Krásný: Nejsme přátelé zeleného údolí, krátkodobý přestup bere florbalu kredit. Kubečková mě mrzí, Šumana chválím

Je kontroverzní osobou, která do určité míry rozděluje florbalovou veřejnost. Prezident a předseda správní rady Vítkovic Tomáš Krásný ale má pokaždé co říct. V nejnovějším rozhovoru pro Florbal.cz rozebírá problematiku krátkodobých přesunů na sever, přestup Michaely Kubečkové do Pixba, ale také chválí prezidenta Českého florbalu Filipa Šumana za to, že vybojoval restart Livesport Superligy.

Pane prezidente, Vítkovice se postavily proti trendu krátkodobých přestupů směrem na sever a jejich týmy tak zůstaly pohromadě. Co k tomu oddíl vedlo?
„Předně chci říci, že je samozřejmě každého věc, jak se k tomu postaví. My v klubu jsme se hned rozhodli tak, že nic takového praktikovat nechceme. Snažíme se již delší čas přistupovat k oběma elitním kategoriím víceméně profesionálně, a prostě do této naší představy tyto krátkodobé přestupy, spíše úniky z reality v Česku, nezapadaly. Jsem rád, že v tomto směru panovala shoda jak s kolegy ve vedení, tak v trenérském štábu. Pokud mohu přidat svůj pohled, tak jsem si nedokázal představit, že by někteří naší hráči běhali po palubovkách ve Švédsku, Finsku, zatím co zbylá většina by běhala v dešti, po tmě v Bělském lese, to v lepším případě, v tom horším seděla doma. Vnímám tým jako celek, a proto si myslím, že je lepší, když je celý tým na jedné lodi, byť třeba potápějící. A víme, kdo opouští potápějící se loď jako první. Jsem ale hlavně rád, že i kluci a holky toto vzali neuvěřitelně profesionálně a zodpovědně vzhledem k týmu, až tedy na jednu výjimku. A posledním faktorem při našich úvahách byla obava ze zranění. Když už se probůh mají naši nejlepší hráči a hráčky zranit, tak ať to není v situaci, kdy je půjčíme někomu jinému. Někdo jistě namítne, že je to sobecký přístup, ale na to bych odpověděl, že hrajeme nejvyšší soutěže a nejsme spolek přátel zeleného údolí.“

Nakonec do Švédska odjela pouze Michaela Kubečková, ač se dá předpokládat, že někteří jiní florbalisté měli minimálně teoretické nabídky na stole. Jak to elitní týmy přijaly?
„Už jsem v podstatě odpověděl. Jistěže máme v týmu spoustu talentovaných hráčů a hráček evropského formátu. Nabídky samozřejmě měli. Situaci jsme ale nastavili tak, jak jsem již uvedl. Ještě bych dodal jednu věc. Jsem přesvědčený, že náš tým nemá zapotřebí, aby na pár týdnů půjčoval naše hráče zadarmo oddílům v Evropě, natož aby je dokonce nabízel. Zkrátka nevidím jediný důvod, aby takový Adam Delong nebo Barča Husková lepili díry v sestavě nějakým týmům v situaci, kdy je u nás sezóna jen přerušená a bude ještě hodně dlouhá. V klubu si také myslíme, že pokud se skutečně bude hrát do června, tak je fajn, že hráči nepojedou v kuse od července do června. Některé kluby se rozhodly tam poslat své klíčové hráče a hráčky. Od nich se očekává, že třeba ještě v červnu v play off budou muset hrát každý zápas skoro 40 minut. Tak uvidíme…“

Rozumím Vašemu argumentu, že český florbal jako celek tím snižuje svou hodnotu. Nepřeváží to ani fakt, že v době, kdy byly zavřené haly a stále se nemůže hrát jiná soutěž než Livesport Superliga, měli hráči a hráčky minimálně tréninkové vyžití?
„Já si skutečně myslím, že hodnota ligy se tím snižuje. My bychom měli usilovat o to, aby ti nejlepší hráči hráli u nás a snažit se jim vytvořit k tomu ty nejlepší podmínky. Jasně, že švédská i finská liga jsou stále lepší a je to lákadlo, ale ve chvíli, kdy takto lepíme jejich díry v sestavě nebo jim ty hráče takto v klidu půjčujeme, dáváme najevo, že ta naše liga takovou kvalitu nemá. I když ji třeba nemá, nemusíme to přece dávat tak okatě najevo. Ano, ty tréninky už dávají větší smysl, ale tady zase narážíme na to, co jsem psal o té jedné lodi.“

Osobně jsem poměrně překvapen vstřícným postojem zahraničích klubů, které české hráče přijímají. Slyším argument, že mají užší kádry a rády si tak krátkodobě vypomohou. Jaké argumenty používají reálně zahraniční kluby při vyjednávání?
„Je to přesně tak, jak píšete. Kdybych byl na jejich místě, tak bych také neměl problém s tím, abych kádr v situaci, kdy mi to dává smysl, doplnil levně kvalitním hráčem z Česka. Ty argumenty jsou skutečně takové, že se naskytla příležitost hráčů si za jejich klub zahrát a vyzkoušet si to. Jeden švédský klub, se kterým mám mimochodem nadstandardní vztahy, mě zase žádal o výpomoc našich hráček, jelikož mají dost zraněných. Kolegům jsem naši situaci vysvětlil a plně to akceptovali.“

