Redakce Florbal.cz přináší další díl nové komentátorské rubriky s názvem Děrovaná glosa. Své názory na stav tuzemského a i světového florbalu s přesahem v ní pravidelně každý týden sdílí jeden ze čtveřice vybraných expertů – ať už sportovní ředitel finského týmu EräViikingit a asistent trenéra letošních juniorských mistrů světa z Brna Joonas Naava, trenér juniorským mistrů světa z Halifaxu z roku 2019 a mistr superligy s Tatranem ze sezony 2014/15 Jiří Jakoubek, bývalý superligový hráč Pardubic či Sparty a v současnosti novinář z Prima CNN News a rovněž autor kultovního florbalového pořadu Buriho Backchecking Jakub Burian nebo v neposlední řadě asistent trenéra švédského superligového týmu FBC Kalmarsund Martin Forman. V pořadí druhý díl Děrované glosy připravil Jakub Burian.
„Hrát bez diváků mi přijde úplně směšný!“ Martin Blažek, Spartak Pelhřimov (Národní liga), 25. listopadu 2020
„Nebýt diváků, nevím, jak bychom zápas obracely. Je těžké být celou dobu namotivovaná a žít v naději, že stále můžeme vyhrát. Diváci jsou právě od toho, aby nám v těchto chvílích pomáhali.“ Veronika Enenkelová, 1. SC TEMPISH Vítkovice, 13. června 2021.
Dvě citace z rozhovorů, které dělí zhruba sedm měsíců. Dvě citace rozdílných pohlaví a zcela odlišných úrovní soutěží, které jasně dokreslují, jak důležití jsou diváci, potažmo fanoušci na tribunách.
Prakticky kompletní sezona 2020/2021 proběhla bez divácké účasti, na oblíbený hit florbalových DJů „Put your hands up in the air” mohla ruce do vzduchu zvedat jen obsluha pořadatelských stolku a jediným plusem toho všeho bylo, že Bedlovy hlášky jste během zápasu slyšeli až v obýváku. Nicméně o to větší byla očekávání vzhledem k aktuálnímu ročníku.
Pravděpodobně spousta lidí počítala s tím, že haly budou praskat ve švech a fanoušci budou mít po florbale takovej hlad, že si budou chodit hlídat místa už během zápasový rozcvičky. Bohužel, nikoliv.
Máme za sebou sedm kompletních kol, během kterých zavítalo na zápas Livesport Superligy, výkladní skříně celého Českého florbalu, průměrně 157 diváků. Dámy prominou, ale z úcty a taktnosti k nim čísla návštěvnosti jejich zápasů snad ani uvádět nebudu.
Chcete další čísla? Tak například na Chodov, nedávnýho dvojnásobnýho šampiona, přišlo během pěti domácích zápasů v průměru 86 (!!!) lidí. V průměru. Na derby s Vinohradama nedorazilo ani 70 diváků.
Za 7 kompletních kol Livesport Superligy zavítalo na zápas průměrně 157 diváků. FOTO: Český florbal Flickr
Když se pustíte do porovnání aktuálních návštěv s těmi z poslední „normální” základní části, tedy ze sezony 2019/2020, chce se vám brečet. Tenkrát byly na chvostu průměrných domácích návštěv kluci z Vinohrad, na který chodilo 167 lidí. S takovýmhle číslem by bylo SKV letos na 6. místě mezi superligovými kluby, což je samozřejmě naprosto příšerný.
Čím to je? Tady je nutno podotknout, že se rozhodně nejedná jenom o problém florbalu. S úbytkem fanoušků (a často dost rapidním) se potýkají všichni, i fotbal s hokejem. Lidé si během covidu zkrátka zvykli na život bez sportu tzv. „z první ruky”. Přišli na to, že často nepotřebují vidět sportovní utkání na vlastní oči a televize (popřípadě streamovací služba) jim nabídne takový servis, se kterým se spokojí.
