Jedenadvacetiletý odchovanec ATU Košice Ronald Gašparík patří k největším talentům slovenského florbalu, což prokazoval již od útlého věku, kdy se z Košic vydal do Tatranu Střešovice a posléze také do Švýcarska. Před sezonou se s pomocí hráčské agentury FAP Agency vrátil do Livesport Superligy, kde se stal oporou Otrokovic.
Ronalde, před sezonou jste zamířil ze Švýcarska do Otrokovic. To je poměrně zajímavá destinace, návrat do Tatranu nebyl na pořadu dne?
„Bylo tam více možností, ale můj přestup byl komplikovaný od samotného začátku, protože jsem měl smlouvu jak s Tatranem, tak ve Švýcarsku, takže jste vlastně museli platit dvěma klubům, a to některé týmy odradilo, ještě poté, co Tatran tu danou sumu nastavoval podle klubu. Osobně jsem velmi šťastný, že jsem přestoupil do Otrokovic, takže bych už neřešil, který klub byl na pořadu dne.“
Co nakonec rozhodl pro otrokovické Panthers?
„Řeknu to upřímně: Otrokovice byly ochotné zariskovat a zaplatit za mě. Rozhodla také moje role v týmu a podmínky fungování. Navíc je tady několik Slováků, a také trenér Ševčík, který ve mě věřil.“
Jak byste zhodnotil své působení ve Švýcarsku po osobní a hráčské stránce?
„V první sezoně jsem se seznamoval s kvalitou a rychlostí soutěže, na začátku jsem bojoval o místo v sestavě a odehrál jsem něco v týmu U21, ale rychle jsem se adaptoval a v play off už jsem nastupoval v první formaci.
Ve druhé sezoně už jsem cítil větší zodpovědnost, a také moje role byla jiná, protože jsem nastupoval ve všech speciálních formacích. Potom ale přišla korona a pokazila úplně vše. Neuměl jsem německy a s prací to bylo komplikovanější, protože mi ji měl zajistit klub, ale nenašel ji, údajně právě kvůli korona krizi. Tudíž jsme se v průběhu „korona“ pauzy dohodli, že bude nejlepší, když se naše cesty rozejdou.“
Na jaké úrovni je podle vás Livesport Superliga a švýcarská NLA?
„Osobně to nějak nerad porovnávám, každá liga je jiná, ale myslím si, že ve Švýcarsku je to profesionálnější, a hlavně více fyzické.“
Otrokovice aktuálně bojují o pozici v elitní desítce soutěže, předkolo by je nemělo minout. Panuje spokojenost?
„No, zůstává před námi ještě hodně zápasů, takže to bude ještě zajímavé, každopádně uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom si zahráli předkolo. Spokojenost až taková ale nepanuje, protože jsme prohráli důležité zápasy s tabulkovými rivaly, a tyto body nám mohou v budoucnosti chybět.“
Velká část veřejnosti viděla v Otrokovicích slabší tým, který by měl mít problémy s udržením se v soutěži. V čem tkví vaše síla?
„Dost nám pomohl trenér, který nám vysvětlil nějaký herní systém a my se jen snažíme plnit na hřišti, co po nás chce, takže si myslím, že je to i jeho zásluha.“
Máte za sebou také mužský světový šampionát. Cílem bylo 5. místo, nakonec jste skončili sedmí. Je to tedy neúspěch?
„Těžko se mi to hodnotí, protože toto Mistrovství světa byly od začátku do konce divné. Je to asi neúspěch, ale našim hlavním cílem bylo probojovat se konečně do TOP 8, kde patříme.“
V čem musí slovenský mužský národní tým přidat?
„Těžko říct, v čem třeba přidat, ale asi musíme každý jeden hráč na sobě zamakat, abychom měli za rok ve Švýcarsku ještě lepší fyzičku.“
Autor: Michal Dannhofer
A kolik stoji takovy „hrac“? – podle me jsou to vyhozene penize. Nechat hrat kluky se Zlina nebo mlade by vyslo na stejno jako tyto prestupy….
Posuzováno podle statistiky se RG klubu vyplácí, je to kvalitní hráč. Prošel ATU a Tatranem.
Z finančního pohledu je vždy na posouzení, kde by se peníze daly efektivně využít. Zda v rozvoji mládeže nebo při akvizici posily, která ale posilou skutečně. Otrokovice mají velkou výhodu v tom, že mohou čerpat z příchodu hráčů z velkého regionu a ze Slovenska a nemusí se přetahovat s jinými kluby a být závislí na přijímání jinde nechtěných hráčů.