako jsme s kolegy postupovali v celém minulém cyklu. Vzhledem ke zkušenostem z 2letého působení jsem navrhoval termínovku s jednodenními tréninky ve dnech po sobě následujících v Praze a v Ostravě, které jsem hodlal bez nároku na honorář všechny vést. Ostatně i kvůli reprezentaci jsem se před časem stěhoval do Prahy a v této (i v minulé) sezoně vzhledem k možnému konfliktu zájmů působím v ženském florbalu.“
Zamyšlený Jiří Kysel.
V čem tedy vidíte důvody odvolání vy?
„Předně mě mrzí, že mi nikdo neřekl do očí, že mě chce vyměnit a proč. Poznal jsem na vlastní kůži poprvé, že i ve florbalu existují lži a podrazy – beru to jako cenou životní zkušenost. Proč mě chtěli vyměnit, to není otázka pro mě, ale je zbytečné ji kompetentním pokládat. Mohu se jen domnívat, že kamarádské vazby předčí pracovní nasazení a chuť pomáhat českému florbalu. Nejspíš k mému odchodu přispěla i moje snaha pomoci ostatním trenérům formou založení trenérského portálu, který byl unii trnem v oku. Po mnoha letech nakonec úspěšného přesvědčování komise mládeže pro zavedení dětských soutěží ve formě 3+1 a pro zavedení snižovačů branek jsem k příležitosti 20. výročí ČFbU směřoval dopis s konstruktivní kritikou a s doporučeními na vedoucí činovníky unie, i to mi nejspíš uškodilo.“
Máte nějaký konkrétní důvod pro to, proč si to myslíte?
„Radil jsem jim tehdy soustředit se víc na kvalitu než stále jen na kvantitu. Především v otázkách trenérsko-metodických jako je vzdělávání trenérů, působení metodika, práce s talentovanou mládeží a tak dále. Divil jsem se tomu, že jako reprezentační trenér řeším s komisí pouze rozpočet a termíny, a nikoliv sportovní stránku věci. Scházela mi odborná diskuze nad směřováním herního stylu, herního rozvoje hráčů, společná koncepce všech reprezentačních týmů, vzájemné předávání poznatků mezi reprezentacemi a posléze i do trenérské obce uvnitř hnutí. A to tehdy ještě ani nebyl souběh šéftrenérské funkce s asistentskou u mužské reprezentace. Od reprezentační komise jsme jako trenéři neměli jediný sportovní úkol, zkrátka jsme si měli vybrat nejlepší hráče a pokud by kluci ubránili jeden ze dvou víkendových zápasů na mistrovství světa a získali by medaili, byli bychom prohlášeni za úspěšné…“
Autor: admin
S tím co říká Jirka absolutně souhlasím.. Zažil jsem praktiky unie na vlastní kůži několikrát a i to je jeden z důvodů proč již nepůsobim dále v trenérské pozici, ani v přestavenstvu unie..Skružnému se bohužel nedá věřit nos mezi očima a kamarádčovty je to jediné, co na unii funguje dobře ( bohužel ). A pokud na toto někdo upozorní a ještě si dovolí kritizovat soustředění unie na kvantitu na místo kvality dopadne přesně tak jako teď Jirka.. Do teď mě mrzí že práce, kterou člověk pro florbal za absolutní almužnu odvádí a která ho stojí mnoho času a usílí není absolutně oceněna.. Na místo toho vítězí Intriky.. Jirko si fajn trenér a člověk, takže přidám ještě jednu další vlastní zkušenost.. dávej si pozor, jelikož s velmi podobnými lidmi působíš v tvém klubovém angažmá.. 🙁
Já mohu jen podepsat Jirkovi slova. V unii to jinak nefunguje, než na kamarádství.Stačí se podívat na to, jak regionální unie vedou pořád ti samí lidi. A když by náhodou někdo ,kdo není velký kamarád s někým z dosavadního vedení regionu, chtěl kandidovat jako člen?Tak udělají vše proto,aby se udrželi u koryt ti stávající členové. Nebojí se klidně SFALŠOVAT „volby“ jen ,aby vyhráli jejich kandidáti. A né člověk, který by chtěl něco změnit a nedej bože, by to dělal lépe jak oni. Protože oni to dělají několik let pořád stejně. A pořád stejně blbě. Ale myslí si ,že to dělají nejlépe na světě.
