Lepší rozlučku s Vítkovicemi si asi přát nemohla. Polská útočnice Dominika Buczek režírovala návrat Vítkovic na trůn Extraligy žen hattrickem, sama se ale přesouvá do švédského Kalmarsundu. Po pěti letech ve Vítkovicích nazývá svůj dnes již vlastně bývalý klub rodinou.
Mohlo to být lepší loučení s působením v České republice? „Nemohlo, to byl můj sen a on se splnil,“ usmívala se polská legionářka, pro kterou byly první chvíle po zápase velmi emotivní, stejně tak, jako celý zápas. „Musím říct, že ano. Přemýšlela jsem o tom dlouho, že to chci ukončit zlatem, to se povedlo a jsem jen ráda,“ hodnotila.
Tak trochu symbolicky se i mezi novináře vypravila s královskou korunou, kterou dostávala vždy nejlepší hráčka utkání v průběhu play off. „Holky zhodnotily, že si korunku zasloužím dneska já, tak jsem ráda.,“ prozradila s tím, že sundání hned tak neplánuje. Oslavy budou dlouhé, nevím, kdy skončí, snad budou trvat celý měsíc. Jestli korunku neztratím, tak ji mít na hlavě budu,“ smála se.
Utkání vypadalo dlouho jednoznačně, přesto se FBC dokázalo vrátit do hry třemi rychlými zásahy. „Připravovali jsme se, že se v tom zápase může stát cokoliv, stalo se, že nám dali tři góly. My se k tomu postavili úplně skvěle, dali jsme ještě jeden gól a pak už to bylo jen o nás,“ přemítala o poslední třetině.
Oba týmy tak nakonec ukázaly svou kvalitu. „Já se na to moc těšila, zápasy s Ostravou jsou ty nejkvalitnější, co máme v sezoně. Takže to byl super zápas,“ souhlasila i Dominika Buczek.
Vítkovice měly před sebou jasně daný cíl v podobě titulu. „Říkali jsme si, že jsme lepší, že to zvládneme, když budeme disciplinované, nemají nás čím zaskočit. To bylo i vidět, hrály jen na brejky a my to zvládly fakt skvěle, až na ten výpadek ve třetí třetině,“ usmívala se.
Ostravské derby v O2 Aréně sledovalo více než 10 tisíc diváků. „Bylo to cítit, mám husinu ještě teď. Bylo to skvělé, naši diváci i ti z FBC se o to postarali a já jim jen děkuju,“ hodnotila.
Přišel také čas na balancování. Co bude útočnici nejvíce chybět? „Rozhodně holky. Tým je skvělý, všichni kolem. Vítkovice jsou jedna velká rodina a pro mě to bude rodina navždycky,“ vyznala se.
Myšlenkami v Kalmaru ještě není. „Musím říct, že to ještě moc neřeším, zatím chci pořádně oslavit zlato a na Švédsko budu myslet až pak,“ uzavřela Dominika Buczek.
Autor: Michal Dannhofer
