Peter Pucher je neodmyslitelně spjat s hokejovým Znojmem. Společně s Markem Uramem tvořil dlouhé roky údernou dvojici, na kterou se mohli spoluhráči spolehnout a fanoušci je milovali. Nyní je hokejový mistr světa před novou výzvou: stal se asistentem hlavní trenérky Petry Prouzové v Židenicích, kde po chudých letech útočí na účast v play off.
S vedením Židenic se před sezonou neznal, nicméně od léta u ženského extraligového týmu již působil. „Možná mi to říkali, ale zapomněl jsem to. Někdo mi možná říkal, že snad je to proto, že David Moravec trénuje hokejbal, tak přišli také na mě, že jsem bývalý úspěšný hokejista. Stále je to hra 5 na 5, zjistil jsem, že sporty jsou si podobné, uvidíme, jaké hokejové prvky se mi podaří třeba přenést,“ popisuje své úvodní zkušenosti Peter Pucher.
Přiznává, že před prvním tréninkem měl své pochyby. „Na prvním tréninku jsem byl takový nesvůj, ale holky jsou super a je to pro mě obrovská výzva i trenérsky: trénuju chlapy, malé děti, teď jsou to ale ženy, což je něco úplně jiného, ale baví mě, holky reagují výborně, naslouchají,“ chválí své nové svěřenykně.
Před svou premiérou na lavičce sledoval také ženský šampionát. „Viděl jsem nějaké zápasy v televizi, nemohl jsem si to nechat ujít, protože jsem věděl, že mě Petra bude zkoušet,“ zmiňuje hlavní trenérku Petru Prouzovou.
Program má nabitý, proto se svůj čas s florbalistkami snaží využít na maximum. „Tréninky moc nestíhám, ale když jsem přítomen, hned se snažím poradit, motivovat, vlít holkám do žil vítězného ducha, protože sportovní psychika je podobná,“ popisuje. „Viděl jsem, že holky dělají podobné cvičení, takže pokud jim můžu pocit, tak to určitě rád udělám,“ usmívá se. „Snažím se dělat střelecká cvičení, abychom zvýšili produktivitu. A učím se, protože ženský sport je pro mě něco nového,“ říká.
Ve svých 45 letech má totiž nabitý program. „Mám toho hodně: trénuji v Jindřichově Hradci chlapy, kdy jsem vyloženě trenér na vedení tréninků, zápasy vede kolega, protože to z pozice hráče nemůžete. Pak trénuji děti v Moravských Budějovicích kluky, mladší žáky a ještě hokejbal,“ vypočítává.
Sám přiznává, že je to pořádný kvapík. „Času není hodně, ale jsem rád, že dělám něco okolo sportu a myslím si, že pořád se budu motat okolo sportu. Poznávám u toho nové lidi a pořád jsou to pro mě super zkušenosti, ať už jsem v Extralize, 2. lize, EBEL…, v podstatě na amtérské úrovni, tak si z toho pořád něco beru,“ popisuje.
Prý ani není nejstarším hokejistou. „Mám výhodu, že mě hokej hrozně baví a nemám zranění, to je předpoklad. Navíc, nejsem nejstarší, jak jsem zjistil, když proti nám teď nedváno hrál chlapec, který měl 48 let,“ usmál se.
Navíc je také restauratérem. „Restauraci mám, ale o tu se stará manželka, já se tam občas chodím najíst. Personál máme super a prakticky pořád šla restaurace mimo mě, teď už jsme zavedení, jenom když je třeba sníst nějaký nadbytečný oběd, tak se zastavím,“ zlehčuje.
Do toho všeho ještě stíhá hrát také florbal. „Florbal hraji ve Znojmě, už před X lety mě totiž oslovili kamarádi, je to samozřejmě na menším hřišti a na menší branky, ale některé prvky znám a snažím se poradit,“ popisuje.
Nepatří tak mezi hokejisty, kteří florbal haní. „Tím, že sám hraju, tak mám k florbalu trochu jiný vztah a dívám se na florbal tak, že je to kolektivní hra, podobná, s týmovým duchem a podobnými principy. Ale každý má samozřejmě svůj názor, myslím si, že pro mladší hokejisty je to zajímavý doplněk,“ uzavřel Peter Pucher.
Autor: Michal Dannhofer
Asistent trenéra, nestíhá tréninky, má restauraci v které nic nedělá.. nějak mi uniká smysl článku..