Před týdnem na svatého Valentýna došel duel finské nejvyšší F-Liigy ve městě Oulu mezi domácím výběrem OLS (Oulun Luistinseura) a hostující EräViikingit až do nájezdů. V nich šestadvacetiletý bek hostů Tuomas Aho připravil bonbónek pro všechny, kteří propadli kouzlu sportu s děrovaným nesmyslem. Plavý technik se v nápaditosti svého pokusu nechal patrně inspirovat českým reprezentantem a aktuálně mladoboleslavským forvardem Martinem Tokošem a jeho nejslavnějším kouskem. Jak to vše dopadlo v podání finského kouzelníka, se podívejte v níže přiloženém videu.
Finsko, to není jen země tisíců jezer, dlouhodobě stát s nejšťastnějšími obyvateli na světě či brzy nový domov budoucího českého velvyslance Adama Vojtěcha, nedávno ještě ministra zdravotnictví. Kdepak. Finsko je rovněž rodištěm spousty umných sportovců včetně florbalistů, a obzvlášť fajnšmekrů na poli nájezdů, což potvrdilo před týdnem hrané klání tamější nejvyšší soutěže.
Po šedesátiminutové základní době a ani nastaveném prodloužení vítěz duelu mezi domácím týmem OLS a EräViikingit nebyl známý. Na řadu tak logicky přišlo nájezdové vyústění. Přestože autor článku v úvodním odstavci opěvoval um především obránce Tuomase Aha, jeho spoluhráči i protihráči se v žádném případě nenechali zahanbit.
Fanoušci sledující nájezdovou loterii prostřednictvím svých chytrých zařízení tak nejprve viděli beka domácích Olliho Wikstedta a jeho precizní forhendový blafák. O vyrovnání se záhy postarala hrající zkušenost z EräViikingit Lauri Kapanen, jenž si vychutnal ochránce svatyně OLS svým jemným a skoro až laxním mazáckým bekhendem po zemi mezi brankářovy nohy. Wikstedta pak podobným nájezdem úspěšně zakončeným forhendovou kličkou následoval jeho spoluhráč z OLS Juho Sorri. A to už nastal čas pro několikrát popisovanou ekvilibristiku Tuomase Aha.
Obránce hostů se rozvážným krokem dostal až na velké brankoviště, kde si míček navedl do bekhendové strany. V této pozici hráč s číslem 53 děravý nesmysl citlivě podsekl tak jemně a precizně, že by se za takovou přesnost nemuseli stydět ani švýcarští hodináři či špičkoví nanochirurgové. Nesmírně obtížně proveditelný dloubáček pak doplachtil za bezmocného muže v masce domácích Vinski Kivilompola. Aho tak nechal zavzpomínat na nájezdový um českého forvarda Martina Tokoše, který toto nesmírně efektní provedení nájezdu proslavil už v roce 2011 v rámci Euro Floorball Tour v Brně.
Posledním úspěšným exekutorem byl plejer EräViikingit Tommi Rosendahl, jehož kousek stojí rovněž za velké uznání. Centr druhé formace hostí si těsně před domácím brankářem Kiviolompolou posunul bekhendem míček mimo jeho dosah, bez balónku udělal rychlou otočku, nechal gólmana natahovat se po míčku po vzoru středověkých mučících aparátů a rychlým švihem rozhodl o výhře EräViikingit. Je potřeba zmínit, že Rosendahl využil dva roky starou změnu pravidel, po níž je u nájezdu možný pohyb zpět s míčkem.
Zbývá jen doufat, že podobných špičkových nájezdových bitev se ve florbalovém světě zrodí v budocnu co nejvíce.
Autor: Jakub Švejkovský
Nájezd Tommi Rosendahla s otočkou neměl platit. Hráč v brankovišti dělá úkrok levou nohou doprava, pak se začíná otáčet, došlap pravé nohy je mírně zpět a následný došlap levé nohy po dokončení otočky je zřetelně zpět, balon se od úkroku až po dokončení otočky a momentu střely pohybuje zpět. Zjednodušeně, hráč dokončil pohyb v brankovišti dál od brány, než kde ho začal, při současném zpětném pohybu míčku. I podle nových pravidel je toto důvodem k neuznání nájezdu, hráč i míč současně změnili směr od soupeřovy brány. Chápu, že odhalit to naživo rozhodčí nemusí, ale rozfázovaně je to celkem jasně postřehnutelné.
Docela by mne zajímal názor některého z aktivních rozhodčích.
máš pravdu, neměl platit
Ten nájezd podle mě neměl platit. Ale říkám po tom, co jsem si to zpomalil na poloviční rychlost a asi 6x takhle přehrál. Kdybych byl na místě rozhodčího, co kontroluje pohyb hráče/míčku, po tom poslání míčku zpět bych se soustředil na pohyb hráče. To, myslím, i ten rozhodčí udělal, ale asi nebylo reálný v tu chvíli si „spočítat“ a zapamatovat pozici nohou tak, aby došel k závěru, jestli k pohybu nohou vzad došlo nebo ne. U spinoramy bych čekal, že se hráč otočí a nakonec se dopředu pohne. Pokud se o tom hráči neví, že nájezdy takhle jezdí, je o to těžší se na to připravit jak z pozice soupeře, tak i z pozice rozhodčího. A ještě jedna věc – ten kluk jede nájezd před svojí střídačkou. Zajímalo by mě, jestli by ho takhle provedl i před střídačkou soupeře, a jak by případně reagovala.
Neměl jsem v úmyslu kritizovat rozhodčí, shodneme se tu, že rozhodnout to v takové situaci je velmi obtížné.
Co mohlo ale rozhodčím trochu pomoci, byl pohyb brankáře, který efektivně zablokoval hráči cestu dopředu k bráně. Pak hráči nezbylo než brankáře obejít. Také by mne zajímalo, jak mají rozhodčí rozděleny role, který z nich co sleduje. Problém je, že musí rozhodnout okamžitě, nikoliv po vzájemné poradě a s odstupem. Tady to video opravdu chybí.
Petře, v pohodě. Popsal jsi, jak jsi to viděl ty, já se to snažil přiblížit z pohledu rozhodčího na place. Obecně je to tak, že rozhodčí na brankové čáře sleduje, jestli padne gól nebo ne + situace, co s tím bezprostředně souvisí. Tenhle stojí dost specificky (většinou rozhodčí jsou natočení směrem přímo na čáru a nestojí bokem a tak blízko), ale asi mu to funguje. Rozhodčí na rohu velkýho brankoviště pak hlídá dodržování pravidel o pohybu + případně další přestupky, k nimž může (hodně zřídka) dojít (fauly, nesportovní chování střídaček, apod.).