Zároveň je pořád spousta těch, kteří se nechtějí nechat očkovat nebo nechtějí pořád dokola podstupovat povinné testy. Dál tu jsou ti, kteří se nechtějí vystavit riziku zbytečné nákazy, která na akcích typu sportovní zápas pravděpodobně existuje (i když s tím, kolik lidí v současnosti chodí na českej florbal, nemusíte mít strach, že byste na tribuně nedodržovali rozestupy). To všechno jsou asi pochopitelné argumenty, na které má každý právo a které tady rozhodně nechci nikomu vymlouvat.
Na druhou stranu ale existuje opačná skupina veřejnosti, která naočkovaná je a kterou sport bez atmosféry neuvěřitelně vytáčel. Patřím do ní i já. Jsem nadšenej, že na anglickou Premier League chodí zase vyprodaný stadiony, že se zase na hokeji křičí po rozhodčích a že se konečně může i na florbal. Zrovna mě ale stačí, když dostanu jenom florbal, kvůli němu jsem přece přišel.
Fanoušci si podle Jakuba Buriana „během covidu zkrátka zvykli na život bez sportu tzv. ‚z první ruky‘.“ FOTO: Český florbal Flickr
Existujou ovšem i lidi, který k tomu, aby se sebrali a vyrazili na superligovej florbal, prostě potřebujou důvod navíc. A tady musím říct, že českej florbalovej fanoušek rozhodně není rozmazlenej nebo náročnej. Stačí mu, když si může sednout na sedačku, u který nemusí mít strach, že se za chvíli rozpadne. Stačí mu, když si o přestávkách může dát dobrý pivo a párek. Nebo aspoň pivo. Stačí mu, že bude moct o přestávce něco vyhrát v jakýkoliv stupidní soutěži. Stačí mu, že si bude moct koupit drobnost z klubovýho merchandisingu. Stačí mu, že si nebude na tribuně muset připadat jak totální idiot, když se odváží zatleskat nebo nedejbože něco zakřičet.
O to smutnější pak je, když ani tyhle základní požadavky nedokážou kluby splnit. Já samozřejmě chápu, že covidová doba byla pro všechny týmy hrůzostrašně náročná. Všechny musely fungovat v úplně jiným režimu a návrat do „normálu” ještě chvíli potrvá a v současnosti pořád řeší jiný věci a problémy. Divák na Superlize? To poslední, co je momentálně trápí. Asi pochopitelně.
Z pohledu výše popsanýho nenáročnýho diváka je ale naprostá fraška, když vyrazíte na zápas pražskýho superligovýho klubu a nedostanete kromě florbalu nic. Ani ten párek. Ani pivo. Ani program se sestavou. Ani atmosféru. To se pak nedivím lidem, že se jim na výkladní skříň Českého florbalu tuplem znova nechce.
Rozhodně ale nechci házet všechny do jednoho pytle a na tomhle místě musím zmínit jeden klub. Spartu. Když jdete na její zápas na Podviňák, tak máte zaprvé jistotu, že tam s váma budou minimálně dvě stovky dalších lidí. Zadruhé o bufetu na ochozu se vůbec nemusíme bavit. Zatřetí dostanete opravdovej diváckej zážitek ve smyslu atmosféry, kvalitního ozvučení, světelnejch efektů, obrazovky s opakovanejma záběrama a všeho dalšího. Prostě si připadáte jako na sportovním utkání. A víte, že když přijdete příště, tak nebudete odcházet nasraný. Nevím, jestli je to ten hlavní důvod (společně s pravidelnou výtečnou aktivací vlastních členů), ale možná i proto Sparta letos vévodí návštěvnosti a dlouhodobě patří mezi špičku. Objektivně je potřeba říct, že právě Sparta aktuálně nabízí divákovi (i díky hale jako takový, která opravdu aspoň trochu připomíná arénu) nejlepší produkt ze všech superligovejch klubů. Díky za to, víc takovejch.