o panu Skružném jsem slyšel již tolik negativního, že kdyby bylo jenom 50% z toho pravda, tak by již dávno nemohl svým nekompetentním jednáním ovlivňovat florbalové prostředí – pokud bychom ovšem nebyli součástí tak prohnilého společenského systému jaký se prosazuje dlouhodobě v čr. I z tohoto velmi diskutabilního odvolání reprezentačního trenéra juniorů dovozuji při svých znalostech florbalového prostředí, že se spíše kloním na stranu svých předřečníků – florbal začíná zahnívat odshora, od nejvyšších pater a pokud si to necháme líbit, dopadneme neslavně a proto si dovolím znovu uvést svoji poznámku z jiného místa tohoto portálu, kde se pan Cepek vyjadřuje k poslednímu reprezentačnímu vystoupení našich mužů…
citace z příspěvku Jsem zklamaný, říká Radim Cepek…
možná to řekl na plnou hubu, ale zdá se, že z velkých plánů zatím nic není…chaos při sestavování nové reprezentace, nepružná funkcionářská loby, počínající nezdravé prostředí ve florbale, amatérismus rozhodčích, nedostatečné znalosti a vědomosti trenérů, až brutalita v nižších soutěžích – to je jenom malá část problémů do kterých podle mého názoru zabředl florbal v čr…při pohledu na výkon našich kluků se Švédskem jsou jasné dlouhodobé problémy reprezentace – nízká kvalita extraligy nemůže produkovat špičkové hráče na mezinárodní úrovni, reprezentanti zcela propadají v základní abecedě, naivita obranných činností, amatérismus hráčů nebude dále možný pokud se budeme chtít přiblížit (Švédům, Finům) nebo aspoň vyrovnat (Švýcarům) nedej bože udržet trend a převahu ( pobalstské státy, Norsko )… je třeba si konečně přiznat že to, co stačí v naší extralize je naprosto nekompatibilní s tím, co hráč potřebuje v konfrontaci se světem – nedostatečná fyzická příprava, absence kolektivního pojetí, naprostá ignorance obranné fáze, hra na „kanadu“, chybějící volní a charakterové vlastnosti, přežívající prvky hry dávno zastaralé a nefunkční. Zarážející je taky stanovení naprosto šílené taktiky z posledního měření se Švédy a od toho se odvíjí stávající odborné kompetence nejen Cepka a Skružného… pokud se chce florbal vzpamatovat, musí celá řada lidí zapomenout na pohodlný život v prostředí florbalu a začít něco dělat a to od nejvyšších pater… uspokojení a neustále si nalhávání jakéhosi pofiderního progresu už dlouho nebude stačit a tady si dovolím jednu poznámku – o tom, že je cosi shnilého v českém florbale vypovídá i dosavadní vývoj kolem takové persony jako je bývalý trenér a jeden z největších florbalových odborníků – Mrázek – a jeho nechuť spolupracovat s novým klubovým vedením nebo třeba nedávné vyjádření reprezentantky Macurové ohledně jejího působení v Herbadentu a o další příklady není nouze… začíná vzrůstat frustrace, animozity převažují nad chutí spolupracovat, zdravá konkurence přerůstá v nezdravou rivalitu…florbal ustrnul a soustředil se na podle mě zcela podružné věci – ani 11000 fanoušků při finále extraligy totiž nezlepší jeho úroveň, florbalové hnutí a především její vedení se uzavřelo samo do sebe a nechce pustit do svého pohodlného mikrosvěta nikoho – což dokumentují i tyto stránky, kde oproti době minulé je minimum nebo spíše žádní diskutující, což potvrzují i samotné stránky čfbu, která zeje prázdnotou – tam , kde není oponentura, tam kde se nepřipouštějí jiné názory, tam , kde se vůbec nediskutuje, tam , kde neprobíhá žádný zápas o budoucnost nemůže být ani žádný vývoj…
Je zajímavé, že poslední dobou (cca 1 rok zpět) se začínají množit články hodně zpochybňující kompetentnost unie. Inu, myslím, že velká část z nich má pravdu. Unie se zabývá marketingem, neustálým rozšiřováním členské základny a podobnými hovadinami. Proč asi? Větší viditelnost znamená více peněz do unijní kasičky a to by bylo, aby za nehty něco nezůstalo. Navíc se vybírají individuální licence a peníze za soupisku a spousta dalších poplatků a pokut (za kraviny!). No a kvalita pláče. A máme tu hezky namalovanou prázdnou skořápku. Systém vzdělávání trenérů je naprostá tragédie, doškolovací semináře jsou většinou úplně k ničemu. Studijních materiálů jako šafránu. Přitom je spousta zahraničních materiálů, stačilo by je přebrat a přeložit. Prostě je na čase jít cestou kvality na úkor kvantity.