Florbalisté Sparty podlehli Vítkovicím v semifinálové sérii 0:4, znovu tak neprošli jeho branami do Superfinále a nedokázali získat vítězství. Přesto je hlavní trenér Ondřej Kašpárek spokojen s progresem, který jeho ve srovnání ročníků prodělal. U sparťanského kormidla bude pokračovat, chtěl by postupným vývojem dojít až do Superfinále.
Při hodnocení semifinálové série je slyšet, že Ondřej Kašpárek je zklamaný, ale snaží se najít pozitiva. „Je to pro mě osobní zklamání, osobně jdu do každé série play off s cílem v ní zvítězit a nám se děje, že pořád prohráváme semifinálovou sérii poměrem 0:4. Nechci ale, aby to hodnocení vyznělo úplně negativně, protože z pohledu týmu jsme udělali v letošní sezoně velký posun vpřed,“ hodnotí.
Dokonce prý největší za své působení u týmu. „Nechci hodnotit loňskou sezonu, ve které se nedohrálo play off, takže řeknu, že ve srování s předloňskou sezonou jsme udělali největší posun vpřed, v rámci období, za čtyři roky, které u týmu působím,“ prohlásil.
Sezona byla pro Spartu složitá. „Je třeba si uvědomit, že jsme v létě udělali velké změny, přišel Mikuláš Krbec, což je nový lídr, hráč, za kterým ostatní jdou, udělali jsme také změnu v realizačním týmu, kam přišel Marek Vojta. Tým se vlastně hodně dlouho sehrával. Dosáhli jsme tedy nejhoršího umístění v základní části, ale náš herní projev byl i v play off nejlepší,“ porovnává jednotlivé ročníky.
Co tedy nakonec byl největší rozdíl mezi Spartou a Vítkovicemi? „Chladnokrevnost v proměňování šancí po zisku míčku,“ má jasno.
Za klíčovou také označil nájezdovou partii ve třetím duelu. „Myslím si, že každý tým si musí projít určitými fázemi vývoje. Před mým příchodem Sparta nedosahovala na play off, nyní jsme počtvrté v semifinále a dnes se můžeme bavit o tom, že klíčové třetí semifinále proti Vítkovicím rozhodl vlastně jeden nájezd, který kdybychom proměnili, tak to je 1:2. A to jsou přesně ty momenty, kdy je vidět, že ještě nejsme tak daleko, abychom se s těmito situacemi popasovali. Přitom si ale nelze myslet, že z devátého místa uděláte rovnou Superfinále, musíte jít postupně,“ upozorňuje.
U týmu bude pokračovat. „Pokračuju dál, v tom se nic nemění. Znovu řeknu, že jsme udělali největší dílčí progres. Pamatuju si na sezonu, kdy jsme hráli s Chodovem o první místo v základní části a opět to rozhodly nájezdy, ale to jsme hráli dobře v základní části a v play off nám vlastně došel dech. To se nyní nestálo a náš výkon gradoval,“ pochvaluje si.
Jaké jsou tedy ambice do příštího ročníku? „Ambicí je udělat takový progres, který nás přirozeně posune do Superfinále. Jsem zastáncem toho, že vždy musíte cílit na progres. Přesně tak, abychom zvládali ty mikrosituace, aby to najednou nebylo 0:3, ale třeba 1:2 a postupně si progresivně projít tou cestou, protože zatím prohráváme 0:4,“ zhodnotil Ondřej Kašpárek.
Na závěr padla otázka, zda-li vysvětlí význam spojení „924“. „Ne. To neprozradí nikdy nikdo,“ usmál se Ondřej Kašpárek.
Autor: Michal Dannhofer
9 vyhraných zápasů k titulu
24 členů týmu
Me zas napadla bible, kapitola 9:24-Korintskym…
Je to devět zápasů k titulu, dvě vyhraný série a v každý čtyři zápasy, zas taková hloubka to překvapivě není.
Ondra mluví o superfinále, ale na to potřebujete mít hodně kvalitní tým, vynikajícího brankáře a nějaké rozdílové hráče. Myslím, že Kašpárek dokázal z hráčů vytěžit maximum, ale nevím jestli už to není strop. Zajímavý by byl souboj o 3. místo s Chodovem. Jinak ale klobouk dolů před Spartou kam se za poslední sezony dostala.
Na papíře ty hráči zatím nejsou hvězdy, ale potenciál je v tom týmu obrovský. Kam až můžou vyrůst Juha, Krbec, Čermák, D. Beneš? To můžou být do pár let klidně top hráči ligy. Krbec už lídr je, Juha i Čermák se ukázal v playoff. Jestli se vrátí Eckhart ze Švédska to může být po Benešovi další stálice v brankovišti. Vidím v týmu větší potenciál než u Chodova. Nezapomínat, že hráči zrají a říká se, že nejlepší výkony podávají kolem 25-27 let věku. K tomuto věku se dostává třeba Ujhelyi, který se také hodně zlepšil za posledních pár let. Pokud se je podaří udržet tak ještě si myslím že ukáží se Spartou tito hráči velké věci.
Z těchto hráčů, které jste zmínil má jako jediný opravdu TOP potenciál Beneš, který jde do Boule. Čermák bude dobrý, ale v porovnání s tím, čím momentálně disponují VIT a MB to nestačí a stačit nebude.
Florbalovost chybí.
Nesouhlas. To, že má v součastnosti v týmu třeba Čermák spíše defensivnější roli, neznamená, že chybí florbalovost. O Juhovi nemluvě, o tom snad nikdo nemůže říct, že to nemá v sobě. Navíc, tihle hráči jsou pořád velmi velmi mladí (Čermák je JUNIOR) a času na zlepšení mají spoustu a zlepšovat se budou, pokud budou chtít… na toto se dá lehce zapomenout, ale je s tím třeba počítat – dvacetiletý kluk není ve finálním stádiu svých schopností ani fyzicky, natož herním myšlením a zkušenostmi. Ve florbale se zapomíná na to, že 20letý hráč, který je už připravený být jedním z nejlepších je spíše vyjímka. To je chyba kvůli přemíře očekávání od hráčů samotných a i třeba brzkým koncům hráčů kvůli tomu, že nedostávájí prostor nebo že nejsou ještě hvězdy. Pozitivní příklad je Rýpar – kde byl před 5 lety? Teď je to TOP20 českých hráčů. A to neni ve sportu obecně žádná vyjímka a měl by to být standart i v rámci hráčských očekávání, trenérských očekávání i očekávání veřejnosti.
To jsem se trochu oddálil od odpovědi… Co se týče mládí MB, tam mi to přijde slabší (nevidím do juniorských týmů), ale za mě Hemerka, Korych, Zoufalý < Čermák, Juha, Beneš. Přestupem Beneše by se to samozřejmě zase převážilo na stranu MB. Vítkovice samozřejmě top mládí Šindler, Gattnar, Besta to jsou hvězdy už teď. Potenciál má obrovský i tým Tatranu a Bohemky. V příštích 3-5 letech očekávám semifinále výhradně z těchto 5 týmů.