Ve finále Poháru mistrů se jen potvrdilo, jak široký a kvalitní kádr Tatran má. Ve třetí části totiž do útoku naskočili ze střídačky Matěj Čelakovský a Ondřej Sádlo. První jmenovaný krásně asistoval, ten druhý pak přišpendlil míček pod břevno. Tato trefa nasměrovala Střešovice za historickým triumfem.
Odchovanec FbC Plzeň Čelakovský stále nastupuje za svůj mateřský klub v 1. lize. Zároveň ale sbírá zkušenosti v Tatranu. V superlize už naskočil do 17 duelů. A na první pohled ne tak nápadnou roli dostal i v ostře sledovaném vyvrcholení Champions Cupu.
„Bylo to hektické, naskakoval jsem až během třetí třetiny asi jen na tři střídání,“ popsal své zapojení do boje o klubového vládce florbalového světa. „To je scénář, se kterým my náhradníci musíme vždycky počítat. Věřil jsem, že se na hřiště dostanu. Už o přestávce jsem se rozběhával a nakonec to bylo docela v pohodě,“ dodal Čelakovský.
Už úvodní vteřiny nově složené formace byli dobré. A v 51. minutě přišla za nebojácnost na hřišti odměna. „V té gólové situaci jsem měl dost času, jen jsem čekal, až se Ondrovi uvolní čepel na středu. Sádlič to pak dobře trefil,“ zavzpomínal na hvězdnou chvíli. Tatran dal na 3:2, posléze odskočil na 5:2 a nakonec dovedl duel do vítězné konce.
S jakými úkoly posílali trenéři Milan Fridrich a Marek Mandler Čelakovského a spol. do akce? „Šel jsem tam prostě rozhodnout. Žádné speciální pokyny nebyly, spíš jen běžte hrát, jak nejlíp umíte,“ přiznal upřímně.
V 18 letech zažil vytáhlý forvard první utkání takovéhoto charakteru. „Atmosféra byla úplně super, diváci nás hnali dopředu. Tempo bylo skvělé. Falun prokázal, že je na tom stále technicky lépe než my. Ale na ten jeden zápas se nám to podařilo urvat, za což jsem hodně rád,“ usmál se se zlatou medailí na krku.
Sezona však pro Střešovické zdaleka nekončí. „Ještě nás za pár dnů čeká finále poháru, jinak se samozřejmě budeme soustředit na play off.“ Půjde tedy Tatran po treblu? „Úplně bych to neříkal nahlas, ale pokusíme se,“ řekl na závěr Čelakovský.
Autor: Gustav Ondrejčík