Vítkovice si podmanily florbalovou letní Prahu. V elitní mužské kategorii si zlato odvezli Rytíři z Vítkovic, kteří porazili Tatran Střešovice ve finále 8:6. Jejich ikona Tomáš Sladký následně přiznal, že se celý tým modlil, aby se vůbec hrálo, ale nakonec florbal zvítězil a celý jeho tým si užil každý okamžit turnaje.
O rozdílech mezi oběma zápasy s Tatranem
„Byly to dva rozdílné zápasy, byly odlišné sestavy obou týmů. My jsme si tu lepší kvalitu asi nechávali až na dnešek, protože v tom prvním zápase jsme se tak oťukávali, dneska to mělo parametry semifinále superligy.
Vedli jsme dlouho 3:2, pak tam byla taková mezihra a nakonec jsme odskočili o dva tři góly. Na konci jsme trošku zklazili Součkovi náladu, za to se musíme gólmanovi omluvit, ale myslím si, že v té pasáži, kdy jsme odskočili na rozdíl čtyř gólů, tak už jsme si věřili, že vyhrajeme.“
O vítězství v turnaji a svých vlastních narozeninách
„Asi ne, vždycky to vyšlo na nějaké úterý nebo něco. Dneska oslavíme ve vlaku nejen vítěztví českého týmu na Czech Open po dlouhé době, ale také moje narozeniny, ale to vůbec nehraje nějakou roli.
Historie se nebude ptát, kdo tady na tom turnaji byl. Vyhráli jsme Czech Open. Jsem rád, že vůbec proběhla tahle akcička pro čtyři české týmy. Konfrontce se zahraničím bohužel bude chybět delší dobu, ale jsme rádi za každý takový zápas, protože trénovat mezi sebou už nás docela nebaví.
My jsme si to užili, trénovali jsme čtyři pět měsíců v kuse sami mezi sebou, musím zaklepat, že jsme všichni zdraví, ale my jsme se do poslední chvíle modlili, aby to vůbec proběhlo, takže super. Přijdeme do haly a najednou člověk zapomene na všechno, co se děje kolem. Najedou je kolem jen ten florbal na hřišti. Všichni jme si užili každé střídání, prohrané nebo vyhrané situace, je úplně jedno. Florbal je zpátky a jsme za to strašně rádi.“
O průběhu turnaje bez zahraničních týmů
„Byly by ty zápasy těžší, ale těší nás to, protože jsme vyhráli turnaj a náš týmový duch se tímto zážitkem vždycky utuží. Kdybychom postoupili z třetího místa do boje o bronz, tak bychom odjížděli z Prahy s tím, že jsme tady absolutně selhali. Vybojovali jsme první míto ve skupině, to byl první cíl. Pak jsme vyhráli finále a je jedno proti komu a kdy. Prostě výhra, týmový úspěch a zvednutý pohár nad hlavou vždycky tým nějakým způsobem posílí. Je to takový impulz po tak dlouhé době tréninků, potřebovali jsme porazit někoho cizího a vyhrát.“
O hracím čase 3 x 20 minut čistého času
„Doufám, že tahle idea nějakým způsobem zůstane i do budoucna, když se situace zlepší a pozvou se zahraniční TOP týmy. Zahrát si kvalitní zápasy 3×20, na regulérní čas, uprostřed letní přípravy je daleko lepší než turanjový systém 2×20. Vím, že se to nusí nějak časově a prostorově stihnout, ale tento model, i když v takové okleštěné sestavě čtyř českých týmů, se nám moc zamlouval. Doufám, že v nějaké formě v té elitní ktegorii zůstane na další ročníky turnaje.“
O výkonu Marka Matejčíka
„Marek Matejčík podal heroický výkon. Byl v sobotu na svatbě, ale přijel. Je vidět, že je to srdcař, zatnul zuby a podal neskutečný výkon na to, v jakém vzduchu jsme tady čtyři dny fungovali a jak náročné zápasy byly. Dneska to odjezdil po zadku a zasloužil si titul nejlepšího útočníka turnaje.“
Autor: Michal Dannhofer
