V letní pauze zamířila Simona Počtová ze Švýcarska zpět domů. Místo Liberce, kde florbalově vyrostla, ale zvolila za své působiště ambiciózní ELITE PRAHA, které v létě prošlo spojením s ženskou složkou SSK Future. Po prvních zápasech extraligy v Ostravě ale po dvou vysokých prohrách a neproměněném nájezdu nemohla být spokojená.
Před rokem se společně s Elżbietou Piotrowskou vydala z Liberce do švýcarského celku Burgdorf Wizards, vinou zranění ale od Nového roku nehrála. „Jsem po operaci menisku a křížového vazu,“ odhaluje příčinu své dlouhodobé absence. Operovaná noha je sice už v pořádku, přesto Simona nastupuje s ortézou. „Ještě se bojím chodit do soubojů, tak ji raději nosím,“ říká. Po dobu rekonvalescence zůstala ve Švýcarsku, zpět do Česka nezamířila. „Léčili mě na v Bernu, věnoval se mi i ortoped, takže jsem každý den chodila na tréninky,“ popisuje.
Podle vlastních slov sice neplánovala za hranicemi jen roční působení, ale i vinou zranění se po jedné sezoně vrací. Na otázku, co jí ale hlavně přivádí zpět, odpovídá jednoznačně: „Přítel.“
Nevrátila se ovšem zpět do Liberce, nýbrž zamířila do ELITE. „Protože mě oslovili,“ rozesměje se. Vzápětí ale zvážní: „Jiné nabídky byly, ale podařilo se mi přesvědčit holky z Liberce, aby ony šly za mnou.“
V ELITE si zvyká na novou pozici. Po 12 letech se z útoku přesunula do obrany. „Trenérům se tam líbím, navíc říkali, že jsem ofenzivně laděná a že tým potřebuje ofenzivně laděné beky, kteří se nebojí se prosadit.“ Žádný začátek není lehký, a ani Simona Počtová nezačala ideálně – vlastním gólem v osmifinálovém zápase ženské neelitní kategorie na Czech Open proti Chodovu, který předznamenal vyřazení týmu. V Ostravě k tomu v sobotu neproměnila trestné střílení… „I ti nejlepší hráči si dávají vlastní góly. Navíc hraju na beku skutečně poprvé. Věřím, že už jsem si smůlu vybrala,“ uzavírá optimisticky.
Autor: Michal Dannhofer
