Krupnová: Nehraju florbal, abych skončila čtvrtá. Pokračování v repre? Možná ano, možná ne

Kapitánka Eliška Krupnová zažila páté čtvrté místo v řadě, popáté musela zkousnout hořkou pilulku zklamání. V mix zóně ale trpělivě a velmi dlouho odpovídala na otázky českých novinářů. Před nimi dokonce nevyloučila konec v reprezentaci. Bylo vidět, že útočnici Pixba další nezdar velmi trápí.

Kapitánka Eliška Krupnová své zklamání nezakrývala. „Přijeli jsme pro medaili, zase jsme skončili čtvrtí… Jsme všichni naštvaní, zklamaní… Není to, proč jsme sem přijeli,“ hořekovala.

Rozhodlo se ve druhé polovině druhé třetiny? „Asi ano. My jsme měli momentum poté, co jsme srovnali, ale pak jsme zase museli dohánět. Poctivě bránily, měli více ze hry,“ uznala kvality soupeře.

Z týmového pohledu se přitom turnaj do závěrečného víkendu vyvíjel relativně dobře. „Měli jsme výborný začátek, vyhráli jsme všechny zápasy ve skupině, i když jsme s některými nebyly spokojené, tak výhra byla výhra. Byly jsme první ve skupině, v semifinále jsme šly na Finky. Týmově to byl super turnaj. V každém utkání se chytila jiná lajna, všechny dávaly góly. Týmově to bylo fajn. Ale… Poslední dva zápasy byly vyrovnané. Zase znovu nám chybělo strašně málo a je to stejný výsledek jako posledních pět šampionátů,“ smutnila.

Na druhou stranu sama vypadala, že recept na úspěch nemá. „Měla jsem dobré dvě situace, kdy mi mohlo spadnout. Odstup tří branek byl docela velký, my jsme furt věřili, chtěli jsme, z minulého MS jsme věděli, že je pořád času dost. furt jsme chtěli, bušili jsme do nich, nespadlo nám to tam. Nechci se vymlouvat na to, ale nějaký šťastný odraz… Něco málo, co by nám pomohlo k jednomu gólu. Já nevím, je to pořád to samé dokola,“ těžko hledala slova.

V zápase o bronz se přitom cítila dobře. „Jo, cítila jsem se dobře. Podle mě celý tým. Když jsme hráli na dvě lajny, trenéři se ptali, jestli můžeme, jak se cítíme. My jsme říkali, že můžeme, občas tam bylo nějaké prostřídání, když tam někdo měl těžší střídání. Nemyslím si, že bylo úplně o silách. Zápas se lámal během druhé třetiny a tam se nemůžeme bavit, že by docházely fyzické síly. Spíše chyby v obraně,“ hledala důvody porážky.

Konečné čtvrté místo je velké zklamání. „Pro mě osobně ano. Určitě. Nehraju florbal, abych skončila čtvrtá… Ten tým je dobrý, věřili jsme tomu, měli jsme na to. Zápas ve skupině nám ukázal, že na to máme. Ale asi nám chyběla trošku kvalita. Pro mě osobně je to těžší a těžší… Je to znovu a znovu, zklamání je větší. Je to těžké, strašně dlouho nic nevyhrát,“ popisovala své vnitřní pocity.

Komplex z neúspěchu ale prý u českého týmu nehrozí. „To si nemyslím, určitě ne u mě. My jsme v hlavách nejeli pro nic jiného než pro medaili. Do semifinále jsme dali všechno, co jsme měli. Byl výborný zápas, zase o kousíček.. Dneska jsme nepředvedli tak dobrý výkon, Švýcarky potrestaly naše chyby v obraně. Nebyli jsme tak silní v soubojích jedna na jedna, nevím ani proč. Nedařilo se nám udržet míčky v rohu na mantinelu nebo tak… To dávalo Švýcarkám více ze hry,“ hodnotila.

Už Jana Christianová naznačila, že by problém mohl být v české absenci vítězné mentality.  „Ve Švédsku jsme hráli několik zápasů Superfinále, před měsícem finále švédského poháru. Přišlo mi podobné. nemyslím si, že je to o české mentalitě. Jsem přesvědčená, že celý tým věřil, že zvládneme. Šli jsme do toho s tím, že to bude stejný zápas jako ve skupině, kdy jsme dominovali. Že na ně máme, věříme si. Dneska jsme ale nehráli tak kvalitně, nebyli jsme tak dobří jako v tom předešlém utkání,“ kriticky uznala.

Pochválila také taktickou přípravu Švýcarek. „Nevím, jestli to bylo zas tak moc. Půlku zápasu jsme hráli na tři lajny, myslím si, že každá chtěla hrát, a dát gól. Nebo ubránit jejich první lajnu. Musím říct, že naši první lajnu měli Švýcarky výborně načtenou, mě bránili osobně, jejich kapitánka se mnou běhala na půlku, do stran, před bránu, úplně všude. Takže jsem měla na sobě osobku. Tím pádem jsem se nedostávala moc do hry, moc jsme si s tím jako lajna neporadili. Nedostávali jsme do šancí…,“ hodnotila výkon první formace.

Po šampionátu končí smlouva hlavnímu trenérovi Rhynerovi. „Vůbec jsme neřešili, bylo jenom tohle MS. a naše hra na MS. Co bude do budoucna, se uvidí. Hráčské složení – nikdo neví, co bude. Potvrzená je jenom Háňa, že končí, ale nikdy nevíme, co život přinese. To se uvidí. Trenérské záležitosti? To se asi bude řešit v budoucnu. Nemám pro to žádný komentář,“ nechtěla se pouštět do spekulací.

Ona sama bude pokračovat? „Nevím… Možná ano, možná ne. Je těžké hodnotit… Je to páté čtvrté místo, je to těžší a těžší. Hrát za repre je pořád pocta, hrdost. Stát na hřišti při hymně, to je nádherný pocit. Snažila jsem se užít si to, zpívala jsem ji nahlas. Takže nevylučuju ani jednu variantu,“ poměrně překvapila otevřeností odpovědi.

Pomyslnou louč by měla komu předat, mladé hráčky ukázaly potenciál. „Určitě mají budoucnost velkou. Měli jsme šest hráče, které měli bronz z MS juniorek. Vnesly novou energii, nový vítr i do našeho týmu. v zápasech jsme věděli, že to umí, když jsou mladé, že na dospělý florbal mají. Když budou makat a zlepšovat se, chtít, třeba budou hrát ve Švédsku, tak mají velkou budoucnost,“ pochválila plejádu mladých hráček.

Autor: Michal Dannhofer