Sparta podle Buriana nabízí „opravdovej diváckej zážitek.“ FOTO: Český florbal Flickr
Ještě jednou bych chtěl zmínit, že chápu čím vším si musely kluby projít a že covid zanechal na jejich fungování výrazný následky. Zároveň ale doufám, že to, o čem tady píšu, je jenom přechodnej stav. A že až se začnou kluby zase věnovat větší propagaci zápasů, jejich produkci a divadlu kolem utkání, který mají bejt PROBOHA pro všechny svátkem a vyvrcholením celýho týdne, tak se lidi na tribuny vrátí. A jakožto zástupce superligovýho klubu si sám sypu popel na hlavu. Ani my to bohužel v tuhle chvíli neděláme podle učebnice.
Na úplnej závěr bych se ale chtěl ještě zastat samotnejch hráčů. Holky a kluci celej tejden trénujou, aby byli o víkendu na zápas co nejlíp připravený. Někdo víc, někdo míň. Spousta z nich pro to ale dělá první a poslední. Většina z nich z toho nemá ani korunu, v mnoha případech jsou rádi, když jsou aspoň na nule. Domácí zápas je tak pro ně mnohdy tou největší odměnou. To, že můžou hrát před fanouškama, který jim přejou a fandí.
A pak se na ně, kvůli nulový propagaci a minimální snaze dostat na tribuny víc očí, dívá během superligovýho zápasu 80 lidí. Smutný. Díky za nic.
„Hrát bez diváků mi přijde úplně směšný!“ Martin Blažek, Spartak Pelhřimov (Národní liga), 25. listopadu 2020
„Nebýt diváků, nevím, jak bychom zápas obracely. Je těžké být celou dobu namotivovaná a žít v naději, že stále můžeme vyhrát. Diváci jsou právě od toho, aby nám v těchto chvílích pomáhali.“ Veronika Enenkelová, 1. SC TEMPISH Vítkovice, 13. června 2021.
Autor: Jakub Burian
Konečně to někdo řekl na plnou hubu. Letošní návštěvy jsou tragikomické, hlavně, že se ČF pořád chvástá s tím, jak jde mediální obraz nahoru! Covid do toho asi hodil vidle, ale práce klubu je žalostná.
Mně přijde, že to ani kluby nijak netrápí, že lidi nechodí. Jsem si rychle otevřel tabulku návštěvností 1.ligy. Vary průměr 203, Chomutov 201, to by mezi superligovými týmy stačilo na čtvrté/páté místo. Naproti tomu asi na nejlepší zápas v Česku Mladá Boleslav – Vítkovice přijde 140 diváků. Vícemistr ligy má třetí nejslabší návštěvnost. To je opravdu bída.
50Kc jsem byl za to ochoten dávat a chodil jsem pravidelně, 100 Kč je už je nesmysl.
V lecčem má ten kluk pravdu. Podpora klubů ze strany Českýho florbalu je ale prakticky nulová. Smutné.
Kéž by..protože tohle je ostuda.
Hlavně aby Kubík náhodou nezapomněl vyzdvihnout tu svoji dokonalou Spartu, jako téměř v každém podcastu. Proč taky nezmíní to, že se na Spartu herně nedá koukat? Opravdu bych přirovnání “nejlepší produkt” nevytahoval zde.
Každopádně souhlasím s tím, že Český florbal je momentálně v úpadku. Unie chce/bude chtít po klubech položení povrchu na každý zápas, ale dotace pro pokládání nikde. (Jedno položení v rámci 10-20 tisíc). Unie zavede e-ticketing, ale pozapomene, aby vlastně lístky dávaly smysl, když jsou v hale maximálně rodinní příslušníci hráčů.
Další věc je ta naše slavná repre. Měl by to být svátek – domácí EFT před diváky po 3 letech. Ohlas, reklama, propagace, zájem médií o tuto akci? Člověk, co nežije ve flórbalové bublině, nemá absolutně šanci se o této akci dozvědět. Poslední velký trhák v médiích ohledně mužské repre byla kauza Kettunen. Jak by také ne, když je ve vedení člověk, pod kterým kapacity ČF odmítly hrát.
Tak zrovna tohle mi přijde jako jasný fakt. Nebo mi řekněte jiný tým v Superlize, který má lepší divácké/fanouškovské zázemí než Sparta.