Florbalistky Vítkovic neztratily v základní části ani bod a návdavkem vyhrály také Pohár Českého florbalu. Do play off tak jdou z pozice největších favoritek, ačkoliv se podle trenéra Jiřího Veleckého chtěly primárně zaměřit na herní činnosti. Začínají proti Bulldogs Brno, ke kterému trenér soupeře chová sympatie.
Pane trenére, Vítkovice obhájily první místo v základní části a získaly opět Prezidentský pohár. Jak obecně hodnotíte dosavadní průběh sezóny?
„Pro nás zatím bylo důležitější vítězství v Poháru Českého florbalu, na který jsme se letos trochu více soustředili než dříve. V základní části jsme se hodně snažili pracovat na věcech, kde jsme měli rezervy, a které by se mohly ukázat jako problémy v play off. Většinou jsou to věci v podstatě jednoduché, ale často rozhodují, a ne úplně lehce se v nich dělají pokroky.
Co je pro mě pozitivní je to, že hráčky na tom pracovat chtěly také a pracovaly celý rok a z týmu zase cítím zdravou chuť se v play-off pořádně rvát, tak jako třeba u generace, která získala titul v 2014 nebo 2016. A možná s tím i souvisí, že Denisa Ferenčíková se s blížícím se play-off dostává do výborné ofenzivní formy, a to může být klíčové v dalších bojích.
Ale nechci teď nikoho z týmu extra dál vyzdvihovat, šlapou všechny, jak mají, mají svoje role a teď to musí s chladnou hlavou a dostatečným drajvem v play-off prokázat.“
V létě převzal hlavní slovo na lavičce týmu Dušan Dudešek a Tomáš Martiník zamířil k mužům. Jak se tento krok projevil na fungování týmu?
„Naučili jsme se vypínat na noc zvonění telefonu, protože po desáté hodině večerní je Dušanova obvyklá doba, kdy směrem do týmu úřaduje. S fungováním pomáhá výrazně i Jirka Gurkovský, který přinesl krom své pracovitosti a nasazení taky svěží vzduch v tom, že nebyl s holkama dříve nijak spjat a ani ony jej moc neznaly. Navíc miluje cestování, a tak nám připravil zajímavé výjezdy.“
Klíčovým faktorem bylo, že se tým povedlo udržet relativně pohromadě, navíc se dobře zapracovaly posily v čele s Markétou Lenfeldovou. Je tým nyní složený optimálně?
„Kromě sester Kauppi nám v týmu nikdo nechybí. Možná ještě trochu někdo jako Monika Léblová, aby dala pořádně čuchnout nějaké té soupeřce, ale on se v play off někdo najde, kdo to přibrousí v rámci pravidel. Kdybychom v tomhle složení šli na Champions Cup, tak ho můžeme klidně vyhrát. Ale netvrdím, že kurzy na nás by nebyly hodně vysoké a sázet bych na to asi lidem neradil. Nové hráčky, nejen Maky, musím pochválit. Přesto, že nemají tolik zkušeností, dávají do hry část sebe a nebojí se prosazovat na hřišti své myšlenky, což je nejdůležitější a díky tomu se dobře začlenily k ostatním.
Základní částí jste prošli bez ztráty bodu. Bylo to cílem? Kde Vám v průběhu soutěže bylo nejhůře?
„Nebylo to cílem. Letos jsme si řekli už na začátku, že výsledku v základní části nedáváme takovou váhu, chceme se zaměřit více na herní věci. Nicméně jak začne zápas, tak Dušan i já nesnášíme prohrávat a troufám si říci, že ani mnohé hráčky, takže ta vítězství prostě chceme. No a nejhůř mi v sezóně určitě bylo po pohárové oslavě.“
Za čtvrtfinálového soupeře jste si zvolili Bulldogs Brno. Co Vás k tomu vedlo?
„Vedlo nás k tomu to, že prostě jsme si vybrat podle pravidel museli. Osobně nejsem příznivec volby a když třeba vidím co se teď děje v juniorkách a juniorech, kdy budou volit ve čtvrtek ráno s kým budou v sobotu hrát a kam pak třeba přes celou republiku pojedou, tak mi to připadá jako výsměch zdravému rozumu. Nicméně když volba je, necháváme k tomu mluvit všechny v týmu a ono z těch sympatií a antipatií nakonec něco vyleze.“
Papírově se jedná o nejtěžšího možného soupeře, navíc s Vámi sehrál zajímavou partii na konci základní části. Neriskujete?
„Pokud bych znal v republice tým, který nechce porazit Vítkovice a vytáhnout se na nás, tak ten by byl asi jediný bez rizika. Ale takových asi moc nebude. Bulldogs mají svou kvalitu a tím si získali naše sympatie, což paradoxně je teď možná štve. Každopádně chceme dobrý florbal a ten určitě bude z obou stran a my se moc nemůžeme ohlížet na soupeře, krom toho, že si pozorně nastudujeme, co hraje k čemuž nám určitě pomůže i náš tajný videospecialista.“
Autor: Michal Dannhofer