S ohledem na vše výše uvedené je pak trochu paradoxní, že je to zatím pouze Michaela Kubečková, která se z původní tréninkové stáže do svého mateřského oddílu nevrátí. Jak jste její odchod přijali jako vedení klubu, když jej podpořily ostatní hráčky?
„To máte pravdu. Já byl samozřejmě v duchu toho, co jsem výše uvedl, nejprve proti tomu, aby odjela, byť jen trénovat. Nicméně, její trenéři jí to povolili, tak jsem nechtěl stát úplně v cestě. Seriózně jsme se domluvili, že tam bude moci tři týdny trénovat a pak se vrátí. Nikoho dalšího jsme už ale nepustili a za tuto svým způsobem nespravedlnost jsem se holkám omluvil, protože mě to mrzelo. O to víc mě pak štve, že se Míša nakonec rozhodla nevrátit. Vnímám to tak, že se rozhodla naši dohodu nerespektovat. V přestupu jsme ale nebránili, a nakonec to celé uzavřeli racionálně a pragmaticky. Myslím, že hráčská kabina se k tomu postavila tak nějak podobně, ale nechci za holky mluvit. Sám jsem ale zvědavý, co bude dál.“

Není asi nadnesené říci, že například Filip Forman se v Kalmarsundu uvedl výborně a patří k oporám, podobně to mají také jiní. Podle Vás, nemůže se nakonec stát, že hráčů a hráček zůstane v zahraničí více?
„Nikdo nezpochybňuje, že pár hráčů, co odešlo, mají velkou kvalitu. O to víc jsem ale přesvědčený, že takový hráč se prostě nepůjčuje. Je to stejné, jako když máte v garáži Ferrari. To taky nepůjčíte, tedy já bych rozhodně nepůjčil. (usmívá se) A ano, může se stát, že se nevrátí více hráčů. Zítra se rozjede mužská LiveSport Superliga, takže jsem si myslel, že už by měli být všichni zpátky.“

Jste právník, ta otázka se nabízí. Jakým způsobem si klub může reálně zajistit, že se mu hráč či hráčka opravdu vrátí, když v současnosti patří pod zahraniční florbalovou federaci?
„Ve chvíli, kdy hráč přestoupí do zahraničí, přestává být členem Českého florbalu. To si snad uvědomuje každý z mých kolegů. Zbytek už je na nich. Jsem daleko od toho, abych tady přes média svým ctěným kolegům cokoliv radil. Jsou to zkušení a inteligentní lidé, jistě si poradí dobře.“

Pojďme nyní k restartu Livesport Superligy. Jste rád, že se alespoň nejvyšší mužská soutěž znovu rozjede?
„Jsem za to moc rád. Mám především velkou radost, že se florbal přihlásil do kategorie sportů jako je basketbal, házená nebo volejbal. V tomto směru má velkou zásluhu prezident Českého florbalu Filip Šuman, který to skvěle politicky odpracoval. Pak také patří velký dík všem členům Komise elitního florbalu a medializace a také vedoucímu oblasti marketingu Romanovi Urbářovi. Jsem přesvědčený, že to, že florbal požádal o výjimku a bude se hrát, je nejlepší marketingový počin za posledních pár let.“

Sporty jako házená, basketbal nebo volejbal požádaly a rovněž dostaly výjimky také na ženské nejvyšší soutěže. Vím, že se v zákulisí jedná také o podpoře pro restart florbalové ženské extraligy. Můžete být konkrétnější?
„Přál bych si, kdyby bylo možné co nejdříve rozjet extraligu žen. V tomto směru se také snažíme vyvíjet iniciativu. Podle mě je dlouhodobě neudržitelné, aby se holky na kluky jen dívaly. Pokud mám mluvit za náš ženský tým, tak ten je připravený hrát. V lize ale nejsme sami, takže se musíme přizpůsobit. Holkám patří obrovský respekt, jak tu situaci berou. Když vidím, jak poctivě na trénincích makají, tak by si zasloužily, aby brzy hrály.“

Co si podle Vás sport z této doby odnese?
„Mám pocit, že díky této době se mnohdy zkostnatělé struktury a rozhodování sportovních hnutí tak nějak prolomily. Najednou je vidět, že jsou kluby i svazy schopny kompromisů, úprav herních systémů a dalších změn, které by byly ještě před rokem nemyslitelné. Jak se říká, v každém zlu, je něco dobrého. Pro florbal je to právě to, že se přihlásil k tomu, že již prostě chce patřit do skupiny sportů, na které se bude nahlížet jako na vrcholové chcete-li profesionální sporty. Dle mého soudu to florbalu hodně do budoucna pomůže. Já už u toho možná nebudu, ale těším se na to, jak se bude florbalový osud dále vyvíjet a držím všem palce.“

Autor: Michal Dannhofer