Tomáš Martiník vedl juniorky na šampionátu podruhé, opět se domů vrátí s cennou bronzovou medailí. V rozhovoru pro informační kanály Českého florbalu prozradil, že realizační tým si vytyčil za cíl neodjet bez medaile, což se podařilo. V budoucnu věří, že hráčky tohoto bronzového týmu ještě na mezinárodní úrovni mnohé dokážou.
Snem byla zlatá účast ve finále, nakonec ale český tým odjíždí s bronzovými medailemi. „Jsme šťastní za tým i za sebe, že jsme to dokázali. Vytyčili jsme si jako cíl, že tento tým nesmí odjet bez medaile. To by nás hodně dlouho mrzelo, protože tým i tady ukázal kvalitu: dokázal porazit Švédky, v utkání o bronz Švýcarky. To je znak toho, že florbal hrát umíme,“ hodnotil turnaj hlavní trenér.
Zápas o třetí místo byl poměrně divoký, podle hlavního trenéra ale tým věřil, že zná od začátku recept na úspěch. „Začali jsme dobře, bylo to svěží a hráli jsme aktivně v útoku, který přinesl bohužel branku soupeři. My do něj pak začali bušit a nedařilo se nám, zhruba tu třetinu a půl. O přestávce jsme si řekli, že je to o tom jednom gólu, s tím, že když to odšpuntujeme, tak to půjde. Ve druhé části se nám to povedlo, odskočili jsme do vedení 3:1 a začali si věřit. Na začátku třetí třetiny jsme byli pasivní, soupeř nás zatlačil a začal pressovat, s čímž jsme měli chvilku problém, ale řekli jsme si, že musíme být jistější, načež přišla branka, a to už jsme věděli, že to dáme,“ usmíval se ve videorozhovoru.
Do druhé třetiny nastoupil tým se změnami v sestavě. „Sem tam se něco povede, viděl jsem něco, kde bychom potřebovali pomoct. Hráli nám osobní obranu na druhou formaci, usadili jsme tam Pavlínu Báčovou, vyšlo nám to,“ zhodnotil.
Opět poukázal na to, že je rád, že se tým dočkal svého šampionátu. „Byl to neskutečný tým, za tři roky si obrovsky sednul, vším žil, navzdory tomu, že to jsou soupeřky na klubové úrovni. Turnaj nás neskutečně bavil a jsme strašně šťastní, že tyto hráčky, které toho ještě můžou hodně dokázat na mezinárodní úrovni, o ten turnaj nepřišly. Byla by to hrozná škoda,“ řekl hlavní trenér týmu Tomáš Martiník.
Autor: Michal Dannhofer
Mohou a musí. Bronz je pro tuhle generaci málo.