Jsou výška a hmotnost předpoklady pro kvalitního brankáře? Odpovědí na tuto otázku se zabývalo šetření, jež na základě sběru dat od extraligových brankářů (sezona 2011/12) a jeho statistického vymezení stanovilo teoreticky nejvhodnější výšku a hmotnost gólmana.
Běžná mužská populace s ukončeným růstem v České republice má podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2002 průměrnou hmotnost82 kg a výšku180 cm, což není podle zjištěných dat pro brankářské potřeby optimální. Z dotazníkového šetření totiž vyplynulo, že průměrné hodnoty u extraligových brankářů jsou u obou zkoumaných parametrů v porovnání s mužskou populací v České republice vyšší (hmotnost88 kg, výška186 cm).
Graf 1: Dotazníkové šetření pro zjištění hmotnosti u extraligových brankářů, 2012.
Graf 2: Dotazníkové šetření pro zjištění výšky u extraligových brankářů, 2012.
Z výzkumu mezi extraligovými brankáři (2011/12) lze vyjádřit 68 % této skupiny, které nám vymezí střední hodnotu. V případě vytvoření relativní škály hodnocení je průměrná hodnota a její směrodatná odchylka ukazatelem rozptylu, který nám umožní rozdělit extraligové brankáře do různých skupin. Za brankáře s optimálními parametry pak považujeme ty, kteří se nacházejí v intervalu +/- jedné směrodatné odchylky od průměru, což odpovídá zhruba 2/3 všech brankářů…
Z výsledků dotazníkového šetření lze vyvodit, že hmotnost i výška jsou pro brankářský post důležité, neboť 74 % (hmotnost) a 85 % (výšky) brankářů, kteří zasáhli v sezoně 2011/12 do nejvyšší florbalové soutěže jsou těžší/vyšší než běžná mužská populace v České republice. Na základě +/- 1 směrodatné odchylky od jejich průměrné hodnoty (68 % extraligových brankářů) je vymezena optimální hmotnost a výška pro tento post takto:
Rozmezí jednotlivých zkoumaných parametrů
optimální hmotnost u extraligových brankářů je od 77,2 do 98,8 kg
optimální výška je u extraligových brankářů v rozmezí od 179,2 do 193,8 cm
Je si však nutné uvědomit, že se jedná pouze o teoretické zamyšlení. V praxi je důležité spojení všech faktorů sportovního výkonu (kondičního, somatického, technického, taktického a psychologického) a v případě obou zmiňovaných parametrů (výška/váha) jejich vzájemný vztah. Pokud si chcete zjistit svou teoretickou výšku na základě standardizovaného vzorce, lze výšku předpovídat při normálním vývoji jedince:
Pro chlapce: [výška otce + (výška matky x 1,08)] :2
Pro dívky: [výška matky + (výška otce x 0,923)] :2
Hmotnost jako taková nelze předpovědět, zde záleží na životosprávě jedince a zdravotních/vrozených dispozicích.
Autor: Jakub Koráb
Mohl to být zajímavý článek. Kdyby to nebylo podáno jako nějaký „statistický výzkum“. Už jenom reprezentativní vzorek kolika? 35 brankářů? S tím se vám každý statistik vysměje. Chceš snad Kubo říct, že ideální proporce lze usoudit pouze na základě gólmanů v extralize? V 1. lize už nejsou gólmani „optimální výšky a váhy“? nebo již nejsou dostatečně kvalitní na to, aby je šlo považovat za optimální?
Já si myslím, že daných cca 30 brankářů by pro potřeby článku mohl být dostatečný počet. Jenom to bohužel není zjištění „optimálních“ rozměrů, nýbrž rozměrů průměrných. Podle téhle logiky by totiž platilo, že ze souboru basketbalistů o výšce 129 cm, 130 cm, 131 cm a 210 cm je jasně vidět, že optimální výška basketbalisty je 150 cm….
Nicméně kdyby autor vzal v potaz u daných golmanů kromě jejich fyzických rozměrů i např. úspěšnost zásahů, mohl by z toho vyvodit opravdu nějaké optimální rozměry.
A jen bych si ještě dovolil upozornit, že uvedené vzorce pro výpočet výšky jsou formálně nesprávně (takhle je vždy jenom výška jednoho z rodičů dělena 2) a v prvním obrázku je chybný popis u modré křivky 🙂
Tady nekdo pise seminarku ci diplomku, coz? 🙂
Velmi zajímavý článek – Kuba určitě formální nedostatky (popiska grafu, chybějící závorky ve vzorci) odstraní. Obsahově by však bylo nesmírně zajímavé ověřit, zda skutečně existuje korelace (vzájemná provázanost) mezi úspěšností brankáře a jeho výškou resp. hmotností. Asi není vhodné o míře korelace spekulovat, ale intuitivně bychom očekávali, že větší gólman dosáhne lepšího „pasivního“ pokrytí branky a lehčí (pohyblivější) zajistí lepší „aktivní“ vykrytí branky a bude „optimálnější“ z pohledu úspěšnosti zákroků. Bohužel běžně dostupné statistiky poskytnou jen počet střel a procentuální úspěšnost resp. počet obdržených gólů, nezohledňují už „míru nebezpečnosti“ střely (parametry jako např. razanci, vzdálenost od branky, stínění ve výhledu, zblokování, střela do odkryté branky atd.). I tak by to mohlo být první zajímavé přiblížení se k „rozpletení komplexního vztahu“ mezi optimálními fyziognomickými parametry (výška, váha) a brankářskou úspěšností. DRŽÍM PALCE V DALŠÍM BÁDÁNÍ!!!
Karel
Snahou bylo vytvořit zamyšlení k somatickým předpokladům kvalitního brankáře (měřítkem kvality pro tento příspěvek bylo chytání extraligy). Předpokládám, že antropomotorik by příspěvek ohodnotil, jako kvalitativní, data jsou od celého vzorku, kterého se to týká, brankáři – extraliga – 2011/2012.
Vědátor
Závěr příspěvku není průměr, ale interval 2/3 všech extraligových brankářů. A spíše k zamyšlení, soubor 27 brankářů tvoří 12 týmů, soubor 4 basketbalistů netvoří ani jeden tým …
ja
Příspěvek je výtah mé seminární práce k jednomu volitelnému předmětu na FTVS.
PetrF
Možná někdy v budoucnu …
Za zpětné vazby, nejen ohledně formálních nedostatků, děkuju, zadán požadavek k opravám …