Tomáš Martiník: Emočně řadím stříbro nejvýše, předvedli jsme něco neskutečného

Zkušený trenér Tomáš Martiník se dočkal: na třetí pokus prošel s juniorkami finálovou bránou a odehrál se svým týmem střetnutí proti Švédsku, na které se bude ještě dlouho vzpomínat. Ačkoliv nakonec Češky odešly jako poražené, tak hlavní trenér českého týmu přiznal, že emočně řadí stříbrnou medaili nejvýše v kariéře.

Utkání nakonec skončilo až po nájezdech, úspěšněji pro soupeře, který tak mohl křepčit se zlatými medailemi, které mu loni unikly na domácí půdě. „Hodnotí se jako prohra. Titul není, takže je to takové hořké, ale za chviličku, za pár minut se to rozleží. Myslím si, že jsme předvedli něco neskutečného a chyběl tomu opravdu jenom kousek, holt to nevyšlo,“ řekl český hlavní trenér.

Přesto byl na svůj tým velmi hrdý. „Kdo tady byl nebo zápas viděl tak ví, že jsme nebyli horším týmem. Předvedli jsme pořádný kus dobrého florbalu, emoce a florbal, který baví,“ vypočítával.

Finálovým výkonem dal zapomenout na možná rozpačitý úvod turnaje. „Zápasy v základní skupině jsou od toho, aby se postoupilo do semifinále, takže mnohdy je to tomu přizpůsobeno. Je to pod nějakou dávkou nervozity, ale nemyslím si, že by to bylo špatné. Zápas se Švédskem se nám poměrně podařil i ve skupině, první zápas se Slovenskem byl vstupní, takže nervozita tříská všude a zápas s Norskem, které tady ukázalo kvalitu, tak ten byl o postup do semifinále, takže zase pod nějakou nervozitou, aby se povedl postup do semifinále, protože jinak bychom toto nezažili,“ hodnotil.

Bude se turnaj navzdory porážce hodnotit jako úspěšný? „Myslím si, že musí. Byli jsme jednu střelu, respektive dva mečboly od titulu mistrů. Dvakrát jsme prohráli se Švédskem, dnes jsme šahali po tom nejvyšším vrcholu a chyběl kousek. To nejde hodnotit negativně,“ říká Tomáš Martiník.

Jeho tým se do finálového utkání dokázal vrátit ze stavu 1:4. „Snažili jsme se do druhé třetiny jít s tím, že to zkusíme, nakonec jsme to postupnými kroky dokázali: holky získaly šťávu, zjistily, že umíme bránit, že umíme dávat góly, a nakonec jsme vyrovnali nějakých pět minut před koncem,“ prozradil.

Ačkoliv prohrál, negativní energie z něj nevycházela, naopak byl velmi pozitivní. „Dostali jsme Švédky do velmi nekomfortní situace, alespoň si to myslím. Dvakrát byly už skoro poražené…,“ narážel na neskutečné okamžiky v prvních minutách prodloužení.

Hra se tehdy přelévala ze strany na stranu, zlatý gól byl na obou stranách blízko. „Trefíme, netrefíme. Kdybychom to trefili… Je to o jedné střele, to všichni víme, zažil jsem už hodně prodloužení. Oni měli dvě tutovky, my jsme měli dvě tutovky a ještě tyčku… Nakonec to nepadlo, až penalty rozhodly. Tak to je,“ bral věci sportovně.

Přirozeně se nabízí otázka, jak vysoko zkušený lodivod polské stříbro řadí? „Vysoko, hodně vysoko, byť se to těžko porovnává: extraligové tituly a mistrovství světa. Ale myslím si, že jestli toto ještě něco přebije, tak to bude fajn. Emočně bych řekl, že je to nejvíc,“ vyznal se.

Bude u toho, až se juniorky pokusí za dva roky udělal znovu poslední krok? „To není otázka na mě, ale měl bych být,“ uzavřel Tomáš Martiník.

Autor: Michal Dannhofer