Tatran Střešovice ještě v současné sezoně neprohrál: v minulém týdnu zmuchlal Mladou Boleslav vysoko 11:1 a svou ligovou šňůru neporazitelnosti ve včerejším televizním duelu s Chodovem natáhl na 15 zápasů. Jestli v následujících dvou měsících nepřijde totální kolaps, tak si během ledna a února dokráčí poprvé od sezony 2013/14 pro první místo v základní části. Přinášíme 6 bodů, díky kterým Tatran v letošní sezoně válcuje zbytek ligy jako kdysi za zlaté éry.
1. Vyzrálost & mentální síla
Poslední ligový zápas prohrál Tatran 9. dubna, kdy v superfinále po chirurgicky přesné ráně Daniela Šebka nestačil na Mladou Boleslav poměrem 1:2. Tým si prošel zklamáním, které jej očividně zocelilo a z něhož nyní pramení obrovská motivace. Celek ze Střešovic táhnou hráči, kteří v posledních letech zažili i výsledkově neúspěšné sezony – například Marek Beneš v televizním rozhovoru před duelem s Chodovem mluvil o tom, že právě tato zklamání jeho samotného a ostatní spoluhráče posunula a že z těchto neúspěšných okamžiků si tým snaží vzít co největší ponaučení. Hráči Tatranu zároveň aktuálně těží z výrazného herního sebevědomí, díky kterému zvládají i zápasy, v nichž nedominují po celou dobu.
Přesto se pravá mentální síla Tatranu ukáže až v play-off, konkrétně v superfinále (cokoliv jiného než postup do O2 areny si musí v kanceláři v Řepích vyhodnotit jako zklamání). V tom dubnovém Střešovice nedokázaly přehrát pozdějšího mistra – právě Mladá Boleslav ustála psychicky náročný rozhodující finálový zápas až na třetí pokus. Jak si v této disciplíně povede Tatran?
2. Využívání akademie
Pryč jsou doby, kdy byla cesta ze střešovické juniorky do A týmu uzavřená. Zhruba před deseti lety – kdy Tatran sázel ještě v tehdejší extralize jeden titul za druhým díky hvězdami napěchované sestavě v čele s Milanem Fridrichem, Martinem Richterem, Tomášem Kafkou a dalším – bylo prakticky nemožné se pro byť velice talentované juniory natrvalo prosadit do sestavy tehdejšího hegemona ze Střešovic. Mladíci se tak až na výjimky buď rozutekli po menších pražských celcích, nebo s florbalem rovnou nadobro skončili.
Poslední neúspěšné roky a fáze přestavby ovšem donutily střešovické vedení naplno využívat jednu z nejkvalitnějších akademií na tuzemské florbalové mapě – a to se ukázalo být jako nejlepší možné řešení, protože se ani Tatran nikdy nechtěl pouštět do přeplácecích bitev s mladoboleslavským sokem. Díky tomu se tak za posledních několik sezon ve střešovické sestavě napevno usadila řada mladých hráčů přímo z tatranské líhně – Filip Langer (ročník 2001) si v české superlize vystřílel přestup do švédského Kalmarsundu, kde válí už druhou sezonu, o rok mladší Matěj Havlas jel na druhé seniorské mistrovství světa a více než dobré měl první dvě sezony agilní bek Bohumil Piskáček narozený v roce 2003.
V letošní sezoně navíc už ukázalo svůj potenciál hned několik hráčů ročníku 2005 – Šimon Vavroušek dávno platí za neodmyslitelného člena první obrany vedle kapitána Ondřeje Němečka, svůj ofenzivní potenciál ukazuje v posledních utkáních Daniel Péc, na dlouhodobější šanci s výraznější minutáží pak čeká freestylista Matěj Wilson Čelakovský.
Tatran má zkrátka odkud brát – to se podepsalo například i na tom, že na hostování do Karlových Varů kvůli většímu vytížení odešli juniorští reprezentanti Filip Eliáš a Lukáš Macháček (oba ročník 2004). O něco starší Petr Brautferger, který déle než rok laboroval se zraněním, se v tuto chvíli rozehrává v dresu komety 1. ligy Butchisu, z erasmu by se navíc měl po novém roce vrátit Jakub Kolísko.
3. Střízlivá a efektivní přestupová politika
S předchozím bodem se váže přestupová politika. Za obecně nejaktivnější tým na tomto poli se považuje zmíněná Mladá Boleslav, která v českém prostředí disponuje nejvyššími finančními prostředky a snaží se minimálně výrazně kroužit okolo každé nové ligové hvězdičky. Tatran se s ní nepouští do finančních bitev, přesto se mu v posledních několika sezónách daří jádro tvořené odchovanci doplňovat zajímavými jmény, které se dříve či později stávají pevnými součástmi základní sestavy.
Martin Šindelář, jenž dorazil ze Znojma, kroutí ve střešovickém dresu čtvrtou sezonu, exthunský David Šimek a exliberecký Matěj Čermák vhodně doplnili druhou lajnu před sezonou 2021/22, nejnovější posila z Black Angels Tomáš Hanák se pak začíná vedle Marka Beneše a Matěje Havlase rozehrávat do role jednoho z tahounů celého týmu.
