Díky Pete! A hodně štěstí, mladé pušky, dostáváte do rukou zlatou generaci

Doba Peteho Kettunena u českého národního týmu skončila. Už je to oficiální, dva dny po konci světového šampionátu to potvrdilo i vedení Českého florbalu, které ruku v ruce s informací o odchodu svérázného finského odborníka oznámilo, že novým šéfem národního týmu bude Jaroslav Berka.

Zní to logicky, vlastně tak nějak očekávaně a nedá se proti tomu nic moc namítat. Petri Kettunen v podstatě rok přesluhoval, jeho mise možná měla končit už loni, kdyby se světový šampionát konal v původně plánovaném termínu. A jméno Jaroslava Berky dává trochu logiky hlavně v tom, že právě on byl u dvou po sobě jdoucích úspěchů juniorské reprezentace, která dokázala dvakrát v řadě vyhrát tituly mistrů světa.

Jenže i tak na téhle záležitosti zůstává spousta věcí ukrytá pod pokličkou. Něco naznačuje třeba to, jakým způsobem se rozhodl Petri Kettunen oznámit konec české mise. Bezprostředně po zápase o bronz strávil spoustu emotivních chvil v zázemí Hartwall arény, odpovídal na dotazy novinářů a opravdu obsáhlý rozhovor věnoval i svému zaměstnavateli – Českému florbalu. Náznak o konci u repre? Kdepak, nenašli byste nic takového.

Tři hodiny poté ale už na Peteho Facebooku visel úplně jiný vzkaz. Poděkování všem, kteří ho na 35 let dlouhé florbalové cestě provázeli. S tím, že je konec, že už prostě žádné další pokračování nebude.

Upřímně řečeno, mnohý český florbalový fanoušek si v průběhu posledních týdnů našel k Petri Kettunenovi hodně blízký vztah. Vlastně mnozí po původní kritice z MS 2018, kdy se několik opor rozhodlo vzdát se reprezentace právě kvůli němu, tentokrát děkovali za okysličení nároďáku, za jeho mladou a svěží tvář. Když jste se potkali po konci helsinského mistrovství s hráči, cítili jste z nich pohodu. „Jak to bylo jiné? My jsme teď vlastně vůbec neřešili negativní nálady nebo věci,“ vyznal se jeden z bronzových hrdinů. O tom byl Kettunenův nároďák verze 2021. V repre byli jen ti, kteří tam být chtěli. Navíc s energií předanou z juniorského zlatého výběru.

Petri Kettunen, Karo Kuussari a Václav Bechyňák. Foto: Martin Flousek, Český florbal

Samozřejmě, i Petri Kettunen se musel změnit. Při vyprávění Jiřího Bauera pro instagramový podcast Buriho Backchecking jste pochopili jak. Finské nátuře chvíli trvá, než pochopí tu českou a tmelem týmu se stal třeba i třetí finský asistent Karo Kuussari. „To byl úplně nový prvek. Tenhle chlapík najednou otevřel úplně jiná témata, začal se s námi bavit o životě, nebál se s námi zajít do města,“ glosoval Bauer novou atmosféru v týmu. I tohle Kettunen pochopil. Češi více prožívají různé emoce a je pro ně daleko důležitější jít si občas sednout na pohodu „na pivo“.

Co je ale důležitá informace: Petri Kettunen prý ještě nechtěl končit. Kdyby mu Český florbal pokračování nabídl, nebránil by se. Práce s tímhle týmem mu dávala smysl. A minimálně do konce února mu běží smlouva. Další mistrovství světa se koná už za 11 měsíců, v listopadu ve Švýcarsku…

Před šampionátem v Helsinkách se mezi novinářskou obec sbíhaly desítky „zaručených“ informací, jak to celé je vymyšlené. Tak tedy vězte: Když Petri Kettunen udělá finále, dostane ještě rok! Pokud ne, přijde čas na změnu a repre dostane do rukou Berkova skupina, posílená o Pavla Bruse, který má být důležitou spojkou s prostředím ve Vítkovicích.

Mimochodem celou čtveřici (Jaroslava Berku, Marka Vojtu, Joonase Naavu i Pavla Bruse) bylo možno vidět na tribunách helsinských hal. Bylo zřejmé, že své budoucí svěřence sledují.

Zdeněk Skružný a Radim Cepek. Foto: Český florbal

Paralelou může být velice podobná situace ze stejné haly ve Švýcarsku z roku 2012. Tehdy už bylo také v podstatě rozhodnuto, že národní tým přebere Radim Cepek, a když tenhle výjimečný florbalista dorazil na MS a z tribuny společně se Zdeňkem Skružným sledoval národní tým, nebylo to pro tehdejšího kouče Tomáše Trnavského příjemné. Navíc Češi tehdy propadli a nehráli ani semifinále.

Ale pointa je jiná. Trenérovi nároďáku jednoduše moc klidu na duši nepřidá, když ví, že jeho počínání z nadhledu sledují ti, kteří ho vystřídají.

Petri finále neudělal. Má jen bronz. A pak napsal, že je konec…

Ač ostatní média měla o smyslu Kettunenova sdělení jasno, mediálnímu oddělení Českého florbalu trvalo dva dny, než informaci potvrdilo.

Bylo to od něj hodně nečekané. Ale nějaký smysl možná najdeme. Důvěru na těch nejdůležitějších místech už zřejmě necítil…

Sluší se Petemu poděkovat. Češi ho nejdřív nenáviděli, vzal jim florbalové ikony Jendrišáka, Veltšmída či Tomašíka. Ale během tří let si získal srdce svých svěřenců, a nejen fanoušci byli na jeho straně. „Kettunen by měl zůstat,“ napsal mi třeba po pátečním semifinále s Finskem uznávaný trenér Radomír Mrázek.

Joonas Naava, Jaroslav Berka a Marek Vojta. Foto: Alena Zapletalová, Český florbal

Nyní přichází doba mladých pušek. Trenérů, kteří sice kromě Pavla Bruse zatím na seniorské scéně ještě žádný velký úspěch nezažili, ale trenérů, kteří dostali Čechy dvakrát k titulu juniorských mistrů světa. Zda tahle kvalifikace bude na úspěchu i na dospěláckém poli stačit, odhalí až další měsíce. Rozehráno je ale dobře. Berka a spol. dostávají do rukou zlatou generaci a cestičku už si dláždili dlouho. Můžeme vidět blízké konexe. Předsedou reprezentační komise je Václav Culka, který ve florbalové Spartě zastává post generálního ředitele. A Jaroslav Berka je ve stejném klubu ředitelem sportovním. Ale pozor, opravdu nelze rozporovat ona dvě juniorská zlata. Tak nezbývá než věřit, že to bude šťastná volba.

Jiný plán neexistoval. Jméno Radima Cepka, které jste možná četli někde ve spekulacích, mi vyvrátil i sám bývalý florbalista, kterého IFF uvedla do Mezinárodní síně slávy. Ale je fakt, že Cepek může být variantou, až zas někdy poteče do bot.

Tak hodně štěstí, Jaroslave, Marku, Joonasi a Pavle!

A ještě jednou: Díky za vše, Pete!

Matěj Havlas a Petri Kettunen. Foto: Martin Flousek, Český florbal

Autor: Tomáš Rambousek