Český florbalový trenér Miloslav Víšek stojí před velkou výzvou. V rakouském Salcburku povede výběr juniorů Velké Británie na kvalifikačním turnaji o účast na mistrovství světa v Dánsku. Přinášíme exkluzivní rozhovor, který slouží také jako rozbor florbalové situace ve Velké Británii.
Jméno Miloslava Víška zná florbalová komunita spíše okolo Prahy, nyní má před sebou ale zajímavou výzvu. „Je to vlastně snadné, už v Anglii žiju zhruba pět let a nechtěl jsem zapomenout na florbal, respektive možná chtěl, ale příliš to nešlo. Tudíž jsem začal hrát za Cambridge, a poté vydala federace inzerát, že hledá nového trenéra týmu U19, protože minulý trenér získal pozici profesionálního trenéra na Ukrajině, což je mi nyní líto, když vidím, jak se na Ukrajině situace vyvinula,“ začíná Víšek své vyprávění, které bude ještě velmi zajímavé.
Výběrové řízení bylo velmi podrobné. „Do výběrového řízení jsem se přihlásil, absolvoval jsem několik kol a pohovorů s prezidentem federace, celý ten proces trval zhruba tři týdny. Nakonec mi zavolali, že si mě vybrali, možná proto, že mám zkušenosti z Čech a a Francie, poté vybrali také manažera, Slováka Holičku, který je nesmírně důležitý, bez něj bych byl ztracený, je to nesmírně důležitá součást našeho týmu,“ popisuje.
Začala mu tak velká řehole. „U týmu jsem momentálně něco málo přes rok, a s novým asistentem, který je Tomáš Veselý, nyní žijící v Rize. Je to mladý a šikovný kluk, chtěl jsem někoho, kdo mým svěřencům bude věkově blíže,“ hodnotí.
Navázal tak na Veroniku Vobořilovou, která před pár týdny premiérově vedla britský tým žen. „Veroniku znám, ona dostala pozici až po mě, protože junioři se řešili chviličku potom. Je to tak, že současný trenér mužského týmu je nově Švéd, předtím to dělal Lotyš. Takže se dá říct, že shánějí lidi, kteří mají zkušenosti z jiných zemí a dá se říct, že je to trend,“ usmívá se.
Před Miloslavem Víškem je nyní kvalifikační turnaj o postup na světový šampionát juniorů. Příprava probíhala také na Prague Games. „Jestli jedeme jednoznačně postoupit? Řekl bych paradoxně „Ne“, ale my jsme to vzali za úplně jiný konec provazu, protože jsme se shodli, že to zatím dělali špatně. Výsledkem je, že na Prague Games, kde jsme očekávali, že budeme dostávat desítky a půjdeme z turnaje rovnou po skupině, tak jsme hráli výborně a završili turnaj výhrou 5:2 nad Prague Tigers. Hráli jsme také 1:3 s Budějovice a 1:2 s Täby,“ vypočítává.
Jeho svěřenci navíc začali táhnout za jeden provaz. „Tým se navíc stmelil, kluci nebyli vlastně kamarádi, což považuji za extrémně důležité. Tudíž ano, my se můžeme kvalifikovat, byl bych za kluky neskutečně šťastný a nadšený. Týmy jako Norsko a podle mě Rakousko by nás měly porazit, ale stát by se to nemuselo. Je těžké to srovnávat, ale myslím si, že postup je možný,“ říká.
Nepochybuje. „Pokud budou dobře nastavení v hlavě, tak na to ten tým má,“ vyhlásil.
Trenér reprezentace juniorů Velké Británie Miloslav Víšek
Velká Británie se utká s domácím Rakouskem, Norskem, Belgií, Nizozemskem a Francií. Na šampionát do Dánska se dostanou první dva týmy. „Oficiálně ještě Velká Británie U19 nevyhrála zápas proti jiné zemi, tento milník jedeme změnit a jsem přesvědčen o tom, že na 99% se to stane,“ říká.
Rozvojové florbalové země často „draftují“ své hráče ze severských zemí, kteří mají severské kořeny. „Dělá to hodně zemí, já mám taky kluky ze Švédska, kteří mají britský pas, respektive rodiče. Mám tam gólmana se smlouvou v AllSvenskan, jednoho kluka ze Stockholmu a musím zmínit Bena Eldena z KAIS Mora, výborný kluk a velmi silný hráč, takže to je super a je to tak, že pokud kluci mají dvojí občanství a rozhodli se pro reprezentaci Británie, tak já jsem rád,“ popisuje.
