Vendula Beránková prožívá individuálně povedenou sezonu. Na světovém šampionátu žen byla nejlepší českou obránkyní, formu měla také v domácí nejvyšší soutěži v barvách Tatranu. S ním v sobotu vstoupí do semifinálové série proti Chodovu. Podle elitní obránkyně budou rozhodovat detaily, její tým si musí dát pozor na vyloučení a proměňovat šance.
Vendulo, Tatran skončil v základní části na čtvrtém místě. Jak by se 22 kol dalo zhodnotit?
„Trošku zklamání, zase čtvrtí. Stejne jako loni, také letos se nám vymstily ztráty bodů v zápasech, kde jsme je měly brát. Měly jsme také blízko k získání bodů s týmy, které skončily po základní části před námi. Nejvíc mi v paměti utkvěly oba zápasy s Ostravou a druhý zápas s Chodovem.“
Několikráte se stalo, že Tatranu chyběl krůček k tomu, aby své největší rivaly porazil, ale nakonec rozhodly nájezdy nebo například jediná branka. V čem to je, že Tatranu ten pověstný krůček zatím chybí?
„To je otázka, kterou si často také pokládám. Když se na zápasy dívám zpětně, je to většinou z laciných gólů, které si necháme dát hned na začátku, a pak se to těžko dohání. Nebo naopak jdeme do třetí třetiny s několika gólovým náskokem, a kvůli naší nekoncentraci a uspokojení, že máme dostatečný náskok, ten gólový polštář ztratíme a soupeř je na koni.“
V základní části jste si prošly i menší krizí. Může to v konečném důsledku tým posílit?
„Z našich chyb jsme se ponaučily. Tyhle zápasy jsme si několikrát procházely a rozebíraly. Na druhou stranu jsem ráda, že jsme si tím prošly. Dokazaly jsme se semknout a zas rozjet naši hru.“
Čtvrtfinálová série se proměnila v jednoznačnou záležitost Tatranu a skončila po čtyřech utkáních. Dokázaly jste si sílu?
„Už po prvních dvou zápasech jsem byla ráda, že na nás zbyl Start. Nebyly to jednoduché zápasy, odehrávalo se to ve vysokém tempu, bylo hodně osobních soubojů a soupeř ukazoval své silné stránky. Zápasy nám ukázaly menší detaily a chyby, na kterých jsme díky tomu mohly zapracovat a do semifinále se jim vyhnout. Zbylé dva zápasy nám dokázaly, že jdeme správnou cestou a výsledky byly jednoznačné.“
Kromě toho jste se stala ambasadorkou projektu Tatranu #BezBrýlíNehraju. Proč jste se vlastně rozhodla hrát s brýlemi a jaké jsou Vaše zkušenosti?
„Jako malá jsem hrávala v brýlích. Proto, když mě Tatran oslovil, ani na vteřinu jsem nezaváhala. Přestala jsem v nich hrát z důvodu vyššího tempa a brýle se mi začaly mlžit. Od té doby se ale vývoj brýlí dost posunul. Jsou různé vychytávky, které mlžení brání. Moje rodina byla z této kampaně nadšená, vždy se mě snažili u brýlí držet. Vim, že když je teď zase nosim, jsou zase o chlup klidnější.“
Nyní Vás čeká semifinále s Chodovem, avšak v zákulisí se dlouho mluvilo o tom, že by na Vás mohly ukázat Vítkovice. Vnímaly jste to nějakým způsobem?
„Po sérii se Startem jsme měly pár dnů odpočinkových, na zregenerování, nabrání sil a naladění týmu na stejnou vlnu. Výběr soupeřů jsme nějak víc nerozebiraly, prostě jsme čekaly, koho si Vítkovice zvolí a na koho se budeme do semifinále připravovat.“
Co bude v sérii s Chodovem nejdůležitější?
„Budou rozhodovat detaily. Vyhnout se zbytečnému vylučování, proměnit šance, které se nám nabídnou a nedělat chyby. Víme, jak chceme hrát, mame připravené různé scénáře a taktiky. Věřím, že naše příprava byla dostatečná a na hřišti budeme lepším týmem.“
Autor: Michal Dannhofer
