Lina Hägg v ostravském derby opět hrála hlavní roli. Švédská střelkyně tentokráte zatížila konto FBC Ostrava pěti góly, sama se tak postarala o více než polovinu zásahů Vítkovic. V pozápasovém rozhovoru přiznala, že ji takové vyhecované zápasy baví a že je možná skutečně pravda, že Vítkovice dostaly varování v podobě utkání na Panthers. Také se zaměřila na svůj výběr místa pro střelbu.
Lino, druhé vítězství Vítkovic nad FBC Ostrava, druhé signifikantní představení z Tvé strany. Jak bys utkání zhodnotila?
„Obecně to bylo utkání trochu podobné tomu prvnímu. Soupeř začal tak, že vstřelil nějaké branky, ale poté se nám povedlo zápas otočit. Rozdílem je, že tentokrát se nám povedlo udržet utkání až do konce pod kontrolou. Byl to fyzicky náročný zápas v dobrém tempu. Pro nás to rovněž byla dobrá příprava směrem do play off.“
Podobně jako v prvním zápase jste začaly – řekněme – poněkud pomaleji. Co si myslíš, že to způsobilo?
„Těžko říct… Myslím si, že jsme začali trochu více opatrně než soupeře. Možná jsme na začátku byli trochu naivní, možná ne úplně zkoncentrovaní na začátku zápasu. Obecně se soupeř dostal do několika málo šancí, které proměnil, zatímco my nikoliv.“
Když se zaměříme na Tvůj výkon, provedla bys nás vyrovnávací brankou, kdy ses dokázala dostat do volného prostoru a Michaela Šponiarová Tě našla skvělým pasem do těchto míst? Je to něco, co sis přinesla ze Švédska?
„Ano, v průběhu zápasu jsem dostala několik hezkých přihrávek a tato jedna od Mišky mezi ně také patří. Možná je to něco, co jsem si přinesla ze Švédska, ale prostě ráda hraju na malém prostoru před bránou, abych to soupeřům dělala těžší. Je to také o tom, jak čtete hru a umíte si najít právě tyto malé prostory pro přihrávky a střely. V konečném důsledku šlo o velmi dobrý výkon od Mišky a rychlý pohyb ode mě, což znamenalo, že jsem dostala míček před prázdnou branku.“
Také Tvá poslední branka ve druhé třetině byla pozoruhodná, když jsi stála zády k brance. Věděla jsi hned, co budeš dělat?
„Nebylo moc času přemýšlet nad tím, co budu dělat, ale obecně jsem byla připravena na přihrávku od Vendy Maroszové a když už míček poskakoval, tak jsem udělala první věc, která mě napadla.“
Proti FBC jsi předvedla dva signifikantní výkony. Je možné říci, že cítíš tu velkou rivalitu, která mezi oběma týmy panuje?
„Ohledně přípravy a všeho ostatního je to pro mě zápas jako každý jiný. Ale FBC je samozřejmě dobrý soupeř a jeho kvalita je mnohem vyšší, než když porovnáte jiné zápasy. Mám ráda, že takové zápasy jsou tvrdší a rychlejší. Můžu říct, že mezi týmy panuje určitá rivalita, takže je to zápas také více emocionální a v určitých momentech vyhrocenější, ale myslím si, že v konečném důsledku je to spíše o samotné hře než o rivalitě mezi týmy.“
Jak důležité bylo pro Vítkovice těsné utkání s Panthers, s ohledem na celou sezonu. Mohlo by se toto utkání považovat za určitý „zvrat“ a mementum toho, že ne všechno je předem dáno, tudíž musíte neustále tvrdě pracovat?
„Myslím si, že samy sobě jsme největším soupeřem. Musíme zůstat koncentrované a připravené na každé utkání, musíme udržet preciznost ve všem, co děláme, a to v každé části hry. A možná je to skutečně tak, jak říkáš, že to pro nás opravdu bylo určité varování, že nemůžeme nic brát jako samozřejmost.“
Autor: Michal Dannhofer
