Jeho realizační tým absolvoval první turnaj série Euro Floorball Tour na lavičce ženské reprezentace. Pod vedením Lukáše Procházky reprezentace ve všech zápasech vedla, nakonec zapsala jednu výhru nad Švýcarskem. I vzhledem ke stavu kádru pak český hlavní trenér říká, že tým má obrovský potenciál, ale jsou také věci, na kterých musí zapracovat.
Pane trenére, Váš realizační tým má za sebou první velkou reprezentační herní akci. Jak EuroFloorball v Uppsale obecně hodnotíte?
„Hodnotím ji v zásadě velmi pozitivně. Ukázalo se, že v týmu je obrovský potenciál. Chtěli jsme tým připravit a nastavit tak, aby šel do zápasů se všemi soupeři sebevědomě a s cílem rvát se o vítězství. Chtěli jsme hledat způsob hry, který by holkám seděl a ve kterém bychom využili naše nejsilnější stránky. Myslím, že se nám to z velké části podařilo. Ale rozhodně bych nechtěl, aby to vyznělo, že jsme se vším spokojení, máme věci, na kterých musíme fakt hodně máknout.
Musíme si ale uvědomit, že jsme v sestavě měli celou řadu hráček, které takovou zkušenost nemají a jednalo se o jejich první zápas za seniorskou reprezentaci. A hned první zápas proti domácím mistryním světa ze Švédska. Švédky byly prakticky v plné palbě a my jsme je svým odvážným a sebevědomým výkonem překvapili. Švédky hrály vysoký agresivní presink prakticky po celý zápas a holky si s tím poradily skvěle. Dokázali jsme si vytvořit spoustu šancí. Soupeř reagoval time-outem ještě před polovinou zápasu, dokonce i stáhl hru na dvě pětky a dostal nás pod tlak, i tak jsme ale drželi 10 min před koncem stav 6:4. V tomto zápase se i gólově prosadily čtyři hráčky, které v nároďáku hrály první zápas, což je fakt téměř neuvěřitelné.“
V zápasech proti Švédsku a Finsku český tým vedl a nastřílel poměrně dost branek. Je to velké pozitivum?
„Určitě to pozitivum je, šancí jsme si tvořili opravdu dost, pokud bychom byli ještě lepší v jejich proměňování, tak jsme měli velkou šanci zvládnout výsledkově lépe i zápas s Finskem. Opticky byl zápas s Finskem velmi vyrovnaný, ale řešení finální fáze, tam bylo Finsko jinde, byly hodně nekompromisní a my celkem nedůslední.
Se všemi soupeři jsme v průběhu zápasů vedli minimálně o dvě branky, ale po inkasovaných gólech šel v některých pasážích náš výkon dolů. To se ale třeba Švédkám nestává, oni o sobě nepochybují a hrají s naprostým klidem a sebevědomím dál, i tady nás čeká práce.“
Na druhé straně, proti Švédsku a Finsku přišla vždy pasáž, ve které utkání ztratil. Znamená to tedy, že největší výzvou je uhrát s těmito soupeři celých šedesát minut v jedné výkonnostní linii?
„Určitě byly pasáže, se kterými nemůžeme být spokojeni. Švédky měly šance v průběhu zápasu a mnohdy jsme neinkasovali jen se štěstím, nebo díky výborným zákrokům Remi. (gólmanky Lenky Remešové, pozn. aut.) Obecně máme problém s hrou na útočné polovině a s kvalitní výstavbou hry, pokud nás soupeř nepresuje, tam prostě musíme být lepší, pak můžeme takovéto zápasy vyhrávat.“
Využil jste několik hráček ze stříbrného juniorského šampionátu, pro které se rovněž jednalo o první ženský turnaj Euro Floorball Tour. Jak jste s jejich výkony spokojen?
„Myslím si, že na to jsem odpověděl už výše. Ano, přinesly do naší hry to, co jsme potřebovali a vlastně i očekávali. Holky s námi byly už i před juniorským MS a věděli jsme dobře, proč jim tu šanci dát chceme.“
Tým poznamenala poměrně početná marodka. Jak si poradily povolané náhradnice?
„S tím se musím poprat celý tým. Bylo hodně nepříjemné, že nám vypadli zejména tři praváci na stejném postu. Ale dobře si uvědomuji, že to se může stát kdykoliv a my si s tím musíme poradit. No a holky, které byly donominovány můžu jen pochválit, řekly si o další šanci.“
Za zhruba tři měsíce je před reprezentací kvalifikační turnaj o účast na světovém šampionátu v Itálii. Co čeká reprezentaci žen do té doby?
„My teď s realizačním týmem musíme vyhodnotit první část přípravy, udělat detailní analýzu EFT. Společný sraz do konce roku už nemáme, ale práce bude dost. Chtěl bych i touhle cestou poděkovat celému realizačnímu týmu, všichni odvádí fakt super práci a je radost být toho součástí.“
Autor: Michal Dannhofer
Chtělo by to více srazů během roku, více akcí, více přáteláků.
Potenciál, krásně. To jsou úplně stejné řeči, které má každý nový trenér reprezentace za posledních asi 15 let. Máme potenciál, musíme pracovat. A nakonec je to pořád stejné, se Švédskem máme občas lepší a občas horší výsledky, ale vždycky prohru. S Finskem je to těsnější, na EFT občas výhra, na MS prohry. Se Švýcarskem to jde pro nás většinu cyklu, kromě klíčového zápasu o bronz. Ale každé dva roky máme potenciál a musíme pracovat. Potenciál je naprd. Úkol trenérů je potenciál hráček vytěžit v klíčových zápasech, né o něm dokola mluvit. Jinak tam ani nemusí být.