Brankářka Hana Ranochová nastoupila ve druhém semifinále poprvé v sérii a proti Tatranu, za který před dvěma lety chytala, začala vychytaným čistým kontem. V rozhovoru pro Florbal.cz ale řekla, že nula v kolonce inkasovaných branek je zásluha celého týmu. Rovněž uvedla, že ze svého působení v Tatranu čerpá inspiraci dodnes.
První zápas semifinálové série odchytala Jana Christianová, ve druhém jsi nastoupila ty. Má Chodov v této chvíli určenou brankářskou jedničku?
„Když se podívám na zápasy, které jsme s Christy odchytaly, tak si myslím, že můžu říct, že jasnou jedničku nemáme. Je super, že se na sebe můžeme spolehnout, a kdyby jedna vypadla, druhá ji plnohodnotně zastoupí.“
Všeobecně se možná očekávalo, že Vítkovice ukážou na Tatran a na Chodov by tak znovu zůstalo ostravské FBC. Není to ale příjemná změna, zahrát si klíčovou sérii proti jinému týmu?
„Volbou Vítkovic získala obě semifinále na pikantnosti. Já to ale neberu jako změnu, spíše jako zase něco nového. Loni jsme se k semifinálovým bojům ani nedostaly a rok před tím jsem chytala play off na Tatranu. Tam jsme se sice potkaly ve čtvrtfinále s Ostravou, ale tým byl v úplně jiné pozici, než jsme bývaly s Chodovem. Letošní semifinále s Ostravou by zase přineslo něco nového i díky našemu hernímu projevu a složení týmu.
Pro Tebe to navíc otevírá další zajímavý aspekt, a sice v Tatranu jsi působila formou hostování, když měl Chodov k dispozici tři kvalitní brankářky. Vnímáš to stále? Jak na působení v Tatranu vzpomínáš?
„Je to už dva roky, co jsem se z Tatranu vrátila. Za tu dobu se tým podstatně změnil a omladil. Stále jsou v týmu ale holky, které jsem za ten rok mohla poznat a moc si toho vážím. Navíc mě ta sezóna hodně naučila, hlavně co se pohledu na florbal týče, a čerpám z ní dodnes.“
Letošní play off je specifické dlouhými pauzami kvůli ochranným pásmům s ohledem na pandemi koronaviru. Jak to vnímáš z pohledu brankářky?
„Je to nešťastné, ale chápu, proč se musela ochranná pásma nastavit. Na druhou stranu vám to v případě jejich nevyužití dává čas na regeneraci a pečlivější přípravu na soupeře. Je to ale hodně psychicky náročné. Kdyby se hrála klasická sezona, tak už máme dávno o mistrech rozhodnuto. Nemyslím si, že je nějaký rozdíl mezi pohledem gomanky a hráčky. Nezbývá nic jiného než se plně koncentrovat až do konce.“
K vychytané nule jsi potřebovala 14 zákroků. Je to tedy ocenění práce celého týmu, který Ti pomohl?
„Rozhodně! Holky velkou část střel dokázaly zblokovat a Tatran k nebezpečnějším šancím téměř nepustily. To brankáři velmi pozici ulehčuje a může se soustředit na svou práci.“
Máte solidně našlápnuto, co bude nejdůležitější pro zápasy ve Stodole?
„Rozhodovat bude opět koncentrace a maličkosti. Budeme se muset popasovat s menším hřištěm a jiným povrchem. Ale doufám, že vše zvládneme minimálně tak, jako doma.“
Autor: Michal Dannhofer
Z posledních 8 článků je 7 k ženám, 1 k mužům – u 7 článků jsou dohromady 2 komentáře, u 1 mužského jich je 24. Tipuju že násobná bude i čtenost. A já se ptám co na to Jan Tleskač?
Pane kolego, aby to nebyl signál pro psaní a multikulturních týmech. Barevné označení se zdráhám (bojím) použít.
Souhlas s hudino, navic clanek uplne o nicem, je zrejme ze prace tymu, 14 strel… no a nevim jestki byla.nekaka golova, spis souperka by zaslouzila uznani 28 strel 1 branka, druha v posledni s a z trestneho strileni… tak ze asi tak.
Zas chlapská liga je nuda. Boleslav s rozpočtem jako zbytek ligy dohromady je o parník jinde. Druhé jsou dlouhodobě na nadšení členů a patriotismus spoléhající Vítky. O čem pořád psát?
Pozor 🙂 Co se týče čistě odměn ve smlouvách, tak se Vítky dost Bouli přibližují, nechytají se v bytech (Tylovka pardon), autech, soukromých VŠ či pracovní kariéře. Na platech budou v lize velmi pravděpodobně druzí.
Tak to mají v jednotlivcích většina týmů.
Varianta č.3 všichni vědí všechno