4. Síla v trenérském týmu i v zákulisí
V předminulé sezoně doplnil hlavního trenéra Milana Fridricha v roli asistenta zkušený Luděk Beneš. Oba trenéři Tatran vedli tým už v sezonách 2016/17 a 2017/18, pouze v prohozených rolích – Fridrich coby asistent a Beneš jako hlavní kouč. Tandem se dobře doplňuje: precizní taktickou přípravu holohlavého lodivoda doplňuje Beneš, který v kádru umí nastolit perfektní atmosféru a případné polevení či bohorovné tendence rychle eliminuje.
Na pozici prezidenta klubu se činí týmová legenda Tomáš Kafka, za jehož působení se Tatran přestěhoval z bývalého střešovického skladu spartakiádních lehátek do zbrusu nové haly v pražských Řepích. Zároveň dokázal zpátky ze zahraničního angažmá přivést jak Ondřeje Němečka, tak i Marka Beneše, na které měla samozřejmě spadeno i tuzemská konkurence – oba dva odchovanci se po švédské anabázi vrátili domů a nyní z pozic dvou největších hvězd táhnou Střešovice za titulem.
5. Vyrovnaný brankářský tandem
Krásně to bylo vidět během televizní dohrávky s Chodovem – Tatran nebyl v první třetině lepším týmem, na 2 formace hrající Chodov ho po většinu úvodního dějství přehrával, ale všechny šance družiny z Jižního Města končily na perfektně chytajícím Lukáši Křížovi. S ním se pravidelně střídá juniorský mistr světa z Brna Tomáš Jurco. Post jedničky není navenek jasně deklarovaný (možná kvůli motivaci pro oba strážce svatyně), každopádně Střešovice mají díky dvěma jistým mladíkům v superligovém brankovišti jasně nejvyrovnanější dvojici – na obdobně kvalitní dvojici gólmanů se naposledy mohl Tatran spolehnout v éře Tomáše Kafky a zesnulého Michala Rebra.
6. Boleslav před přestavbou?
Tatranu v aktuální jízdě zároveň dopomáhá fakt, že největší konkurent v boji o titul Boleslav se netěší z nějak pronikavé formy. Střešovice od prohraného superfinále porazily Boleslav ve třech soutěžních zápasech po sobě – v polovině září z toho byla výhra o gól, v poháru se minulý týden zrodilo vítězství 9:6, kterou parta oděná v červeno-černých dresech vyšperkovala zmíněným ligovým debaklem 11:1. Stárnoucí lídry mladoboleslavského týmu Milana Tomašíka, Daniela Šebka, či Martina Tokoše, navíc po odchodu Jiřího Curneyho zatím adekvátně herně nedokáží doplnit a posléze nahradit plejeři typu Dominika Beneše, Michala Sládka, nebo Matyáše Krebnera.
Tatran má sezonu skvěle rozehranou, jako už dlouho neměl. Nejdůležitější momenty střešovický tým ovšem teprve čekají…
Autor: Jakub Švejkovský
tak hlavně se z toho nepo… jsou hodně nahoře, ale zatím nevyhráli nic co by se počítalo
Osobně by mě spíš zajímalo, co se děje ve Vítkovicích? V těžších zápasech neslaný, nemastný. To, že Bolka bude muset řešit generační obměnu vidí asi všichni. Podobně jako Chodov, který už je jen stínem z předešlých let. Možná by stálo za to před play off vyzpovídat trenéry, alespoň z top4…
Vítkovice nestíhají kondičně. Je otázka, jestli se ještě zvednou a nebo stejně jako loni ne.
Kondice je možná problém u některých jedinců, ale celkově jsou hráči Vítkovic přípraveni dobře. Problém mají jinde, a to v šatně, což budou léčit mnohem hůře.
Léčí to snad 4 poslední roky, takže neúspěšné.. Co s tím?
Tak to budeš asi sedět v šatně když máš info tak napiš na kterém místě 😀 😀
Já viděl teď Vitky v posledních dvou zápasech a celkem mě negativně překvapily, jednak že nedostaly cuchnout v zápase s Bolkou, která nehraje taky zrovna nic oslnivého a pak teda ten zápas ve Varech, kde malém ruply. V každým zápase 7 inkasovaných fíků. Sice je moc nepodržel gólman, ale nemám z nich nějaký super extra dobrý pocit, kdy se budu těšit na další víkend až si pustím jejich další zápas.
Mně se líbí to, co se dalo očekávat, že se bude dít s narůstající historií florbalu v Česku. Máme tu 6 ambiciozních týmů, které už okusily alespoň částečný úspěch a do každého zápasu proti komukoliv jsou s cílem ho vyhrát.
I když má teď fazónu Tatran, tak konkurenční prostředí roste a to je pro český florbal dobře.
Škoda že Bohemka nesehnala přes léto ještě gólmana. S tím ofenzivním potenciálem bych ji věřil, že dojde daleko, ale takhle se obávám, že dojedou na gólmana. Třeba se pletu.
Přístup Bedly k brankářům byl vždy zvláštní, on prostě specifikum tohoto herního postu permanentně neuznává, a to je příčinou, že žádný lepší tam nikdy déle nevydržel. Cimbálek, který mohl být výjimkou, skončil kvůli zdraví. Takže se nepletete.