Radek Řehák má společně s Dagmar Sigmundovou za sebou druhou sezonu na lavičce extraligové Olomouce. Olomouc opět skončila na šestém místě v základní části a opět vypadla ve čtvrtfinále s Vítkovicemi, přesto byl trenér, který současně do tří let vyhlásil atak TOP 4 pozitivní. Jeho tým a celý olomoucký oddíl prý odvedl kus práce.
Znovu šesté místo, tentokráte o dva body více a opět konec ve čtvrtfinále s Vítkovicemi. „Je to pozitivní hodnocení. Nejde mi až tak o dva body, ale už v základní části bylo více zápasů, kdy jsme hru ovládali, ale také o play off. Myslím si, že loni to bylo daleko více jednostrannější, na jednu bránu, naopak si myslím, že letos byly dva domácí zápasy play off o tom, že jsme Vítkovice více potrápili. Takže nejen základní část dobrá, ale také dobré play off, určitě bylo lepší než loni,“ hodnotí sezonu.
Je největším strašákem Olomouce produktivita? Vždyť například třetí duel s Vítkovicemi mohla po první třetině vést. „Nemyslím si, že jenom v domácích zápasech. Co se týče čtvrtého zápasu v sérii, tak tam si myslím, že první třetinu jsme měli vyhrát, byli jsme lepším týmem, ale už ve Vítkovicích, ve druhém utkání jsme měli dost šancí. Je to o produktivitě, ale musím se vrátit k tomu, co říkám dlouhodobě. Polovina našeho kádru jsou juniorky, máme hráčky, které ještě před nějakými třemi roky hrály o záchranu, a od Vítkovic dostaly 20:0,“ připomíná duel ze září 2019.
Olomouc se zlepšila také v potvrzování role favorita zápasu. „Loni jsem žehral na to, že jsme nedokázali dohrávat zápasy s papírově slabšími soupeři, bylo to do nervozity, letos už to bylo tak, že jsme je dokázali dohrát do kvality, co se týče tak poloviny zápasů. Samozřejmě, mohlo jich být více,“ naráží například na prohru s Jičínem.
Do budoucna ale hledí optimisticky. „Myslím si, že kádr má budoucnost, je to jenom o tom pracovat a kádr udržet. Myslím si, že domácí zápasy ukázaly, že i s Vítkovicemi se dá hrát a holky nemusí házet flintu do žita,“ pochvaluje si.
Na začátku sezony prohlásil, že potřebuje ještě tři roky. Potřebuje tedy nyní ještě dvě sezony? „Přesně tak. Nejde jen o dozrání, ale máme také hodně kvalitních juniorek. Nebudu říkat jejich jména, ať se jim nezvedne zbytečně nos, ale počítáme s tím, že nám přijde třeba 5-6 hodně kvalitních hráček. Samozřejmě, pořád to budou juniorky, hodně mladé hráčky, ale jejich kvalita je už teď vysoká, takže bude stačit na ty slabší týmy a pokud budeme zase zkušenější ty starší hráčky, tak se nám to bude hezky nabalovat. Pro Olomouc by to mělo znamenat, že její tým se přiblíží TOP4 nebo TOP5 extraligy,“ plánuje.
V rozhovoru pro Olomoucký deník pak kritizoval také výběr soupeřů, který označil za prehistorii. „Určitě! Nebudu nalhávat, že jsem byl zklamaný tím, že dostaneme znovu Vítkovice, ale paradoxně možná nakonec ten fakt, že jsme znovu hráli s Vítkovicemi pomohl tomu, že se holky dokázaly vyždímat a ty zápasy stály za vidění,“ ocenil nasazení svých svěřenkyň.
Nicméně, názor jej neopustil. „Je to prehistorie v tom smyslu, že základní část je o ničem, s prominutím. Je vlastně jenom o tom, nedostat se do play down. Potom, už je to úplně jedno. Co se totiž týče týmů TOP 4, tak to není jenom o kvalitě hráčského kádru, ale také o finančním zázemí, o vlastních halách, o tom, že mají týmy v mužské nejvyšší soutěži, jejich zázemí je větší,“ vypočítává.
Není pak pro Olomouc škoda, že je například nejbližší extraligovou destinací od Ostravy? „Asi jo, ale už jsem to řekl v jiném rozhovoru: Já jenom doufám, že ta volba nebyla jenom o tom, že je to nejblíže. Od některých holek a třeba i od pana Martiníka jsme slyšeli, že jsme pro ně nepříjemný tým, některé říkaly, že nás nechtěly. Teď samozřejmě nemůžu říct, že si třeba myslí, že jsme slabí nebo jenom chtěly změnu. Ale myslím si, že jsme ukázali, že je dokážeme potrápit a třeba si nás příští rok už nevyberou,“ řekl olomoucký kouč.
Přesto i tady velí k útoku na vyšší pozice. „Doufám ale, že během horizontu tří let jsme schopni se těm týmům přiblížit, protože celá populace okolo olomouckého florbalu se velmi posunula,“ chválí.
Bude nadále pokračovat? „Končí nám s Dášou smlouva, s vedením jsme se nebavili, ale myslím si, že není důvod nepokračovat,“ usmál se Radek Řehák.
Autor: Michal Dannhofer
