Tento last minute transfer se zatím Panthers Praha nadmíru podařil. Na začátku září získal z Tatranu útočnici Lenku Faltusovou, která do jeho řad okamžitě zapadla. Svědčí o tom také průměr dvou extraligových bodů na zápas, který po polovině základní části udržuje. V rozhovoru pro Florbal.cz se vrací nejen k odchodu z Tatranu, ale také ke zranění kolene.
Lenko, těsně před začátkem sezony jste vyměnila Tatran za Panthers. Z jakých důvodů?
„Bylo to velmi těžké rozhodnutí, změnu týmu jsem zvažovala již po konci sezóny, jelikož jsem se necítila sama sebou. Rozhodla jsem se, že tomu dám ještě šanci, jelikož pro mě bylo opravdu složité Tatran opustit. Mé rozhodnutí přišlo na poslední chvíli v průběhu Czech Open, kdy se to ve mně zlomilo. Důvod byl jediný, a to osobní nepokoje mezi mnou a trenérkou Marešovou. Zkrátka jsme si k sobě nenašly cestu.“
V novém působišti se znovu setkáváte s Barborou Zabavskou, bývalou kapitánkou Tatranu. Měla podíl také na Vašem příchodu?
„Ano, Zaba na příchodu jistý podíl měla, je to dobrá hráčka, a také kamarádka, ale abych nekřivdila, tak nejen Zaba: za Panthers nastupují i další mé spoluhráčky, se kterými jsem dříve v Tatranu působila. To mi příchod dost ulehčilo a jsem moc ráda, že s nimi opět mohu hrát.
Tým Panthers potřeboval novou ofenzivní sílu poté, co jej opustila Veronika Zittová. Vnímáte, že v očích mnohých jste přišla právě jako ona potřebná náhrada?
„To bych úplně neřekla, jelikož se mi předešlou sezónu nedařilo. Myslím, že takové očekávání moc lidi nemělo. (směje se) Nevnimám to ani tak, že bych měla tolik důležitou roli v týmu. Panthers má dost individuálně dobrých hráček a jsme jeden tým, takže jsem i moc ráda, že to takhle vnímané není. Možná, protože na mě není vyvíjen tlak, mám konečně čistou hlavu a hráčskou pohodu.“
Vskutku, co do produktivity prožíváte velmi povedený ročník a je očividné, že budete atakovat své bodové maximum v nejvyšší ženské soutěži. Jak jste zatím v Panthers spokojená?
„Musím říct, že jsem velmi spokojená! V Panthers je skvělý kolektiv. Jsem moc ráda, že jsem si vybrala právě tento tým. A to, že se mi bodově daří, poukazuje jen na to, že se cítím v tomto týmu dobře. “Jak se cítím, tak hraju.” (směje se)
Před několika lety jste prodělala zranění kolene. Souhlasíte s tím, že až nyní v Panthers jste se vlastně dokázala vrátit na tu úroveň, na které jste tehdy Extraligu žen opustila? V čem si myslíte, že to je?
„Zranění kolene jsem nesla tehdy hodně špatně. Bylo to pro mě dost těžké. Úraz to byl vážný a rekonvalescence trvala delší dobu. S tím souviselo i odbourání strachu ze zranění v hlavě. Nyní se cítím lépe a na koleno se snažím nemyslet. Ale abych odpověděla na otázku předešlou, tak si myslím, že nastal patřičný rozdíl před a po zranění. Nevrhám se do každého balonku po hlavě, jako kdysi a snažím se hrát s větší rozvahou.“
Výsledky Panthers jsou zatím v sezoně značně nestabilní, po vysoké výhře s Olomoucí přijde vzápětí porážka od stejného soupeře, jistě mrzí také ztráta s Jičínem, na druhou stranu si poměrně jistě poradíte s Židenicemi. Na čem je třeba zapracovat?
„Je pravda, že máme jisté výkyvy. Za mě si myslím, že nám schází koncentrace, nebo taková ta připravenost na samotný zápas, potřebujeme odbourat laxní přístup. Ale to už se doufám vyřešilo! Zapracovat musíme také na koncovce a důrazu před brankou, a to jak naší, tak soupeřovou. Kvalitních hráček má náš tým dost, na to, abychom hrály o prvních pět míst tabulky. Jen musíme každá z nás chtít a udělat pro to maximum.“
V čem byl třeba konkrétně největší rozdíl mezi oběma duely s Olomoucí?
„S Olomoucí to byl takový nešťastný zapas. Řekla bych, že až na první třetinu, jsme v zápase dominovaly a byly lepším týmem. Trápila nás pouze koncovka, a to díky olomoucké brankářce, která velmi dobře zachytala. Bylo i znát, v jaké pohodě se zrovna tým nacházel v Olomouci a teď v Rudné.“
Jaké jsou ambice do druhé poloviny základní části?
„Chtěly bychom, aby naše výkonnost rostla a směřovala s kvalitou za co nejlepšími výsledky. Máme poměrně mladý tým s velkým potenciálem. Musíme se od nepovedených zápasů odrazit a poučit. Jak už jsem říkala, tak si myslím, že určitě máme na to být mezi prvními pěti týmy.“
Autor: Michal Dannhofer
Osobní nepokoje s Marešovou???
Že mě to nepřekvapuje. Ta nemá lidský přístup