Jana Kováříčková se 21. ledna vrátila na florbalové hřiště jako hráčka. Bývalá extraligová florbalistka Židenic tak zřejmě definitivně postavila na hlavu prognózy lékařů, kteří tvrdili, že už nikdy nebude chodit, natož hrát florbal. V utkání Židenice B – Bulldogs Brno C navíc vstřelila obě branky svého týmu.
Příběh Jany Kováříčkové je dostatečně známý, sbírka na automobil s upraveným ručním řízením před časem spojila florbalovou komunitu. Nyní dostal její příběh ještě jeden nový obrys: o víkendu nastoupila do utkání 2. ligy žen mezi Židenicemi B a Bulldogs Brno C.
Za nápadem stála její životní partnerka Monika Körmendyová „Tato myšlenka se zrodila jako blesk z čistého nebe. Janča mnohokrát říkala, že by se někdy ještě chtěla vrátit na hřiště a já si jednoho dne řekla, proč jí to nesplnit? Pak už šlo jen o to vymyslet jak a kdy. A když jsem viděla, že Židenice B hrají proti Bulldogs C, tak jsem si řekla, že to prostě zkusím domluvit. Druhá liga je plná dospělých rozumných lidí, polovinu Buldoček navíc známe osobně a já si říkala, že ony jsou rozhodně adeptky na dobrého soupeře, který pochopí podstatu toho, proč chceme na hřiště. A tou podstatou určitě není vyhrát! Bylo skvělé, že se k tomu oba týmy takto postavily a moje myšlenka tak dostala ucelený obraz,“ uvedla pro web Židenic.
„Když jste aktivní sportovec a stane se vám něco s nohama, tak se s tím smiřuje hodně špatně. A když se potom střídá zoufalství s nadějí, tak je potřeba to pořádně nakopnout a podpořit. A já věřím, že Janča bere tuto zkušenost jako další motivační milník, aby to nevzdávala, protože ještě pořád toho může spoustu dokázat,“ věří.
Kováříčková tak nastoupila v útoku, po boku kapitánky extraligového týmu Jitky Drápalové a při výsledku 2:13 byla jedinou střelkyní svého týmu. „Ještě teď jsem plná dojmů. Byl to bláznivý nápad, který Monča vymyslela, ale jsem ráda, že ho všichni podpořili. Vedení klubu, soupeřky, připojily se i holky, se kterýma jsem hrávala. Třeba s Kačou Juřicovou jsem dokonce začínala na Vsetíně! Bylo super, že přišla i Jíťa, která hrála za dva! Velký dík patří také divákům a mamce, která přijela ze Vsetína,“ usmívala se.
„Bylo krásné vrátit se do florbalového prostředí, i když to bylo i těžké. Letí okolo tebe míček, ale ty nemůžeš udělat ani dva rychlé kroky, protože by se mohlo něco stát. Ale stálo to za to a mám další motivaci makat dál, abych se třeba někdy vrátila jako právoplatný hráč nebo trenér. Byl to opravdu neskutečný zážitek. Navíc na to všechno dohlížela naše malá. Moc děkuju!,“ zakončila Jana Kováříčková.
Autor: Michal Dannhofer
Tohle je pecka! Možná by se i funkcionáři mohli zamyslet a místo nesmyslných programů podpory apod. prispet!
Klobouk dolu, super pristup vsech zucastnenych, nezbyva nic jineho jak vsem zatleskat a Jane poprat hodne sil.