Jan Řehoř se se svým týmem chystal na nevyzpytatelnou baráž. Pak ale pandemie koronaviru ochromila i sport ve Švýcarsku a všechny florbalové soutěže byly předčasně ukončeny. Pro předposlední tým základní části UHC Thunu to znamenalo automatickou záchranu. Jan Řehoř nasbíral ve 27 zápasech úctyhodných 25 bodů a patřil k tahounům svého celku. Jak český univerzál hodnotí své výkony a na co jeho tým nejvíce doplácel?
Jak hodnotíte z vašeho pohledu uplynulý ročník švýcarské NLA?
„Sezona nakonec dopadla úspěšně, ačkoliv to nebylo úplně naší zásluhou. Liga se udržela a to byl cíl. Těžko říct, jak by dopadla baráž, která nás měla čekat. Se svými výkony jsem byl v celku spokojený v první polovině základní části. Po Novém roce přišel útlum a už se mi moc nedařilo.“
Týmově se vám moc nedařilo. V čem byly největší příčiny nevydařených výsledků?
„Jednoznačně nás nejvíce trápila obrana. Bohužel skoro každý zápas jsme dostávali hrozně moc branek. Paradoxně i přes to, že jsme měli jednoho z nejlepších brankářů, jakého jsem kdy viděl. Ten z nás musel během zápasu vždy mít minimálně třikrát infarkt, protože to, co jsme občas předváděli, by asi v tužce nebyl schopný rozebrat ani Jenda Pazdera. Nebyli jsme bohužel schopni se za celou sezonu sladit v obranném systému a každý zápas byl pro nás strašně těžký.“
V Thunu s vámi působili ještě další dva čeští hráči. Bylo to pro vás díky tomu o dost jednodušší?
„Hlavně ze začátku určitě. David Šimek už tu působil minulou sezonu, takže věděl, jak to tu chodí.“
Foto: UHC Thun
S Davidem Šimkem jste až do jeho zranění tvořili velmi úderné duo. To potvrzuje i fakt, že jste ovládli týmové bodování. Hrálo se vám s Davidem dobře?
„Především v úvodní fázi sezony se nám relativně opravdu dařilo. David má skvělý čich na výběr místa a dá gól většinou ze všeho, do čeho plácne. Takže pro mě, jakožto pro hráče se střelou na úrovni lepšího staršího žáka, se mi s ním hrálo dobře, jelikož logicky raději přihrávám.“
Několikrát jste byl vyhlášen jako nejlepší hráč svého týmu. Bylo to pro vás zadostiučiněním, že jste jakožto cizinec ukázal, že na to máte?
„Takhle bych to asi neřekl. Určitě jsem byl ale rád, že když se mi v zápase dařilo, všiml si toho i někdo jiný.“
Jak jste si zvykl na život ve Švýcarsku?
„Švýcarsko, jak je známo, je opravdu krásná země. Hlavně v létě před začátkem sezony jsem se snažil navštívit co nejvíce míst. Pro život jsem si nemohl přát lepší místo než je Thun. Město má skutečně obrovské kouzlo ve všech ročních obdobích a určitě jen tak neomrzí. V porovnání s Prahou je tu život daleko klidnější, ačkoliv se to samozřejmě nedá vzhledem k výrazně odlišné geografii obou měst tak úplně porovnat.“
Mohl byste zkusit porovnat švýcarskou a českou nejvyšší soutěž?
„To je strašně těžko porovnatelné, jelikož mezi námi a ostatními celky, snad s výjimkou Sarnenu, byl neskutečný rozdíl. Každý zápas byl pro nás obrovská lekce a námět na celovečerní film v podobě video rozboru, tudíž se mi hlavně zpočátku zdálo, že ta liga je úplně někde jinde. Nakonec ale můžu souhlasit s ostatními hráči, kteří zde hráli a ligy se snažili porovnat, že celková úroveň určitě není o tolik vyšší než úroveň české ligy. Rozhodně je ale více fyzicky náročná, na což jsem si poměrně dlouho zvykal.“
Foto: Swiss Unihockey
Co jste říkal na to, že současná situace ohledně šíření koronaviru ukončila sezonu?
„Předčasně ukončená sezona pochopitelně nepotěšila nikoho, ale samozřejmě v této situaci se ani nic jiného nedalo čekat a každý toto rozhodnutí respektoval. Jak už jsem zmiňoval, my jsme tím vlastně přišli o baráž, která by byla hodně nepředvídatelná. Na druhou stranu by ale určitě byla zajímavá a měla by náboj. Nicméně týmy, které by bojovaly o titul, musela tato skutečnost mrzet určitě víc než nás.“
Jak Švýcaři vnímají aktuální stav a kdy se vrátíte do Česka?
„V jednotlivých kantonech přichází většina opatření celkově o něco později než v České republice a nejsou až tak radikální, ačkoliv je tu nakažených momentálně šestkrát víc. Trochu mi chvílemi přišlo, že Švýcaři se alespoň do posledního týdne, kdy nakonec přišly tvrdší restrikce, snažili co nejvíce zkombinovat opatření tak, aby především co nejméně postihly jejich ekonomiku, jako to dělali rovněž například i Britové, kteří už ovšem taky od tohoto odlišného přístupu upustili. Ohledně ochranných pomůcek pro občany a jejich využívání v místech s vyšší koncentrací lidí, kupříkladu v obchodech s potravinami, se toto téma, alespoň co je vidět zde v kantonu Bern, z mého pohledu až tolik zatím neřeší a malinko to na mě dělá dojem, že tento aspekt Švýcaři možná trochu podceňují. Nicméně situace se samozřejmě den ode dne mění. Co se týče mě, tak jsem pořád v Thunu a podle plánu bych se měl vrátit koncem dubna.“
Autor: Gustav Ondrejčík