Úskalí měl také při skládání kádru. „Rozhodli jsme se vybrat 17 hráčů a 3 brankáře. Měli jsme sraz každý měsíc a na prvních otevřených blocích jsme to pojali tak, že jsme pozvali všechny hráče, nejen florbalisté, ale také hokejisté nebo hokejbalisté, aby byl výběr co největší,“ přiznává.
Původně bylo ve výběru více hráčů. „Jinak je to složité, hrají se tady dvě soutěže mužů a jedna juniorů, ale ta kvalita je šílená. Proto mám v týmu hokejisty a hokejbalisty, kteří mají florbal jako druhý sport, nicméně bylo to hodně náročné. Po čtyřech blocích jsme omezili výběr na 25 hráčů a 4 brankáře,“ odhalil.
Nakonec mu plány zkomplikovaly školní povinnosti. „Tři týdny zpátky jsme udělali finální rozhodnutí. Rodiče extrémně hrotí školu, takže asi u třech kluků, které jsem potřeboval, protože jsou to členové první a druhé lajny, tak to bylo o velkém přemlouvání, ale nakonec mohou jet, přesto, že ročníky 2005 maturují. Bohužel, u jednoho hráče to nevyšlo. Viděl jsem asi padesát hráčů, přičemž mám velice silnou první, velmi slušnou druhou a trochu slabší třetí lajnu,“ vypočítává.
Jasno má o brankářském postu. „U brankářů je daná jasná jednička v podobě Oscara Smithe, další dva brankáři jsou srozumění s tím, že do branky se na 99% nedostanou, ale chci jim dát šanci, odchytali totiž Prague Games,“ vyřešil brankářskou otázku.
Víškova vize je přitom dlouhodobá. „Co se týče vize, tak mohu mluvit pouze za tým U19 a nechci někoho zbytečně hejtovat, ale my prostě chceme úplně změnit vnímání florbalu ve Velké Británii. Federace na to, když to řeknu slušně, tak kašle. Je tam jeden člověk, který má na starosti juniory a juniorky, a tomu, když napíšeme, tak udělá všechno proto, aby se tak stalo, ale jinak je to hodně špatné,“ popisuje.
A hned dává příklad. „Dám příklad: chtěl jsem kluky dostat do soutěže, po vzoru slovenské hokejové dvacítky, a to nám nevyhověli, když se jim pak odhlásil tým, tak nám najednou zavolali, ať to za týden postavíme, ale to je nereálné. Přitom kluci potřebují hrát, hrát a hrát,“ smutní.
Britové přitom ve vlastní soutěži prim nehrají. „Liga je hodně mezinárodní, je tady hodně Čechů, Slováků, Němců, a tak dále. Britové hrají, ale jsou v týmu posledními,“ naráží na zajímavý fakt.
Florbal se mezi mladé lidi musí dostat. „My to mezi mladé lidi zkusíme dostat. Musíme vyhrát první mezinárodní zápas, to je milník. Když se nám povede kvalifikovat, tak se to dostane mezi lidi, musí se zajímat o to, že je tady florbal. Je tady spousta hal, můžeme do škol a tak dále. Každý zápas budeme hrát na výhru, ten tým na to má,“ opakuje.
Jeho plánem je Británii stabilizovat. „Chtěl bych, aby Británii vnímali jako tradičního účastníka mistrovství světa, po vzoru Polska nebo Estonska, zahrajete si tam hezký florbal. Ale to je otázka na delší dobu,“ hodnotí.
Na závěr vyjádří také poděkování. „Chtěl bych vyzdvihnout rodiče kluků, které máme v týmu. Kolik je to například stojí peněz, budget je od nich. Měli jsme třeba čtyřicet lidí s britskými vlajkami a po zápase proti Prague Tigers nám tleskala celá hala, to chci, aby to zažili na mezinárodní scéně. Je to vlastně i můj sen, protože na takové úrovni, abych se dostal jako hráč na světový šampionát, tak jsem nehrál,“ uzavírá Miloslav Víšek.
Autor: Michal Dannhofer
